„Firmy už naplno rozjely svou činnost a přijímají další nové zaměstnance. Zájem z jejich strany je především o technické profese nejen na dělnických, ale i vyšších pozicích,“ uvedla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezona.
Nezaměstnanost v Česku v srpnu zůstala na červencových 2,7 procent, může ale klesnout |
Nejnižší míra nezaměstnanosti byla na konci září v Jihočeském a Pardubickém kraji, a to shodně 1,9 procenta. V Praze a Plzeňském kraji byla nezaměstnanost na dvou procentech. Naopak v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 4,2 procenta lidí. Na jedno volné pracovní místo připadá celostátně v průměru 0,6 uchazeče.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v září 25 okresů, pokles 51. Nejnižší podíl nezaměstnaných má Praha-východ, a to 1,2 procenta. V okresech Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou je pak bez práce 1,3 procenta lidí. Nejhůře je na tom Karvinsko s nezaměstnaností 6,6 procenta.
Nezaměstnanost v Česku znovu klesla, na 2,6 procenta. Bez práce je 200 tisíc lidí |
Zaměstnavatelé měli největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích, řidiče nákladních aut, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře, svářeče, řezače plamenem, páječe nebo zedníky. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci a odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.
V evidenci ÚP byli nejčastěji lidé s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil 42,1 roku. Mezi evidovanými bylo 70.665 lidí nad 50 let, což je 35 procent z celkového počtu nezaměstnaných. Déle než 12 měsíců byla bez práce téměř čtvrtina uchazečů. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 510 dnů.
V září tradičně přibývá na úřadech práce absolventů. Letos jich meziměsíčně bylo o 3849 více, tedy 9793. Dlouhodobě ale jejich počet klesá. Loni v září úřady evidovaly 10.522 absolventů, v roce 2017 jich bylo 12 242 a o rok dříve 17 514.
V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především škol zaměřených na ekonomiku a podnikání, administrativu, gastronomii nebo hotelnictví. Velkou šanci na získání práce v co nejkratší době mají absolventi vysokých škol, zejména lékařských fakult, oborů zaměřených na informační a komunikační technologie, přírodní vědy, matematiku a statistiku a absolventi technických, zejména strojírenských a elektro oborů. Velká poptávka je i po řemeslných oborech.
Podle Sadílkové se řada mladých snaží hledat práci už v době studia. Zaměstnavatelé chtějí uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení, což se dobře osvědčuje v praxi, zejména ve smíšených týmech. „Firmy jsou ochotny přijímat absolventy na téměř všechny pozice. Za pozitivní označují fakt, že mladí lidé nemají naučené stereotypy z předchozích zaměstnání,“ dodala Sadílková.
Ke konci září nabízeli zaměstnavatelé absolventům 74 732 volných míst. Nejčastěji to byly pozice pro montážní dělníky výrobků a zařízení, kováře, nástrojáře, obsluhu výrobních strojů, pojízdných a stacionárních zařízení, pomocníky ve výrobě nebo řemeslníky a kvalifikované pracovníky ve stavební výrobě.
