V pondělí by měl na vládu doputovat materiál, podle kterého by se z ČEB stala dcera stoprocentně vlastněná Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP). „Dosáhneme tím struktury řízení, kdy bude podpora projektů řízena z jednoho místa. Dalším krokem v budoucnu může být jejich sloučení,“ řekl LN náměstek ministryně financí pro majetek státu Ondřej Landa. Právě pod resort financí obě instituce spadají.
Role ČEB se oproti minulosti změní. „Financování úvěrů by mělo sloužit jen v případech, kdy do toho nechce či nemůže jít komerční banka. Jde hlavně o oblasti, kdy vám v běžné bance řeknou, že to není v souladu s jejich politikou, etickým kodexem a podobně. Není ale stanoven žádný přesný seznam, co by mohla úvěrovat,“ říká Landa.
Zbraně i letadla
„Nejde jen o zbraně, ale i například letadla, rádiové systémy, v kterých jsme dobří, a jiný vojenský speciální materiál,“ sdělil LN zdroj obeznámený s novým konceptem podpory exportu.
ČEB by rovněž neměla poskytovat obří úvěry v takové míře jako v minulosti, jako je případ hnědouhelné elektrárny Adularya. Na její stavbu banka poskytla tureckému investorovi asi 11,7 miliardy korun. Elektrárna však dodnes není v provozu, řeší se, co s ní, a peníze státu jsou v nedohlednu.
Jedním ze záměrů je, aby úvěry, které poskytne ČEB, nebyly až na výjimky pojištěny EGAP. To podle Landy znamená větší obezřetnost banky. „Když jim obchodní případ bude připadat příliš rizikový, tak do toho nepůjdou,“ tvrdí.
Primární snahou je, aby exportní financování poskytovaly komerční banky. Státní banka by sloužila jen pro výjimečné typy úvěrů. „Jednoduše řečeno, nechceme, aby ČEB soutěžil s komerčními bankami,“ říká Landa.
Zatímco resort financí má jasno, ministerstvo průmyslu a obchodu vidí roli ČEB větší. „Produkt ČEB skutečně unikátní není a je konkurenční vůči komerčním bankám. Hodí se ale například v době, kdy jsou banky kvůli vývoji ekonomiky obezřetnější. V krizi může ČEB sloužit jako dobrý nástroj pro financování exportu zejména na rizikové trhy. Samozřejmě, že v minulosti problémy v ČEB nastaly a řešil to EGAP. Přesto bych byl rád, aby se tento produkt zachoval,“ řekl k tomu ministr průmyslu Karel Havlíček. Státní pojišťovna EGAP by pak měla dělat více menších pojištění namísto pár velkých případů jako dosud, a to i kvůli omezení rizika.
Změna přinese úspory
Začlenění státní banky pod pojišťovnu slibuje i úspory. „Spojením se mohou snížit náklady například na marketing, právní zastoupení a další oblasti. Dnes víme, že ČEB nás stojí na provozu asi 400 milionů korun ročně. Je logické, že se tato částka o něco sníží. Přesná čísla ale říkat nebudu,“ říká Landa. Koncem loňského roku podle výročních zpráv obou společností zaměstnával EGAP asi 113 lidí a ČEB 145. Podle zdrojů LN by výhledově mohlo být zrušeno kolem 30 až 40 míst.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Změnit by se měl i způsob, jakým obě instituce spravují své finance. S výjimkou základního kapitálu by se jejich peníze měly začlenit do státní pokladny a měly by ležet na účtech ČNB.
„Dnes si za peníze, které jim poskytne státní rozpočet, kupují státní dluhopisy a stát jim pak platí výnosy. To nedává moc smysl. Když ČEB shání prostředky, vydává své vlastní dluhopisy a půjčuje si na zahraničních trzích. Naším záměrem je, aby nově banka získávala peníze prostřednictvím státní pokladny. Stát by při emisi věděl, kolik peněz bude banka potřebovat, a tomu by přizpůsobil objem prodávaných dluhopisů,“ říká náměstek. To by znamenalo úsporu, protože stát si půjčuje levněji než ČEB.
Podle informací LN by pak peníze, které si u státu uloží pojišťovna EGAP, měly být úročeny podobně, respektive o něco méně než jsou výnosy státních dluhopisů. Mělo by jít o jakési termínované vklady. „Tento krok by byl součástí nastaveného trendu. Podřazení účtů státní pokladně se provedlo i v minulosti u zdravotních pojišťoven, které mají veškerou likviditu ve státní pokladně. Věříme, že by se tato změna mohla uskutečnit během roku,“ doplnil Landa.
Jen od roku 2006 šlo z kapes daňových poplatníků do obou společností v podobě navyšování kapitálu či dotací přes třicet miliard korun. Dotace kvůli problémovým úvěrům činily drtivou většinu, asi 25 miliard. „Kromě navýšení kapitálu jde o ztráty státu,“ uzavírá Landa.
