Novinářům to řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Návrh rozpočtu schválili městští radní, následně jej projednají magistrátní výbory a v prosinci pražští zastupitelé. Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč. Návrh kritizuje opoziční ANO, vadí mu výše běžných výdajů.
„Rozpočet je technicky vyrovnaný a výhledově dokonce přebytkový, protože jsme konzervativní v očekávání příjmů. Chystáme se na případný pokles ekonomiky či ochlazení růstu a neprojídáme rozpočet hlavního města Prahy,“ řekl Vyhnánek.
Praha chce příští rok hospodařit s příjmy 60,7 a výdaji 78,2 miliardy korun. Nejvíce investuje do dopravy |
Běžné výdaje dosáhnou 64,8 miliardy korun, což je o 5,5 miliardy více než letos. Důvodem jsou podle Vyhnánka mimo jiné vyšší státní dotace na školství, které se v rozpočtu účetně objeví jako běžné výdaje, nebo státem nařízené zvýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru, které musí město zaplatit ze svého. Vliv má také to, že město musí předfinancovat projekty městských částí, které budou následně proplaceny z evropských fondů. Na proplacení projektů bude rezerva 300 milionů.
Nejvíc peněz z běžných výdajů půjde do dopravy, a to 21,6 miliardy. „Z toho zhruba třetina jde do veřejné dopravy. Praha si MHD klade dlouhodobě jako svou prioritu,“ řekl Vyhnánek. Do školství půjde 17,65 miliardy. Proti letošnímu roku dostane Praha od státu nad běžný rámec 2,3 miliardy Kč. Další tři miliardy půjdou do sociální oblasti a zdravotnictví. V rozpočtu jsou vedeny rovněž jako běžné výdaje peníze, které dává město jednotlivým radnicím na jejich investice.
Na dopravu je určena nejvyšší částka také z celkového objemu investic, a to 5,38 miliardy korun. Z toho půjde například 140 milionů na obnovu zřícené trojské lávky, na stavbu parkoviště P+R na Černém mostě 250 milionů a 80 milionů na opravu Barrandovského mostu. Na stavbu metra D bude v rozpočtu 1,444 miliardy.
Parcipativní rozpočet
Město má vyčleněno 50 milionů korun také v rámci takzvaného participativního rozpočtu. Při něm občané rozhodnou, jak s penězi město naloží a za jaké projekty je utratí.
Návrh rozpočtu obsahuje i peníze na pravidelné splátky jistin úvěrů Evropské investiční banky (EIB) ve výši 763 milionů. Peníze bude dávat rovněž do rezervy na splácení dluhopisů, které bude muset uhradit v letech 2021 a 2023. „Při jejich splatnosti budeme mít kompletně připraveny prostředky na jejich splacení. Zadluženost Prahy nadále klesá,“ řekl Vyhnánek. O tom, že by si město půjčilo další peníze, vedení Prahy nyní nejedná. Podle Vyhnánka tak ale bude muset v budoucnu udělat a půjčit si na stavbu metra D a výstavbu úseku městského okruhu mezi Pelc-Tyrolkou a Štěrboholy známého jako Vlasta.
„Výsledná podoba rozpočtu je pak pro mě velkým zklamáním. Koalice (Piráti, Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu) se chvástala, jak bude seškrtávat běžné výdaje, a ty naopak stoupnou. Opačným trendem se vydaly prostředky na investice - meziročně klesají. Vnímám to tak, že současné vedení v podstatě rezignovalo jak na velké investice, tak na hledání úspor,“ uvedl předseda zastupitelského klubu ANO Patrik Nacher.
V prvním pololetí letošního roku skončilo hospodaření Prahy přebytkem 8,66 miliardy korun. Příjmy dosáhly 48,2 miliardy a výdaje 39,53 miliardy korun. Vliv na hospodaření měly vyšší příjmy a nižší běžné a kapitálové výdaje. V pololetí loňského roku Praha hospodařila s přebytkem 9,7 miliardy korun.
