Například návrh státního rozpočtu na příští rok, který ve středu schvaluje Sněmovna, počítá s některými příjmy na základě zákonů, které ještě nebyly schváleny. Jde například o zvyšování spotřební daně u alkoholu a tabáku. Ministerstvo financí uvedlo, že si případná rizika uvědomuje, zákony se snaží předkládat s dostatečným předstihem, ale neovlivní délku jejich schvalování.
„Státní rozpočet tak může být schválen s příjmy, které nebudou inkasovány, neboť příslušné zákony nemusí být vůbec schváleny, či dojde během jejich projednávání ke změnám se záporným dopadem na očekávané inkaso,“ uvedla rada. Také upozornila na pozdní schvalování změn daňových zákonů, kvůli kterým pak mají daňoví poplatníci málo času na jejich případné zavedení.
Schodek rozpočtu ke konci listopadu je nejvyšší od roku 2014. Stoupl na 38,6 miliardy korun |
Rada upozornila, že letošní rok není prvním, kdy se obdobné problémy objevily. „Proto se z jejího pohledu jeví jako vhodné přistoupit k takové úpravě této části rozpočtového procesu, která by zajistila, aby návrh rozpočtu pracoval pouze s daňovými příjmy vycházejícími z platných zákonů,“ uvádí čtvrtletní hodnocení. Jako příklad možné úpravy zmínila rada Švédsko, kde se daňové změny schvalují společně s projednáváním návrhu státního rozpočtu. Ve Velké Británii se pak daňové změny předkládají v dostatečném časovém předstihu.
Ministerstvo uvedlo, že si uvědomuje rizika plynoucí z toho, že návrh státního rozpočtu počítá i s příjmy, u nichž ještě nebyl dokončen legislativní proces. „Ačkoliv nemůžeme ovlivnit rychlost schvalování zákonů, vždy usilujeme o včasné projednání návrhů zákonů s dopadem na příjmovou stránku státního rozpočtu,“ uvedl úřad. Upozornil, že u některých daňových zákonů je situace ztížená například tím, že podléhají průběžné harmonizaci v Evropské unii. Příkladem je podle úřadu úprava sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v daňovém balíčku na rok 2020, pro něž byly dostupné první informace až v polovině února.
Rada ve středu dále uvedla, že letošní postupné zpomalování ekonomického růstu se začalo projevovat na zpomalování růstu některých daňových příjmů. „Výsledky plnění státního rozpočtu na konci listopadu 2019 naznačují, že plánované hodnoty nebudou dosaženy zřejmě u DPH a pojistného na sociální zabezpečení, avšak bude se jednat jen o jednotky miliard korun,“ uvedla rada. Podle ní tak je možné očekávat, že celkový rozdíl mezi vybranými daněmi a plánovanými hodnotami na konci roku nepřesáhne jedno procento plánovaných daňových příjmů.
Z údajů o státním rozpočtu ke konci listopadu vyplývá, že ministerstvo financí na letošní rok počítá s daňovými příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení 1,325 bilionu korun. Ke konci listopadu to bylo 1,178 bilionu korun.
Poslanci navrhli přesunout v rozpočtu 177 miliard, víc než při loňském druhém čtení |
Celkový výsledek rozpočtu v letošním roce bude podle rady záviset především na čerpání kapitálových výdajů. Ty totiž mohou podle rady přesáhnout plánované hodnoty, pokud budou stejně jako v předešlém roce do rozpočtu zapojeny peníze z nespotřebovaných výdajů. Na letošní rok je naplánován schodek rozpočtu 40 miliard korun. Ke konci listopadu byl schodek 38,6 miliardy korun.
Rada ve středu také zopakovala své stanovisko ze září, podle kterého by vláda měla mít připravenou konkrétní podobu podpory ekonomiky pomocí rozpočtu kvůli možnému výraznějšímu poklesu ekonomiky. To by mohlo nastat, pokud by se naplnila možná rizika odhadovaného vývoje v podobě zavádění bariér omezujících mezinárodní obchod. MF v nejnovější listopadové prognóze počítá příští rok s růstem ekonomiky o dvě procenta, letos o 2,5 procenta.
