Lidovky.cz

Velké rozdíly mezi školami a chybějící důchodová reforma. Česko dostalo od EK podprůměrnou čtyřku

Ekonomika

  13:47
Praha - Evropská komise ve středu zveřejnila pravidelné hodnocení hospodářské situace členských států. Česko z něho vyvázlo s odřenýma ušima a v průměru mu na „evropském vysvědčení“ vyšel omezený pokrok, v řeči české klasifikace čtyřka. Dolů zemi táhne hlavně fiskální udržitelnost důchodového systému, ve které Česká republika podle Bruselu propadla zcela, a zdravotní péče. V té je sice znatelný pokrok, ale i tak to nestačilo na víc než lepší pětku.

Evropská komise (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Určitého pokroku, tedy trojky, dosáhla Praha celkem ve třech bodech ze sedmi. Komise jím zhodnotila oblast vzdělávání, veřejných zakázek či rozvoj inovačního ekosystému.

„V oblasti důchodové reformy neudělalo Česko za uplynulý rok vůbec nic. Spíše to byl krok zpět,“ řekl LN zdroj z Evropské komise. „Ve zdravotnictví se sice začíná blýskat na lepší časy, něco už se alespoň děje. Příští rok už se ve zprávě tyto dvě oblasti rozdělí,“ dodal zdroj.

Maláčová předloží reformu penzí, zbyly by dva pilíře. Schillerová: Znamená to růst daní o 300 miliard

Česko podle EK potřebuje především zásadní reformu důchodového systému. Vlivem stárnutí populace se mezi lety 2016 a 2070 zvýší výdaje na stárnutí o 4,8 procentního bodu v poměru k HDP. „Neříkáme, že je všechno špatně. Příjmová situace důchodů stále není dobrá, je potřeba přidávat. Ale z pohledu fiskálního to v pořádku není,“ vysvětlil dobře informovaný zdroj.

Rozhodnutí neupravit důchodový věk podle střední délky života a velkorysejší valorizace důchodů povedou ke zhoršení dlouhodobé udržitelnosti stavu veřejných financí, píše EK ve zprávě.

Pokud jde o zdravotnictví, tam Brusel kritizuje zejména velkou závislost na veřejných financích, jde z nich 85 procent výdajů na zdravotnictví. „A to je moc. Proto je to rizikové do budoucna pro fiskální udržitelnost,“ dodal zdroj z EK. Přestože se situace v oblasti pozvolna řeší, stále je tam řada neefektivností, například nadužívání nemocniční péče, vysoký počet návštěv na lékaře, problémy v dlouhodobé péči a podobně. Ministerstvo zdravotnictví ale nyní podle EK připravuje kroky, které by to měly zlepšit.

Sbohem, školo!

Kam směřuje české školství? Bude důležité zmenšit objem učiva, říká Jaromír Beran z ministerstva

Další problém, který podle komisních expertů Česko trápí, je rostoucí počet lidí, kteří nedokončí střední školu ani učební obor. V případě mladých Romů je to alarmující: na 58 procent z nich má ukončenou jen základní školu. Kritická situace je zejména v některých regionech, například v Ústeckém, Karlovarském či Moravskoslezském kraji. Komise přímo uvádí, že v Česku je velký rozdíl mezi školami i mezi žáky, částečně je to způsobeno i brzkým odlivem dětí na víceletá gymnázia.

„Jde o brzkou selekci. Podle EK je lepší, když jsou děti spolu do přibližně 14 let, aby měly stejnou úroveň vzdělání,“ vysvětlil komisní zdroj. Zpráva dále upozornila na nízké platy učitelů, jejich nedostatek a chybějící kariérní systém.

Malá chudoba

Aby Česko nebyla jen peskováno, odnáší si i pár pochval. Je například premiantem v nízké míře chudoby a malé sociální nerovnosti. Stín však vrhají regionální nerovnosti například i rostoucí míra chudoby u seniorů.

V oblasti digitálních dovedností je ČR nad průměrem co do základních dovedností, ale zaostává za průměre EU v pokročilých digitálních dovednostech. Přestože je země jednou z nejlepších v pokrytí sítí 4G (99 %), vadou na kráse jsou ceny mobilních dat, které jsou dvojnásobné oproti průměru EU.

Komise rovněž upozornila, že zdanění práce je v Česku i nadále vysoké, zatímco majetkové a ekologické daně patří k nejnižším v EU. Poukázala také na pokračující růst cen obytných domů, který snižuje dostupnost bydlení. Některé indikátory podle komise naznačují, že ceny na trhu s bydlením jsou nadhodnoceny až o 20 procent.

Komise v každoročním hodnocení hospodářské situace členských zemí EU rovněž zdůraznila, že mezi jednotlivými členy přetrvávají velké rozdíly ve stavu veřejných financí. Rozpočtové deficity se v průměru vrátily k růstu, a ukončily tak sestupný trend z nedávných let. Poměr zadlužení k ekonomickému výkonu sice v řadě členských států dál klesá, ale ne v těch, kde je to nejvíce zapotřebí.

Značné rozdíly panují mezi jednotlivými členskými zeměmi také u míry nezaměstnanosti, kde si Česko stojí dobře, ačkoli celkově se podmínky na evropském trhu práce zlepšují. „Zaměstnanost je v Evropě na rekordu, nerovnosti však přetrvávají,“ upozornil evropský komisař pro pracovní místa Nicolas Schmit. Ve snaze zmírnit nerovnost je podle něj mimo jiné potřeba zajistit spravedlivou minimální mzdu.

„Dobrou zprávou je, že nerovnováhy jsou v EUna ústupu. Členské země by měly na tomto příznivém trendu stavět,“ uvedl viceprezident Evropské komise Valdis Dombrovskis. „Musejí pokračovat v reformách, aby naše ekonomika obstála i v budoucnu. Musejí snižovat dluh, zvyšovat produktivitu a uskutečňovat správné investice,“ dodal.

Zprávy o jednotlivých zemích spolu s výsledky hloubkových přezkumů projedná Rada. Komise projedná souhrnná zjištění ze zpráv s Evropským parlamentem. V nadcházejících měsících bude Komise spolupracovat s členskými státy, aby se seznámila se stanovisky vnitrostátních parlamentů, vlád, sociálních partnerů a dalších zúčastněných stran k analýze a závěrům zpráv.

V dubnu by měly členské státy předložit národní programy reforem, v nichž podrobně uvedou priority strukturálních reforem, a programy stability (v případě zemí eurozóny) nebo konvergenční programy (v případě zemí mimo eurozónu).

Komise představí návrhy nového souboru doporučení pro jednotlivé země na jaře 2020. Zprávy letos EK vydala již podesáté.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.