Lidovky.cz

ČNB chystá velký výkup dluhopisů. Vliv na inflaci to ale podle expertů mít nebude

Ekonomika

  12:39
Praha - Centrální banka nově smí nakupovat dlouhodobé bondy a chránit tak penzijní fondy a další firmy před nevýhodným výprodejem.

Česká národní banka foto: Lidové noviny

Do boje s koronavirem po nedávném snížení své základní sazby opět zbrojí i Česká národní banka (ČNB). Vláda v úterý schválila novelu zákona o ČNB, která centrální bance dává do rukou nástroje, aby mohla nakupovat a aktivně bránit případnému zadrhnutí trhu s dluhopisy a chránit tak majetek penzijních či investičních fondů i finanční situaci podniků.

Vláda rozšířila možnosti České národní banky obchodovat, může to pomoci státu

„ČNB si tím otevírá dveře k tomu, aby mohla vstoupit na volný trh a pomáhat dluhopisům udržet jejich výnosy na přijatelné úrovni,“ vysvětluje Karel Brůna z Vysoké školy ekonomické.

Zabránit výprodeji

„Je dobré, že ČNB tuhle možnost v rámci svého krizového balíčku prosadila. Ukazuje se totiž, že v dobách superkrizí – a dnes kvůli koronaviru procházíme větším šokem než v krizových letech 2008 a 2009 – je hlavní udržovat nezamrzlý trh s dluhopisy,“ řekl serveru Lidovky.cz Miroslav Singer, člen nejvyššího vedení skupiny Generali České pojišťovny a bývalý guvernér ČNB.

Miroslav Singer, bývalý guvernér České národní banky (ČNB)

A vysvětluje, že dluhopisy představují na finančním trhu něco jako potrubí, jímž bezpečně proudí peníze od těch, co je nepotřebují, k těm, co je mohou využít pro financování svých podnikatelských záměrů. Ale nyní už i nejbezpečnější ze všech dluhopisů, státní dluhopis, tuto roli začíná ztrácet.

„Nemá to nic společného s důvěrou ve vládu, pouze s panickou situací na trhu. Ale když tam vstoupí autorita a dá najevo, že je bude nakupovat, trhy to uklidní. Tohle dělá Fed (americká centrální banka) a dělá to i ECB (Evropská centrální banka), ale ČNB tohle doposud ve svém instrumentáriu neměla, respektive to nepotřebovala,“ popisuje Singer.

Ohrožené penzijní fondy

První, kdo může být zasažen panikou, jsou podílové nebo penzijní fondy. „Představte si, že máte podílový fond a lidé začínají vybírat, protože se bojí poklesu. Fond musí prodávat a nemá jinou volbu než ten dluhopis prodat deset procent pod cenou, protože prostě nepotkal nikoho, kdo by jej od něj koupil za reálnou cenu. Může také zaujmout ten postoj, že se zavře, tedy že lidem neumožní vybírat si jejich podíly, na to má právo. Ale vznikne mu ohromná reputační škoda. To je zhoubné pro celé finanční odvětví i pro důvěru lidí – a na ní vše stojí,“ říká Singer.

KAMBERSKÝ: Kolik stojí 627 mrtvých denně, pane Tůmo?

Zadrhnutí dluhopisového trhu, kdy kdekdo musí prodávat, ale těžko hledá kupce, by vyvolalo výprodej pod cenou. Fondům, které do dluhopisů vložily většinu peněz od svých klientů, by to srazilo hodnotu jejich majetku, a lidem, kteří jim svěřili své úspory s vidinou zhodnocení, by se tak rozplynul sen třeba o finančně zajištěném stáří.

Udržování bezproblémového „provozu“ na trhu dluhopisů hraje zásadní roli i pro podniky, řada z nich se totiž vedle bankovních úvěrů financuje i touto cestou. A také pro vládu, která tak financuje schodky státního rozpočtu. Letos to má být 200 miliard korun.

Nula, nebo finanční injekce?

V jakém objemu a za jakých podmínek bude ČNB dluhopisy vykupovat, je nyní neodhadnutelné. „Využití je na centrální bance a jejím posouzení situace. Může to být v rozsahu od nuly do ohromné finanční injekce,“ zdůraznil pro Lidovky.cz ekonom a bývalý viceguvernér ČNB Pavel Kysilka.

Mojmír Hampl.

„Rozumím snaze rozšířit paletu nástrojů centrální banky i o nákup dlouhodobých dluhopisů. Ekonomická nákaza způsobená šílenstvím okolo koronaviru je ještě rychlejší než nákaza skutečná a bylo by nezodpovědné, kdyby centrální banka nebyla připravena těmto ekonomickým důsledkům čelit a zmírňovat jejich dopady na reálnou ekonomiku,“ vyjádřil se v úterý k účelu nového nástroje také další bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, nyní člen týmu KPMG.

Pokud jde o inflaci, ekonomové se shodují, že by tento vliv měl zůstat stranou. „Vliv na inflaci by to mělo až v případě, že by ČNB nakupovala dluhopisy přímo od státu, čímž by vydávala nové peníze. Nikoliv nákupem od komerčních bank, jak to má patrně v úmyslu,“ soudí Singer. „Míříme ovšem do světa, kde inflace bude ten poslední problém,“ dodal.

„Peníze, které ČNB takto nalije do ekonomiky, se nedostanou do rukou firem ani lidí, takže by to vliv na inflaci mít nemělo,“ potvrzuje Karel Brůna.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.