Podle iniciativy je třeba hledat úspory, reformovat daňový systém a investice musejí být rychlé a chytré. Lití betonu ekonomiku nespasí, jakkoliv je dokončení páteřní dopravní infrastruktury země žádoucí, doplnila.
Pozměňovací návrh rozpočtu zvyšuje výdaje ministerstev. Vládní rezerva je o 36 milionů vyšší |
O zvýšení schodku rozpočtu bude v úterý jednat Sněmovna. Z dostupných informací vyplývá, že se vládní koalici ANO a ČSSD sice podaří návrh za pomoci KSČM prosadit, s velkou pravděpodobností to ale nebude ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze, jak původně vláda navrhla. Kabinet žádá růst deficitu potřetí, poukazuje na ekonomické dopady pandemie koronaviru. Z původních 40 miliard korun se schodek zatím zvýšil na 300 miliard.
„Tyto fiskální výstřely naslepo působí arogantně směrem k daňovým poplatníkům a zároveň zvyšují riziko, že velké číslo schodku bude využíváno pro obhajobu fiskálních orgií a nezodpovědnosti i v letech následujících. Tomu je třeba zabránit,“ podotkl člen KoroNERV-20 a bývalý člen bankovní rady České národní banky Mojmír Hampl. Vláda podle iniciativy s pomocí selhala na počátku krize, pozdější podpora může deformovat trh, tedy zvýhodňovat příjemce vůči ostatním. „Z krize se máme proinvestovat, a ne prodotovat,“ dodala další členka Helena Horská.
Podle Hampla nemají představitelé vlády představu o tom, jak vysoký skutečně může deficit být. Požadavky na jeho opětovné zvýšení jsou pouhým seznamem, který nebyl prověřen řádnou diskusí ani testem na realitu záměrů, podotkl bývalý ministr financí Ivan Pilný. Jen málo z nich je podle Pilného orientováno do budoucnosti.
Schillerová trvá na deficitu rozpočtu 500 miliard korun. Jde o nutnou rezervu, tvrdí |
Podle iniciativy je třeba obratem zahájit investiční projekty, které už jsou připravené. „Z krize se musíme proinvestovat rychlými investicemi do nových technologií, výzkumu a vývoje, chytré infrastruktury, digitalizace, ne do betonu a jiných hladových zdí či extenzivního zemědělství s negativním dopadem na životní prostředí a krajinu,“ uvedl KoroNERV-20. Obce a kraje by měly podle něj dostat od státu až čtvrtinu na investiční akce uskutečněné nebo zahájené do konce příštího roku. Následně by se neutracené peníze samospráv měly primárně použít na úhradu deficitu veřejných rozpočtů.
KoroNERV-20 doporučuje hledat úspory v rozpočtových kapitolách a na ministerstvech, možnost škrtů vidí u úředníků. Potřebný je podle iniciativy hloubkový audit dotací. „Již v předkovidové éře podíl výdajů na takzvané ekonomické zájmy (zjednodušeně řečeno dotace) byl v Česku pátý nejvyšší v EU a dosahoval šest procent roční produkce ekonomiky (HDP) tj. 320 miliard korun roce 2018,“ vyčíslila.
Rozpočet by měl doprovodit střednědobý rámec ve třech variantách vývoje: pesimistický, realistický a optimistický, jehož cílem by mělo být snižování rozpočtového schodku očištěného o ekonomický propad, uvedl také KoroNERV-20. „Vláda by právě v tuto dobu měla přiznat, jakou měrou hodlá v budoucnu fiskálně pohánět domácí poptávku, například nepovinným navyšováním důchodů,“ doplnil.
KoroNERV-20 vznikl jako neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března. Primárním cílem skupiny je zmenšit dopady pandemie na českou ekonomiku. Mezi členy patří vedle Hampla, Nerudové a Horské například ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček, ekonom Michal Mejstřík nebo šéf státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.
