„Prognóza rozpočtových příjmů přestává být aktuální a ten výsledek bude horší, než jsou odhadované příjmy. Takže i kdyby se nezměnila strana výdajů, tak ten deficit sám o sobě bude dle mého názoru o něco vyšší,“ uvedl guvernér.
Podle ČNB bude letošní pokles ekonomiky větší než 8,2 procenta |
Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 736 miliard korun z letošních plánovaných 664 miliard korun.
Návrh rozpočtu, který představilo ministerstvo financí navíc neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní daně z příjmu doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy nad zhruba 140 000 korun měsíčně. Ty jsou podle MF zhruba 50 miliard korun.
Změnu kritizovala Národní rozpočtová rada. Podle ní navržený schodek rozpočtu přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a prohlubuje limit strukturálního deficitu až na 4,5 procenta HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Zákonný limit jsou přitom čtyři procenta.
Podle ČNB bude letošní pokles ekonomiky větší než 8,2 procenta |
Rusnok k tomu uvedl, že obavy rady chápe. Zároveň ale upozornil, že jejím cílem je hlídat vývoj veřejných financí v dlouhodobém horizontu. „Z našeho krátkodobějšího pohledu nevidím až takový problém v nedodržení limitů strukturálního salda. Zatím si nemyslím, že by veřejné finance, byť dostaly velkou ránu, měly být krátkodobě a střednědobě zdrojem nějaké zásadní nerovnováhy,“ uvedl.
Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.
Použití dalších nástrojů měnové politiky není potřebné
Použití dalších nástrojů měnové politiky mimo úrokové sazby, tedy například devizových intervencí, záporných úrokových sazeb nebo kvantitativního uvolňování Českou národní bankou není nyní potřebné. Důvodem je vývoj inflace a kurz koruny, který zatím působí v ekonomice jako stabilizátor a další nástroj měnové politiky. Vyplývá to z vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka v rozhovoru s ČTK.
„Obecně platí, alespoň za mě, že je to pro nás situace (využití nekonvenčních nástrojů) velmi, velmi hypotetická a že k ní nebudeme muset dospět, protože to nebudeme potřebovat z hlediska nastavení měnových podmínek. Vycházím z toho, že naše inflační situace je robustní a ukotvená. A že by zde začal sklon či tendence, že začnou ceny klesat, na to to podle mne nevypadá. Nevidím ani zárodky takového uvažování,“ uvedl Rusnok.
Navíc podle něj má centrální banka ještě jeden nástroj, a to je plovoucí kurz koruny. „Ten se zatím chová spolehlivě jako stabilizátor,“ uvedl guvernér.
Podle ČNB bude letošní pokles ekonomiky větší než 8,2 procenta |
Podle zápisu z měnového jednání bankovní rady z 23. září Rusnok uvedl, že pokud by se kurz začal odchylovat příliš dramaticky od své rovnovážné hodnoty, mohl by se stát spíše destabilizátorem. To ovšem podle guvernéra není aktuální situace. „Koruna by se stala destabilizujícím prvkem, kdyby posilovala nebo oslabovala o desítky procent. Nějaké malé jednotky procent oslabení nebo případně posílení nejsou ta hranice,“ vysvětlil.
Obecně k využití dalších nástrojů měnové politiky kromě úpravy úrokových sazeb guvernér uvedl, že existuje celá paleta nástrojů. „Diskutujeme o nich v bankovní radě, ale stále je to jen teoretické cvičení. Jsem velice rezistentní vůči použití těchto nástrojů, protože za jejich použití se platí nějaká odpovídající cena. A pokud jsou to svým způsobem extrémní nástroje, tak ani ta cena není malá,“ uvedl.
Ohledně nekonvenčních nástrojů se již dříve vyjádřil pro Seznam Zprávy viceguvernér Marek Mora. Podle něj se rada dohodla, že v rámci nekonvenční měnové politiky by nevyužila podporu ekonomiku jednorázově vytvořenými penězi věnovanými občanům. „Dohodli jsme se, že helicopter drop of money (shazování peněz z vrtulníku) používat nebudeme. Velmi to hraničí s tím, kde se začne překrývat měnová a fiskální politika. To my dělat nechceme,“ uvedl.
S pojmem „shazování peněz z vrtulníku“ kdysi přišel známý ekonom Milton Friedman při diskusi o možném tištění peněz a jejich rozdělování přímo lidem.
