Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. Ministryně také uvedla, že vláda do konce roku neplánuje žádná plošná opatření k zamezení šíření koronaviru a že ta současná plošná nejsou.
Vláda schválila rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Měly by růst platy učitelů |
Přístup Schillerové odmítl i ekonomický expert a poslanec ODS Jan Skopeček. „Nejistota ekonomického vývoje není důvod k nezveřejňování pravidelné makroekonomické predikce, ale k obezřetnější rozpočtové politice. Argument nejistoty je falešný, tato vláda ‚netrefovala‘ rozpočty i v klidných dobách,“ napsal na Twitteru.
Reakce na ministryni Schillerovou v #partie na @CNNPrima: Nejistota ekonomického vývoje není důvod k nezveřejňování pravidelné makroekonomické predikce, ale k obezřetnější rozpočtové politice. Argument nejistoty je falešný, tato vláda “netrefovala” rozpočty i v klidných dobách.
— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) October 25, 2020
„Bavíme se o slově rozpočet a já se obávám, že už žádný rozpočet nemáme. Rozpočet je nějaká rozumná přiměřená úvaha o tom, jaké budu mít příjmy a výdaje. To platí pro rodinu, platí to i pro stát. Tuhle rozumnou úvahu o budoucnosti už nemáme,“ uvedl Hampl, který je zároveň jedním ze zakladatelů občanské iniciativy KoroNERV-20. Ta reaguje na ekonomické a sociální dopady krize související s pandemií koronaviru. Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 320 miliard korun.
„Paní ministryně připomíná člověka, který stojí a čeká, jak to nakonec dopadne. Přemýšlí, jak zaplatit ten výsledek, a dopředu není vůbec schopná odhadnout, jaký bude. Což je pro mě ta nejsmutnější ztráta z posledních měsíců. Že jsme o rozpočet v zásadě přišli. Ministerstvo financí oznámilo, že makroekonomickou predikci a fiskální výhled odkládá z listopadu na leden. To znamená, že lodi, která je v bouři, ještě vypnulo kompas,“ uvedl Hampl.
Ministerstvo podle něj nemá představu, co chce dále dělat, a jeho počínání je nezodpovědné. Za jedinou věc, se kterou souhlasí, označil plánované zmrazení mezd ve veřejném sektoru s výjimkou některých profesí, jako například učitelů nebo lékařů. Schillerová k tomu přidala ještě zmrazení výdajů státní správy.
Schillerová s Hamplem zásadně nesouhlasila. „Makroekonomickou predikci jsem odmítla udělat už v létě. To není nic nového. Jestliže máte tak obrovskou míru nejistoty a nevíte, jestli budou plošná opatření pokračovat, tak co chcete predikovat?“ řekla ministryně.
Ministryně Schillerová navrhne další odložení EET, tentokrát do konce roku 2022 |
V polovině září ministerstvo financí zveřejnilo predikci, podle které by měl letos HDP klesnout o 6,6 procenta. „K tomu jsme ale zároveň napsali, že to nepočítá s žádnými opatřeními do konce roku. To je taková míra nejistoty, že těžko můžete něco predikovat. Proto odmítám dělat i tu listopadovou, požádala jsem o to pana premiéra. Počkáme, jak dopadne celý rok, a uděláme ji v lednu. To je celé,“ dodala Schillerová.
Rektorka Mendelovy univerzity v Brně a předsedkyně komise pro spravedlivé důchody MPSV Danuše Nerudová v pořadu ČT Otázky Václava Moravce označila počínání ministerstva financí za skandální. „Protože jsme uprostřed krize a každá firma v krizi má predikce. I když to prostředí je velmi nejisté, tak se je snaží nějakým způsobem zpřesňovat. Je potřeba si uvědomit, že jsme při tvorbě státního rozpočtu. A my nepredikujeme, jaká bude příjmová stránka. Celý rozpočtový proces je potom na vodě a rozpočet je cár papíru, protože nevíme, jaké budou příjmy. Tomu nerozumím,“ řekla Nerudová.
Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl ve stejném pořadu doplnil, že centrální banka za listopad prognózu zveřejní. Letošní třetí čtvrtletí podle něj přinese největší mezikvartální růst HDP v historii. Po dalším zpřísnění opatření naopak očekává v závěru roku pokles. „Pokud se s koronaviry naučíme žít a podniky budou otevřené, to znamená budou moci exportovat, dá se očekávat, že příští rok zase porosteme,“ dodal Michl.
