Změna podle obou ministerstev souvisí se zvýšením bohatství České republiky a jejích regionů. Na jednotlivých projektech financovaných z evropských dotací se tyto peníze podílejí vždy právě podle rozvinutosti příslušných území.
Evropská komise vyšetřuje údajně neoprávněné dotace pro velké farmáře v Česku. Týká se to i Agrofertu |
Pro příjemce byly stanoveny minimální podíly na financování projektů. Mateřské, základní a střední školy budou platit pět až deset procent nákladů na celý projekt, u veřejných vysokých škol, vědeckých a výzkumných institucí nebo příjemců vykonávajících veřejně prospěšnou činnost to bude pět procent. „V případě obcí, krajů a jejich příspěvkových organizací s výjimkou škol to bude 15 procent. V Praze se účast státního rozpočtu na financování projektů předpokládá pro školy, vědecké a výzkumné instituce a příjemce vykonávající veřejně prospěšnou činnost,“ uvedla ministerstva ve společné zprávě.
Podle dřívějších informací se v příštím programovém období změní současné pravidlo N+3 na N+2. To znamená, že dotace přidělené v daném roce musí stát vyčerpat nejpozději do dvou let, a ne do tří jako dosud.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) na začátku loňského prosince uvedla, že Česko bude moci v příštím programovém období čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více. V současném období může Česko čerpat hruba 620 miliard korun.
.
