Obléknou taláry soudců jednou roboti? Zkušenostní požadavky by museli splnit vývojáři |
LN: Letos kancelář slaví 25. výročí svého vzniku. S jakými představami byla v roce 1993 zakládána?
Němec: Kancelář vznikala na lidech, kteří vyrůstali a studovali v zahraničí a vraceli se sem v době ekonomické transformace. Ve firmě jsem začínal jako koncipient a cítil jsem obrovský potenciál práce s mezinárodními klienty, kteří byli zvyklí na standard právnické práce ze zahraničí – šlo o formu dokumentů, ale i vztah s klientem. A to tehdy v české advokacii nemělo vůbec žádnou tradici.
Kubr: Příležitost podílet se na ekonomické transformaci a posléze na rozmachu české ekonomiky byla ale velice lákavá. Trh tady vřel a byl nabitý energií, práce byla nesmírně zajímavá. Neměli jsme žádnou vizi rozvoje firmy. Vnímali jsme, že je tady prostor pro mladé právníky, kteří vystudovali v zahraničí a přinesli si zkušenosti. Tím jsme nabízeli alternativu k mezinárodním advokátním firmám.
LN: Úspěch tak na začátku zaručila malá konkurence právníků, kteří by měli zkušenosti ze zahraničí a uměli dobře jazyky?
Kubr: Dá se to tak říci. Právníků, kteří měli nějaké zkušenosti z ciziny, tehdy bylo opravdu málo. A poptávka po kvalitních právních službách byla obrovská. Tohoto momentu jsme využili a to nám pomohlo se etablovat.
Němec: První klienty jsme totiž získali hlavně díky doporučením od zahraničních advokátních kanceláří, které nechtěly svoje klienty, kteří začínali působit v Česku, pustit ke svým globálním konkurentům.
LN: Které byly podle vašeho názoru ty zásadní milníky, které ovlivnily tuzemský vývoj trhu právních služeb?
Němec: Rozvoj byl postupný. Ani si nemyslím, že by se na segmentu právních služeb podepsala finanční krize z roku 2008. Měla však dopad na zvýšení soutěže třeba v oblasti poskytování veřejných zakázek nebo právních služeb poskytovaných veřejnému sektoru. Zvýšená soutěž totiž vedla k naprosto neadekvátnímu snížení cen v určitém oboru.
LN: Jaké to mělo dopady na účast advokátních kanceláří ve veřejných zakázkách na právní služby?
Němec: Vedlo to k tomu, že dnes se velké advokátní kanceláře téměř vůbec nezúčastňují výběrových řízení na poskytování právních služeb státu. Jednoduše proto, že ceny jsou na tak nízké úrovni: jsme přesvědčeni, že za ně nelze kvalitní právní službu poskytnout. Jde často o částku hluboko pod personálními náklady, které velké kanceláře mají. Ke kritériu nejnižší ceny je třeba přihlížet, ale nelze zodpovědně a kvalitně vybírat poradce jen na základě ceny. To je ovšem obecnější problém, který se nedotýká jen právních služeb, ale všech konzultantů.
LN: Jaká by tedy měla být rozhodující kritéria při výběru vítěze tendru na právní služby?
Kubr: Do výběru by měla výrazně vstupovat i jiná kritéria. Zejména referenční zakázky nebo jinak garantovaná kvalita v určitých právních oblastech. Posuzovat by se mohla třeba přítomností výrazných osobností, které se problematice věnují v odborných publikacích, a podobně.
LN: Ale nevytvořilo by to naopak ještě větší prostor pro korupci?
Němec: Právě systém, který je dnes zaveden u výběru vítězů veřejných zakázek, je výsledkem skutečnosti, že výběrová řízení na poskytování služeb obsahují prostor pro machinace. Zpřísňování režimu zadávání veřejných zakázek je toho důsledkem.
LN: Vraťme se ještě k událostem na trhu právních služeb. Vaše kancelář má v týmu i právníka z Číny. Byl pro vás třeba vstup čínských investorů zásadní?
Němec: Neřekl bych, že vstup čínských investorů byl nějaký velký mezník. Na rozdíl od toho, jak to vypadá navenek, nejsou čínské investice nijak zásadní. V porovnání se zahraničními investory z jiných zemí jsou čínské investice vlastně zanedbatelné. Investoři se ale dost mění vlivem sankcí uvalených na Rusko. Velké ekonomické síly jsou však i v českých skupinách, které po revoluci hodně vyrostly.
LN: Žijeme v době digitalizace, automatizace a robotizace. Očekáváme nástup virtuální reality, umělé inteligence, samořídicích dopravních prostředků a podobně. Dotýká se to i trhu právních služeb. Jak s tím budete pracovat?
Němec: Umělá inteligence v právu je spíš v počátcích. Stav technologie je zejména na úrovni automatizace procesů. Automatizaci však věnujeme hodně pozornosti. Ve spolupráci se softwarovými společnostmi vyvíjíme vlastní nástroje, které budou sloužit k zefektivnění práce a zlepšení její kvality. Spolupracujeme i s vydavatelstvími, které připravují právní vzory, které pak zpřístupňují širší veřejnosti. Jde nám o to, aby i na internetu byly kvalitní právní dokumenty.
LN: Prospěly vaší práci tyto nové možnosti nějak konkrétně?
Němec: Určitě. Jasným trendem jsou programy na vytváření dokumentů. Jde o technologie, které nemají nahrazovat právníky, ale naopak zvyšovat efektivitu práce. Nám to umožňuje poskytovat právní služby v segmentu, který bychom jinak nebyli schopni obsluhovat. Pokud bychom totiž naše transakční sazby používali na běžný nákup nebo prodej nemovitostí, bylo by to velice neefektivní.
LN: Liší se v tomto český trh právních služeb od zahraničí?
Němec: V Česku máme malý trh, který je omezený jazykově i legislativně, takže na rozdíl od globálních firem si tyto nástroje musíme vyvíjet sami. Máme tak ale velký prostor pro vlastní vývoj, a proto do něj velmi investujeme. Chceme být alespoň krok před konkurencí.
LN: Jak se díváte na obavy některých kolegů, že právní roboti mohou advokáty vytlačit z trhu?
Němec: Je pravda, že to občas někde zazní. Myslím ale, že je to spíš naopak. Robotizace určitého segmentu právních služeb může vést k tomu, že se právní služba dostane i k lidem, kteří ji dnes vůbec nepoužívají. V současné době je zcela běžné, že lidé kupují nemovitosti. Málo jich ale věnuje pozornost právní stránce věci, tedy zda právní dokumentace odpovídá jejich záměru.
Umělá inteligence povede k tomu, že se zlepší dostupnost právních služeb – zejména pro spotřebitele, ale i pro malé a střední podnikatele. Budou mít k právu daleko blíž, a budou jej tak víc využívat. Od západních zemí nás totiž dramaticky odlišuje také to, že nejsme zvyklí mít k ruce „rodinného právníka“, se kterým se konzultují různé aspekty života. Technologie tak vedle zvýšení dostupnosti právních služeb rozšíří jejich využívání v širší populaci.
