9. července 2017 11:16 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Uspěje Praha v konkurenci měst? Handicapem je nabídka bydlení i doprava

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Praha - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Praha - ilustrační foto | foto: Lidové noviny

PRAHA Stěhování lidí z periferií a venkova do velkých měst, kde hledají větší šance, lepší vzdělání pro děti či zajímavější uplatnění, je světovým trendem. Praha není výjimkou. Jaký bude její rozvoj, bude se v ní dobře žít? Stane se vstřícnou ke svým obyvatelům? Má vizi svého směřování, jak se hodlá profilovat? Přinášíme vám první část seriálu, který bude každou sobotu přinášet příloha LN Česká pozice.

Budoucnosti Prahy se věnuje seriál LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), v němž se vyjádří 20 osobností, například primátorka Adriana Krnáčová, developeři, umělci, architekti, lékaři či vysokoškolští profesoři.

Města zesilují silné stránky lidstva, tvrdí americký ekonom Edward Glaeser. Podněcují inovace tím, že usnadňují vzájemnou interakci, přitahují talenty a rozvíjejí je konkurencí, podporují podnikání a umožňují sociální a ekonomickou mobilitu. Je taková, či dokáže taková být, i Praha? A uspěje v konkurenci dalších měst?

Praha se stala významnou evropskou metropolí za vlády Karla IV. Svého času velikostí třikrát překonala Paříž. Byla centrem řemesel, obchodu, vzdělanosti a duchovního života. Svému věhlasu ze 14. století se však Praha ve svých dějinách už nikdy nepřiblížila.

Na místě ale není přehnaný pesimismus. I v současnosti bývá Praha jmenovaná mezi nejkrásnějšími městy světa. Loni ji mezinárodní poradenská společnost Arcadis zařadila na deváté místo na světě v žebříčku podle udržitelného rozvoje. Praha též patří mezi nejbezpečnější města na světě.

Obyvatelé

V české metropoli dnes žije více než 1,27 milionu obyvatel. A předpokládá se, že jejich počet bude nadále růst. Podle statistických údajů v letech 2001 až 2015 v Praze přibylo necelých 100 tisíc lidí. Do roku 2030 by se mohla v závislosti na demografických prognózách rozrůst o dalších 90 až 150 tisíc lidí, a to díky cizincům, kteří se do ní stěhují. Přirozený přírůstek obyvatel je nízký, podobně jako v dalších velkých městech.

Praha láká i ty, kteří sice bydlí jinde, ale přijíždějí sem za prací, což dokládají i statistiky. V Praze bydlí 12 procent populace České republiky, na zaměstnanosti se ale podílí 18 procenty. Jak uvádí studie Územně analytické podklady Institutu plánování a rozvoje (IPR), jež je zdrojem pro plánování rozvoje území, vzniká v hlavním městě téměř čtvrtina státního hrubého domácího produktu.

Průměrná mzda v Praze je téměř o čtvrtinu vyšší než v celé ČR. Koncem loňského roku přesáhla 36 500 korun, průměr za Česko těsně atakoval hranici 30 tisíc korun. Praha má tradičně relativně nízkou nezaměstnanost – letos v dubnu tři procenta, zatímco celorepublikový průměr je o 1,4 procenta vyšší.

Bytový fond

Současná bytová výstavba však neodpovídá ani atraktivitě Prahy, ani demografickým prognózám. Dle odhadu IPR by měl bytový fond v Praze v roce 2030 dosáhnout téměř 700 tisíc bytů, o 90 500 více než v roce 2015. Ročně by se mělo na trh dostat zhruba šest tisíc nových bytů. Realita tomu ale zdaleka neodpovídá. V posledních letech se v průměru ročně dokončuje zhruba 4300 bytů.

„Pražský trh nemovitostí je málo pružný – při zvýšení poptávky po bydlení je reakce trhu velmi opožděná, není to tak, že by se díky zvýšené poptávce začalo rychle stavět více bytů. Příprava stavebních projektů je v Praze zdlouhavá vinou komplikovaného legislativního prostředí a procesů v územním a stavebním řízení,“ vysvětluje mluvčí IPR Marek Vácha.

Česká republika má jeden z nejdelších procesů povolování staveb v Evropě. Světová banka vydává každý rok studii Doing Business. V hodnocení rychlosti a transparentnosti povolování staveb loni Česko meziročně kleslo ze 127. na 130. místo ze 189 hodnocených zemí. Ceny nových, ale i starších bytů kvůli omezené nabídce strmě rostou. Část kupujících proto volí bydlení v obcích ve Středočeském kraji. To ale pro Prahu znamená značnou dopravní zátěž a roste potřeba záchytných parkovišť. Ta ale chybí.

„Každý den přijede do Prahy 300 tisíc lidí ze středních Čech a večer zase odjedou. To denně představuje 150 až 200 tisíc aut. Stávající tři tisíce parkovacích stání P+R potřeby města neřeší,“ říká Marcel Soural, ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Trigema.

Na dopady zdlouhavého a komplikovaného povolovacího procesu staveb upozorňuje v knize Urban Economics and Urban Policy (Urbanismus) zmíněný ekonom Glaeser: „Snaha omezovat městskou výstavbu, ať už v Londýně, Bostonu, nebo Bombaji, může mít hrozné, nepředvídané souvislosti. Když v atraktivním městě komplikujeme rozšiřování bytového fondu, město zdražujeme a riskujeme, že se stane předraženým zábavním parkem pro globální bohatou elitu.“ A dodává: „Mám také rád Londýn a nikdy bych si nepřál vidět jeho historickou krásu zbořenou, ale nesmíme nikdy zapomínat, že kdykoliv říkáme ‚ne‘ nové výstavbě, říkáme tím ‚ne‘ rodinám, které chtějí prožívat magii městského života. Také tím způsobíme, že každá rodina v takovém městě bude platit za bydlení více.“

Střed Evropy

Praha se potýká neje n s nedostatkem bytů – a pokud se nic zásadně nezmění, tento problém se zvětší –, ale i s kvalitou bydlení. „Náklady na bydlení v Česku patří v Evropě v poměru k celkovým výdajům domácností na jejich spotřebu mezi nejvyšší. Průměrná velikost bytu je přitom menší než průměr v EU a zároveň je toto bydlení starší,“ tvrdí předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny Vladimír Staňura. Průměrné stáří bytového fondu v Praze je nejvyšší v celé ČR – u bytových domů přesahuje 61 let.

Jednou z předností Prahy je její poloha ve středu Evropy, z čehož by mohl těžit byznys. Kvalita dopravní infrastruktury ale představuje komplikaci. „Dopravní spojení Prahy s jinými středoevropskými metropolemi vykazuje řadu deficitů,“ konstatuje IPR ve studii Územně analytické podklady. S Německem Prahu pojí pouze dva souvislé dálniční tahy – dálnice D5 ve směru na Norimberk a dálnice D8 na Drážďany. Dokončeno není dálniční spojení Prahy s Rakouskem ani s Polskem.

Problematická doprava je i vně města. Praha stále nemá dobudovaný vnitřní ani vnější okruh. V anketě poradenské společnosti Deloitte mezi více než 800 odborníky z řad stavařů, developerů, architektů, urbanistů a akademiků uvedlo 94 procent respondentů, že největší prioritou Prahy je dostavba vnějšího pražského okruhu. Má mít necelých 83 kilometrů, zprovozněna je zhruba polovina. Vnitřní okruh by měl být po dokončení 32 kilometrů dlouhý, zprovozněno je zhruba 73 procent.

Vyhledávaná destinace

Podle IPR Praha zůstane jednou z nejvyhledávanějších evropských destinací. Bude ale muset nabídnout komplexnější škálu programů a služeb. Nadále bude atraktivní díky své poloze ve středu Evropy, těžit bude z pověsti bezpečného města a ze svého unikátního kulturně-historického dědictví světového významu.

Handicapem Prahy je zmíněná dopravní infrastruktura. Málo je rozvinutá spolupráce veřejné a soukromé sféry. Zlepšit by se měla koordinace aktivit Prahy a Středočeského kraje. Musí se také připravit na rychlý růst konkurence evropských měst. Institut plánování a rozvoje poukazuje i na to, že komerční tlaky mění Prahu na běžné velkoměsto s internacionální unifikací, čímž ztrácí jedinečnost a atraktivitu.

Pražské perspektivy

K metropolím patří ikonické stavby

Prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) Zdenka Klapalová má na Praze ráda atmosféru historického centra, oblast podél řeky i výhledy, jež nabízí řada známých míst i nových staveb. V prvním rozhovoru z dvacetidílného seriálu LN a ARTN o budoucnosti Prahy konstatuje: „Pokud se podíváme na úspěšná města okolo nás, jako je Lipsko nebo Vídeň, byl vždy jejich rozvoj dán dobrou spoluprací soukromé a veřejné sféry a širokou podporou obyvatel.

LN: Vídeň jako úspěšně se rozvíjející město asi nikoho nepřekvapí, ale proč podle vás i Lipsko?
Lipsko udělalo ohromný skok. Z šedivého města se stalo pulzující metropolí. Je to město s dobrou adresou, pro mladé i seniory a přátelské k rodinám. V centru vznikla pěší zóna. Krédem města je, že pokud se rozvíjí nový projekt, musí být o něj zájem a především musí být rychle schválen.

Vedení Lipska se zaměřuje na dostatek bytů a pozemků pro výstavbu na zajištění kvalitní infrastruktury. Před 25 lety bylo Lipsko v rozkladu. Poté dostalo velkou podporu a vybudovalo nové letiště, nádraží či moderní výstavní halu. Lipsko nyní figuruje na žebříčku měst Top 10 Must See. Žije, má šarm.

LN: Co je příčinou úspěchu Lipska?
Úspěch je spojen se silnými osobnostmi města, se silnými primátory. V čele Lipska stáli dva primátoři s vizí, každý z nich byl na tomto postu osm let, což je doba, za kterou už lze něco vybudovat. K tomu, aby bylo možné něco dokončit, ať v soukromé, nebo veřejné sféře, je třeba čas a stabilita. Za dva roky se nestihne nic.

Vídeň je stejným příkladem jako Lipsko. I tam byl jeden starosta na tomto postu několik volebních období za sebou. To už lze nějaký projekt naplánovat, provést a uvést v život. Podmínkou prosperujícího města je rovněž zapojení občanů a spolupráce se soukromou sférou. Je nutné zjistit, co lidé chtějí, a využít potenciál soukromé sféry, protože bez její aktivity a spolupráce s ní nelze budovat nic.

LN: Ví vedení Prahy, co její obyvatelé chtějí?
Současná primátorka Adriana Krnáčová, jak pozoruji její kroky, názor má. Naslouchá. Vidím snahu města zjistit, co si obyvatelé přejí a potřebují. Vedení si nechalo udělat i rozsáhlé dotazníkové šetření, schází se s odbornou veřejností a zpětnou vazbou disponuje. Vnímám a oceňuji i mnohem lepší komunikaci se soukromou sférou než dříve.

Celý rozhovor se šéfkou ARTN Zdenkou Klapalovou si můžete dočíst také v digitální podobě.

K metropolím patří ikonické stavby

  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz