Vyplývá to ze studie, kterou konzultační společnost PriceWaterhouseCoopers (PwC) vypracovala pro Konfederaci britského průmyslu (CBI).
CBI hájí zájmy větších britských podniků, jejichž velká většina si na rozdíl od menších podnikatelů přeje udržet Británii v EU. Tato organizace tak v dnešní zprávě o studii zdůraznila negativní stránky „brexitu“, které by v období do roku 2020 podle PwC jasně dominovaly.
DÁLE ČTĚTE |
Konfederace zejména poukázala na to, že odchod by přišel zemi ve ztracené produkci na 100 miliard liber (3,5 bilionu korun). Celkově by Británie do roku 2020 ztratila pět procent ekonomické produkce ve srovnání se scénářem, kdy by Britové v referendu 23. června hlasovali za pokračování členství.
Odchod by byl „ranou pro životní úroveň, pracovní místa a ekonomický růst“, uvedla ke studii generální ředitelka CBI Carolyn Fairbairnová. „Přínosy získané ukončením příspěvků do rozpočtu EU a omezením regulace by byly vysoce překonány negativním vlivem na obchod a investice. I při nejlepším scénáři by to byl pro Británii vážný šok,“ uvedla šéfka CBI podle BBC.
Zkreslený výběr scénářů?
Kampaň Vote Leave, která prosazuje vystoupení, však poukázala na to, že ekonomika bude po odchodu dál růst a v příštím desetiletí by rostla rychleji než v EU. To „musel přiznat i zkreslený výběr scénářů odchodu, jak jej CBI zadala“, řekl šéf kampaně Matthew Elliott.
PwC na základě objednávky CBI zkoumala ekonomické dopady dvou scénářů „brexitu“ - v jednom by Británie podepsala s EU dohodu o volném obchodu, jakou má třeba Norsko, ve druhém by se rozhodla zůstat v obchodních vztazích s EU pouze standardním členem Světové obchodní organizace (WTO).
David Cameron.
PwC odhadla, že při zachování členství v EU by průměrný růst v Británii v letech 2016-2020 i v celém příštím desetiletí činil 2,3 procenta. Při odchodu a uzavření smlouvy o volném obchodu by se průměrný růst do roku 2020 zpomalil na 1,5 procenta ročně, zatímco při scénáři „WTO“ by činil jen 0,9 procenta.
V letech 2021-25 by však Británie po odchodu z EU rostla rychleji než v EU a část ztrát z let po odchodu by nahradila. Pokud by měla s EU volný obchod, růst by se v tomto období zrychlil na 2,7 procenta a při scénáři WTO na 2,6 procenta.
U zaměstnanosti PwC do roku 2020 čeká v případě odchodu a volného obchodu snížení počtu pracovních míst proti stavu při členství v EU o 550 tisíc, tedy o necelá dvě procenta z celkového počtu 32,2 milionu. Bez volného obchodu by země ztratila 950 tisíc příležitostí.
Do roku 2030 by se ale situace vyrovnala - počet pracovních míst v zemi by se v případě členství v EU zvýšil na 34,5 milionu a při scénáři volného obchodu by dosáhl 34,1 milionu.
