7. března 2018 10:57 Lidovky.cz > Byznys > Energetika

V Bulharsku jsme za nepřítele číslo jedna, tvrdí manažer ČEZ Pleskač

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Nejsem na žádném seznamu, tvrdí Tomáš Pleskač. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nejsem na žádném seznamu, tvrdí Tomáš Pleskač. | foto: Petr Hejna

PRAHA V úterý dorazila do Prahy na několikadenní jednání majitelka bulharské firmy Inercom Ginka Varbakova, jíž se český energetický holding ČEZ rozhodl prodat svá bulharská aktiva. Podpis smlouvy vyvolal bouři emocí, pochybný původ peněz, jimiž chce Inercom zaplatit, zalarmoval českého i bulharského premiéra. Mnohamiliardový byznys je ohrožený a uvázlý ve spletitých politických hrách. Jedním z hlavních mužů jednání na české straně je manažer ČEZ Tomáš Pleskač, který má na starosti zahraniční aktivity. „Komunikace kolem prodeje se vyhrotila, ale věřím, že transakce dopadne,“ říká Pleskač v rozhovoru pro LN.

ČEZ v Bulharsku

LN: Odkud pramení napjatý vztah mezi bulharským premiérem a společností ČEZ?
Bulharský příběh začíná někdy v roce 2002, kdy Bulharsko společně se světovou bankou vyhlásilo privatizaci části energetiky. Začaly distribučními společnostmi, následně v dalším kole byla elektrárna Varna. Co se týče distribučních společností, to vlastně začalo v roce 2003, tudíž za generálního ředitele Jaroslava Míla.

Je to hodně vzdálená minulost. Tenkrát bylo v Bulharsku sedm distribučních společností, rozdělených na tři skupiny – my jsme se ucházeli o dvě, vyhráli jsme jednu. Získali jsme největší část, 42 procent distribučního trhu, tři distribuční společnosti, pokrýváme hlavní město Sofii a celé západní Bulharsko.

LN: Nebyla tam tehdy obava, že by daný region mohl být nestabilní? Bylo to těsně kolem vstupu do Evropské unie.
Hlavní idea byla spojena s tím, že v momentu, kdy Bulharsko a Rumunsko vstoupí do EU, budou muset dokončit liberalizaci trhu, budou muset dokončit implementaci stejných pravidel regulace, na jaké jsme zvyklí z České republiky, a stane se z nich naprosto standardní členský státu.

To, o co jsme se opírali, když jsme vstupovali do Bulharska, byl příslib očekávaného vývoje regulace trhu do roku 2018, shodou okolností do letošního roku. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že bulharský stát poměrně výraznou část toho, co sliboval zahraničním investorům, nesplnil. A na tom stojí naše arbitráž, kterou s Bulharskem vedeme.

LN: Kdy vznikl ten střet?
V roce 2006 až 2007 jsme implementovali projekt, který ze tří našich tamních firem udělal jednu velkou distribuční a jednu velkou prodejní společnost – model odpovídal tomu, nač jsme zvyklí z České republiky, kde je ČEZ Distribuce a ČEZ Prodej. Vzápětí přišla ekonomická krize, která se dotkla i Bulharska. Obecně platí, že Bulharsko je nejchudší země EU, mají poměrně nízký průměrný příjem na hlavu, a z toho vyplývá, že i když jsou tam nejnižší ceny elektřiny v EU, zároveň je cena významně citlivější politické téma než u nás.

Od toho se odvíjí poměrně časté pokusy o vstup státu do podnikání v energetice. V Bulharsku se rozhodování o elektro-energetice nedělá na úrovni několikaletých regulačních period, ale v mnohem větším detailu než tady, na úrovni každoročních rozhodnutí. Přestože máte pravidla na čtyři pět let, každý rok vám je pod rukama regulátor upravuje.

LN: Takže nakonec nebylo jiné cesty než z tamního trhu odejít?
My jsme dlouho drželi. O naší trpělivosti svědčí i to, že jsme poslední velký investor v distribuci elektřiny, který zahájil mezinárodní arbitráž. Před námi ji zahájili další dva vlastníci distribučních soustav, EVN z Rakouska a Energopro. My jsme zahájili arbitráž až v roce 2016, ale předtím se ještě odehrála spousta věcí. V roce 2009 se do vlády Bulharska dostala nová strana, GERB – Bulharští občané za evropský rozvoj, premiérem se stal Bojko Borisov. Naše fungování v té době bylo v Bulharsku celkem bezproblémové. Změna nastala v okamžiku, kdy došlo k pádu jeho vlády, což dával za vinu cenám energií, a tedy ČEZ.

LN: To jsme v únoru 2013?
Ano, dám to do kontextu – v bulharské energetice je řada odlišností ve srovnání s Českem a jedna z nich se jmenuje měsíční odečty a měsíční fakturace elektrické energie. V ČR platíte zálohu a pak vám přijde roční vyúčtování, zaplatíte doplatek nebo dostanete přeplatek, upraví se zálohy a pokračuje další rok. V Bulharsku se musí elektroměr odečíst každý měsíc, musí se vyfakturovat a zaplatit přesná částka. Přestože my jsme mnohokrát navrhovali změnu, k upravení nedošlo. A to přesto, že by to znamenalo úspory, o něž jsme byli připraveni podělit se s koncovými zákazníky.

Tento systém je mimo jiné velmi necitlivý k jakýmkoli sezónním výkyvům. To, co se událo na začátku roku 2013, má kořeny v listopadu 2012, byl to extrémně teplý měsíc, a náklady tudíž nízké. V Bulharsku se masivně topí přímotopy, je tam nízká plynofikace. Jak už to bývá, po extrémně teplém listopadu přišel extrémně studený prosinec. Je asi zjevné, co z toho vyplývá. Když si lidi porovnali výslednou sumu, meziměsíční změnu, byly případy, kdy se vyskytla až o sto procent vyšší fakturace. V tom okamžiku vznikly spontánní protesty, kterých se chytila politická opozice, otočila to proti tehdejší vládě a vláda to otočila proti zahraničním investorům v elektroenergetice. Vyvrcholilo to právě v únoru odstoupením vlády.

LN: Byl ČEZ v té době z vysokých faktur nějak viněn?
Byli jsme mnohokrát obviněni, že jsme zlovolně prodloužili dobu odečtu, abychom zvýšili meziměsíční rozdíl. Nic takového se nestalo, žádná z následujících kontrol takové pochybení nenašla. Regulátor nám nikdy za nic takového nedal pokutu. Je to umělé téma, kterým někteří lidé v Bulharsku odvádí pozornost od toho, že vládou a regulátorem nastavený systém plateb za elektřinu není úplně šťastný.

Od té doby jsme v Bulharsku spolu s dalšími zahraničními distributory za nepřítele číslo jedna. ČEZ navíc obsluhuje tamní hlavní město, takže ostatní jsou v tom za námi poněkud v zákrytu. Zvýšilo se množství kontrol z finančních úřadů, finančního ředitelství, antimonopolního úřadu, kterým byly vystavovány všechny naše společnosti, výrazně se změnilo chování regulátora. Nikdy nám nebylo prokázáno jednání v rozporu s platnými zákony, pokud jsme dostali nějakou pokutu, odvolali jsme se, a ve většině případů jsme odvolání vyhráli.

Bojko Borisov a Andrej Babiš na setkání v Sofii.

Bojko Borisov a Andrej Babiš na setkání v Sofii.

















LN: Dařilo se uklidnit vztahy s bulharským státem?
Snažili jsme se najít společnou řeč ale, nepodařilo se. Proto jsme v roce 2015 oznámili bulharské vládě, že zvažujeme mezinárodní arbitráž. Poté následovalo šestiměsíční období, které pravidla mezinárodních arbitráží dávají k tomu, aby se strany dohodly, našly smírné řešení problému. Několikrát jsme se zeptali bulharské strany, jestli se s námi nechtějí bavit, vždycky byla odpověď ne. A tak jsme arbitráž zahájili, v červnu 2016.

Od toho okamžiku se ještě zvýšil tlak bulharských úřadů a autorit na dodržování čehokoli v bulharské republice se zjevným cílem najít cokoli, co bude protiváhou v arbitráži. Součástí toho je i kauza, která se týká žádosti o vysvětlení osmi manažerů včetně mě tamním vyšetřovatelům. Od dubna 2014 je otevřeno řízení o odebrání licence se společností ČEZ Elektro, to je bulharská prodejní pobočka, do dnešního dne, po skoro čtyřech letech, to řízení není uzavřeno. To není představitelné kdekoli v Evropě – buď mám argumenty a odeberu licenci, nebo ne.

LN: Považujete to za nepřiměřené ze strany bulharských úřadů?Přesně tak. Pokračujeme v mezinárodní investiční arbitráži, jsme ve fázi, kdy si každá strana nominovala svého arbitra, běží dohadování o třetím arbitrovi. Buď se na tom v blízkých měsících dohodneme, nebo nám bude třetí rozhodce určen arbitrážním soudem, a pak bude arbitráž pokračovat.

LN: Když to shrneme, poslední roky byly ze strany Bulharska učiněny kroky vůči společnosti ČEZ nekomfortní. Bylo to spojeno s premiérem Borisovem?
Nespojoval bych to nikým osobně. Zažili jsme v Bulharsku různé vlády. Není to spojeno s jednou osobou.

LN: Ptám se, protože to působí, že Borisov to vnímá jako historickou křivdu ČEZ vůči svojí osobě, sám řekl, že má pocit, že je obětí nějakého spiknutí.
Já jsem to, co pan premiér minulý týden prohlásil, vnímal tak, že se vrací k roku 2013. To, co se dělo – rozdíly v měsíční fakturaci – on zřejmě považuje za spiknutí, ale byl to výsledek systému nastaveného bulharským regulátorem. Nevím, jestli se mu to někdo pokoušel vysvětlit.

LN: I když problém koření v roce 2013, až v poslední době Borisovova vyjádření nabývají na ostrosti, minimálně v souvislosti s prodejem bulharských aktiv ČEZ firmě Inercom.
Pojďme si říci, jak probíhal prodej. V průběhu roku 2016 jsme byli osloveni několika zájemci . My jsme všem vysvětlili, že děkujeme za projevení zájmu, ale skupina ČEZ nemůže někomu prodat taková aktiva jen tak z ruky. Že pokud se rozhodneme prodávat, půjdeme cestou výběrového řízení.

Jak jsme řekli, tak se stalo na přelomu let 2016 a 2017. O tom, že běží výběrové řízení, v Bulharsku věděl snad každý. Mimo jiné proto, že se v počátku účastnilo devět tamních uchazečů, firem, které mají sídlo v Bulharsku, a jejich představitelé bylo bulharští manažeři. O našem záměru jsme samozřejmě informovali také bulharskou vládu.

LN: Ozvala se již tehdy s tím, že by sama chtěla do transakce vstoupit?
Naopak, my jsme jim to nabízeli a bulharská vláda to několikrát odmítla, o čemž svědčí články v různých bulharských novinách například z května 2017. My jsme pokračovali ve výběru, seznam uchazečů se postupně zužoval., Někteří odpadali, že nemají peníze., My jsme zároveň cenu při vyjednávání táhli neustále nahoru tak, abychom se dostali na hodnotu, kterou jsme si interně určili jako nejnižší možnou, za kterou jsme ochotní prodat. Nakonec nám zůstali dva uchazeči, jeden z nich dostal exkluzivitu, v rámci níž se s námi dohodl na uzavření smlouvy.

LN: Tím uchazečem je kritizovaný Inercom.
Jméno toho uchazeče, což je Inercom, bylo v Bulharsku známé minimálně od září loňského roku. Je to opět snadno doložitelné. Všichni věděli, kdo je Inercom. Je to firma, která není na bulharském energetickém trhu největší, na druhou stranu je provozovatelem poměrně velkého množství bulharských fotovoltaických elektráren, není to firma beze jména a historie. Došlo k uzavření smlouvy a v ten okamžik se zřejmě někdo v Bulharsku lekl, nemohu to interpretovat jinak. Podle mě úlek spočíval primárně v tom, že se rozpojuje vlastnictví našich bulharských aktiv a mezinárodní arbitráž proti bulharskému státu.

Transakce ČEZ v Bulharsku (grafika LN).

Transakce ČEZ v Bulharsku (grafika LN).










LN: Smlouva se podepsala v pátek, o víkendu ticho a nic, a pak to v úterý začal kritizovat bulharský premiér. Uplynuly čtyři dny. Co se mezitím stalo?
Je to o dvou věcech. Neúspěšným uchazečům o koupi aktiv se nelíbí, že prohráli, a tak by chtěli prodeji zamezit. To je jeden směr útoku na transakci. Druhým je právě rozpojení vlastnictví aktiv a arbitráže – dokud vede arbitráž proti Bulharsku firma, která zároveň v Bulharsku vlastní aktiva, je to jiná situace…

LN: Je vydíratelná, jsou na ni páky.
To jste řekl vy. Je to trochu jiný případ třeba s ohledem na možné vyrovnání, než když vedete arbitráž a firma už tam nic nevlastní. A tohle uvědomění došlo až v okamžiku, kdy jsme podepsali smlouvu. Pak začaly všechny útoky. Z mého pohledu začaly primárně v Bulharsku, komunikace v České republice byla přenesenou reakcí. Různé zprávy o tom, jak si volají premiéři, dodnes nejsou komentované, k tomu se ani nedá vyjádřit.

LN: Znamená to, že bulharská strana situaci politicky podcenila?
O tom, že ČEZ chce prodávat, se tam vědělo rok. Proč začali Bulhaři s napadáním transakce až po podpisu smlouvy, se musíte ptát někoho jiného.

LN: Překvapila vás ta reakce?
Ano, z našeho pohledu to byla veřejně známá věc.

LN: Inercom vyhrál s nejvyšší nabídkou, ale to, co podléhá kritice, je, že je to malá, de facto neznámá firma se zastřeným vlastnictvím. Nebyl risk jít do byznysu se světem neprověřenou firmou?
Nám se do výběru žádná světem prověřená firma nepřihlásila.

LN: Ani indický uchazeč, který má aktiva ve Francii?
Firma India Power je uchazečem v soutěži, může se dostat ke stolu, pokud ztroskotají jednání s Inercomem. Uvidíme, jak a kdy budou jednání pokračovat. India Power je pro nás alternativa, kdyby toto kolo bylo neúspěšné. Ale my jako management jsme zodpovědní za to, abychom zhodnocovali prostředky, které ve firmě drží naši akcionáři. A to pak prodej za nejlepších podmínek je ten správný.

O tom, že jsme se tomu věnovali, svědčí několik kol projednávání v naší firmě, ta transakce nespadla z nebe. Máme za sebou dvě kola velmi náročného projednávání v dozorčí radě, která si vyžádala dodatečný posudek, dodatečné ocenění hodnoty firem, které se prodávají, a audit transparentnosti celého procesu, který udělala firma KPMG. Audit potvrdil transparentnost celého procesu, přes všechny výhrady, které uplatňoval jeden neúspěšný uchazeč. Myslím si, že jsme se rozhodli správně.

LN: Dozorčí rada probírala financování Inercomu, v jehož pozadí se vyskytuje i kontroverzní rusko-gruzínský podnikatel, firma z Panama Papers. Být v těchto okolnostech ještě neznamená, že jde o něco nelegálního, ale neznačí to riziko?
Z mého pohledu firma doložila, jak chce transakci financovat, vybrala si složitý způsob, ale doložila ho tak, že prošlo přes naši vnitřní kontrolu, jaké subjekty jsou ve financování zahrnuty. Odpovídá to všem předpisům, které máme jak my tak i banky. Firmy toho pána z Gruzie jsou korektní, jedna z nich prodala v druhé polovině loňského roku největší obchodní dům v Sofii za částku převyšující dvě stě padesát milionů EUR, je to nepochybně movitý člověk.

LN: A co obava o reputaci? Co kdyby se v kontextu ruských sankcí ukázalo, že jeho peníze jsou problematické?
My jsme uzavřeli smlouvu s uchazečem, který nám nabídl nejlepší cenu, doložil akceptovatelným způsobem svoji představu o financování. Na to, aby financování dotáhl do konce, má od podpisu smlouvy devět měsíců. Nevidím žádná rizika ve spojení s ruskými sankcemi, to vše se zvažovalo, a nic se neukázalo jako relevantní.

LN: Během slyšení v bulharském parlamentu vystoupil šéf tamní rozvojové banky a uvedl, že jeho banka poskytla předběžné vyjádření, ale že management ČEZ – cituji – dopisu zneužil, protože byl nezávazný a vedení ho dalo jako tvrdý podklad financování.
My jsme to nebrali a nekomentovali jako tvrdý podklad, celou dobu říkám, že se bavíme o předpokládaném způsobu financování transakce. Nikdo z nás neřekl, členům představenstva ani dozorčí rady, že to, co je uvedeno v tabulce, je financování. Je to předpoklad.

Jistotu u těchto transakcí máte až v okamžiku, kdy je dokončíte. Proto se mezi podpis a vypořádání transakce vkládá doba, kdy musí kupující vyřešit primárně dvě věci – odstranění všech odkládacích podmínek a financování. Ano, my jsme měli od banky takzvaný comfort letter, a tak jsme to uváděli. Nepleťte si komunikaci v bulharských médiích s tím, jak to bylo.

LN: Ptám se, co říkáte na to, že to v bulharském parlamentu padlo.
Pro mě je tato transakce o tom, že máme nejlepšího možného uchazeče a nejlepší možné podmínky, máme devět měsíců na dotažení transakce. Kupující zaplatí a my převedeme akcie. Pokud nezaplatí, zůstáváme akcionářem. Do té doby se nic nestalo.

LN: Po podpisu smlouvy začaly dávat od příslibu financování ruce pryč dvě banky. Přisuzujete to tomu, že vznikl politický tlak?
V situaci, kdy vznikla zjitřená atmosféra a složitá komunikace na bulharském trhu, si dovedu představit, že si banky otevírají pozice k různým řešením do budoucna. Ale pokud vím, k jednání mezi bankami a Inercomem ještě nedošlo, situace je pořád otevřená.

LN: Věříte pořád, že smlouva bude naplněna?
Ano.

LN: Majitelka Inercomu Ginga Varbakova oznámila, že chce přijet do Prahy jednat, uvedla, že to bude ke konci týdne.
Příjezd naplánovala na včerejšek. Samozřejmě je o čem jednat. Smlouvy, které jsme podepsaly, obsahují jednu odkládací podmínku, a tou je, že jediná instituce v Bulharsku, která se vyjadřuje a bude vyjadřovat k tomu, zdali se prodej našich aktiv může uskutečnit, je tamní antimonopolní úřad. Všechny ostatní úřady, přestože jsou různě zmiňovány, se mohou vyjadřovat pouze neoficiálně.

Ve smlouvě máme klauzuli, která říká, že žádost o schválení antimonopolním úřadem musí být podána do 20 pracovních dnů od podpisu smlouvy. Vyplnění a zpracování žádosti je poměrně složitá, technická věc, musí se vyplnit mnoho položek, údajů z historie firmy, o podílech na trhu a podobně. Jednání, na které nyní přijel bulharský kupující, bylo naplánováno dlouho dopředu, bude trvat pravděpodobně několik dnů a hlavním cílem je společná příprava žádosti na antimonopolní úřad v Sofii. Přijde-li paní Varbakova s jiným návrhem, vyslechneme si ho.

LN: Premiér Borisov oznámil záměr, že stát majetkově vstoupí do Inercomu. I vzhledem k arbitráži, je to vůbec myslitelné?
Přiznejme si, že aby kupujícím vašich aktiv byl někdo, s kým vedete arbitráž, která se těchto aktiv týká, by byla velmi neobvyklá situace. Nemohu předjímat řešení, když neznám žádný návrh z bulharské strany, ale obecně platí, že kdyby se Bulharsko chtělo stát jednou ze stran smlouvy, součástí dohody by muselo být i narovnání ve věci arbitráže.

LN: Bavíme se o nějaké konkrétnější částce? Je nějaká hranice, od níž by to pro ČEZ bylo výhodné?
Není.

LN: Spekuluje se o dvou stech, dvou stech padesáti milionech euro.
Spekulace nechme spekulantům. Postup arbitráže je takový, že poté, co se najmenuje tribunál, se rozbíhá vlastní řízení, jehož jedním z prvních kroků je, že žalobce musí vyčíslit své škody. To znamená, že na naší straně zatím nedošlo k oficiálnímu vyčíslení škody.

LN: Dovedete si představit, že kdyby obchod zadrhl, poženete k arbitráži i tohle?
To je hodně předčasné. Dovedu si takové scénáře představit, ale věřím, že k tomu nedojde. Platí smlouvy, které jsme uzavřeli, a nedovedu si představit, proč by antimonopolní úřad měl zamezit prodeji aktiv společnosti, která nepodniká v segmentu distribuce a prodeje elektřiny.

LN: Na začátku jste zmínil vyšetřování, kde jste žádán k výslechu. Vnímáte to jako součást komplikované politické situace v Bulharsku, nebo jak si to vysvětlujete?
Bulharský stát šetří akciovou společnost ČEZ. Osm manažerů je pozváno zvláštním způsobem k podání vysvětlení, a to kvůli tomu, že jde o lidi, kteří byli v určitých obdobích v představenstvech nebo dozorčích radách společností vlastněných ČEZ v Bulharsku. Dodnes nejsme oficiálně informováni, co je předmětem šetření. Můžeme se pouze domnívat.

LN: Obáváte se, že vyšetřování je nestandardní?
My se domníváme, že předmětem šetření může být něco, co se nazývá SLA smlouvy. To jsou standardní nástroje, které používají firmy, jako je ČEZ a mnohé další, když podnikají napříč několika zeměmi a dojdou k závěru, že je správné, aby nějakou činnost nebo službu zabezpečily z jednoho místa pro celou skupinu, protože je to levnější.

Český premiér Andrej Babiš (vlevo) a bulharský premiér Bojko Borisov.

Český premiér Andrej Babiš (vlevo) a bulharský premiér Bojko Borisov.

My máme vůči našim dceřiným zahraničním společnostem různé SLA smlouvy, kdy některé věci si poskytují firmy jenom v rámci Bulharska, třeba účetnictví nebo řízení lidských zdrojů. A pak byly některé služby poskytovány centrálně z České republiky. Například jsme poskytovali do Bulharska informační systém SAP a měli jsme doloženo, že je efektivnější, snazší a levnější dodávat informační systém centrálně z České republiky než ho kupovat zvlášť do Bulharska.

LN: O tyto smlouvy vyšetřovatelům jde?
To, co se bulharská strana snaží zřejmě doložit, je, že jsme se pomocí těchto smluv pokusili vyvádět peníze do mateřské společnosti. K tomu mohu říct jedinou věc: firmy, jako jsme my, když spouští systém SLA smluv, tak si systém i jednotlivé ceny poskytované za služby v rámci holdingu nechávají ověřit. Totéž jsme udělali my, máme to ověřeno mezinárodním auditorem. Ceny jsou postaveny striktně na nákladové bázi s minimálním ziskem, o tom jsme kdykoli připraveni bavit se s bulharskými vyšetřovateli.

LN: A co se týče obeslání vaší osoby?
Napsali prvně do společnosti ČEZ, která má v Bulharsku na starosti distribuci, že chtějí podání vysvětlení od osmi lidí. Na to jim firma odpověděla, že tam nikdo z těch lidí nepracuje, není v jejích orgánech a podle jejích informací se nevyskytuje v Bulharsku. Následně jsem dostal 15. března pozvání na podání vysvětlení na 21. března. Odpověděl jsem, že to bohužel nemohu, nabídl jiné termíny, které nebyly akceptovány.

Pak jsem dostal další dopis. Obsahoval dubnové datum, a já odpověděl, že opět nemohu a nabízím standardní nástroje podání vysvětlení, že jsem připraven, když přijedou za mnou do Prahy, se s nimi setkat, nabídl jsem telekonferenci i videokonferenci, nabídl jsem mezinárodní právní pomoc. Všechno bylo odmítnuto. Víc pro vyšetřovatele v tento moment nemohu udělat a dělá to na mě dojem, že je to součástí přípravy protipříběhu na případný negativní výsledek arbitráže.

LN: Bulharští vyšetřovatelé vydali i pokyn na hraniční stráž, která by vás pravděpodobně zadržela a předvedla k podání vysvětlení hned po příletu či příjezdu do Bulharska.
To je vaše informace, já mám informaci zcela opačnou.

LN: Mohl jste tam tedy letět? Kdy jste tam byl naposledy?
To si nevzpomínám, ale zjišťoval jsem si, zdali tam mohu letět, a bylo mi řečeno, že nejsem na žádném seznamu. Já žádnou takovou informaci nemám.

LN: Překvapilo vás, jak na prodej reagoval český premiér? Uvedl, že je netransparentní a podivný. Už je to vyřešeno?
Považuji celou komunikaci a mediální pokrytí našeho prodeje aktiv v Bulharsku za velmi vyhrocené. Všichni zúčastnění by měli nyní komunikaci maximálně zklidnit, proto nemá cenu komentovat, co kdo řekl, ale bavit se věcně. Na to jsme kdykoli připraveni a věřím, že tomu přispěje i další jednání s Inercomem.

LN: Asi by pomohlo, kdyby proti prodeji nebrojil premiér.
Nevnímám politický odpor. Kauza si žije vlastní mediální život a ten já striktně odděluji od reálného života té transakce.

  • 0Diskuse


Ondřej Koutník

Autor

Ondřej Koutníkondrej.koutnik@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz