V Česku hynou včely? Očekáváme největší masakr v dějinách, říká včelař

„Bohužel jsou z celé České republiky hlášeny velké ztráty včelstev. Lze očekávat, že ztráty mohou v některých oblastech dosáhnout masivního úhynu z roku 2008, kdy byly běžné úhyny až poloviny včelstev, někde dokonce i více než devadesáti procent,“ potvrdil LN Jaroslav Hrabák, místopředseda Českého svazu včelařů.

Běžné zimní ztráty včelstev přitom činí kolem deseti procent. Včelí masakry zažili čeští chovatelé na přelomu let 2002 a 2003 a také 2007 a 2008.

Jedním z důsledků bude nejspíše i nedostatek kvalitního medu, respektive jeho zdražení. Do budoucna by mohl pomoci vědecký projekt COLOSS, do nějž se Česko zapojilo.

„Cílem je získat informaci o ztrátách včelstev během zimy. Současně zjišťujeme i další informace, jež by mohly úhyny lépe předpovídat,“ říká apidolog čili včelolog Jiří Danihlík z Univerzity Palackého.

„Největší masakr včel v českých dějinách“

„Když poprvé otevřeme úl, pociťujeme pohnutí, jaké máme, když násilně vnikáme do předmětu, jejž neznáme a který je snad pln hrozných překvapení - jako například do hrobu...“ napsal nobelista Maurice Maeterlinck ve svém díle Život včel (1901). Čeští včelaři letos budou hledět do úlů a hrobů zároveň. Odborníci totiž očekávají jeden z nejhorších úhynů včel, jaké pamatují.

Příčinou je varroáza. Obávané onemocnění, které způsobuje roztoč Varroa destructor, česky kleštík včelí. Teplý průběh roku zapříčinil jeho přemnožení, na což prý svaz asi padesát tisíc českých malovčelařů od léta upozorňoval.

„Bohužel i některá léčiva - kupříkladu na bázi kyseliny mravenčí - se ukázala jako nedostatečně účinná. Roztoč může být vektorem, takže stejně jako klíště může přenášet viry, jež mohou včelstvo dále oslabit,“ doplňuje Hrabák. ¨

Oslabená včelstva pak napadnou i další paraziti jako houba Nosema ceranae, takže zbytek včel opouští úl. A nešťastní chovatelé nacházejí jen vyprázdněné úly.

„Z mnoha lokalit prosakují zprávy o úhynech včelstev, a to někde i hromadných. Úhyny takového rozsahu již včelaři zaznamenali v kritických obdobích 2002/2003 a 2007/2008. Letos lze očekávat podobné ztráty,“ řekl LN Petr Texl, ředitel Pracovní společnosti nástavkových včelařů (PSNV).

A slova potvrzuje i včelař ze středních Čech: „Letos se očekává opravdu největší masakr v dějinách českého včelařství. I nás se to týká. Už máme kaput pět včelstev z 25. Nic podobného nepamatujeme. Nic jsme nezanedbali,“ popisuje Mirek Hřebecký. „Léčili jsme v letní sezoně ostošest, protože jsme to čekali. Ale včely si nanosily roztoče odjinud,“ dodává. Řada včelařů se prý drží zastaralé metodiky léčby „tvrdou chemií“ na podzim, kdy je pozdě. Jejich včely pak trousí nákazu dál.

Česko patří k nejvíce zavčeleným zemím Evropy - podle ministerstva zemědělství připadá v tuzemsku na kilometr čtvereční asi 6,7 včelstva, kdežto průměr v EU činí 3,1. Drobných chovatelů včel je v Česku přes padesát tisíc.

Jak na ně úhyny dopadnou? „Výhodou malovčelaření je skutečnost, že nikdy nedojde k úhynu všech včelstev v dané oblasti. Stejně jako v roce 2008 lze očekávat, že si včelaři vzájemně pomohou s vytvořením nových včelstev. Vedení Českého svazu včelařů v tom bude členům nápomocno,“ říká místopředseda Hrabák. Nárůst ztrát včelstev vidí i v souvislosti s rozvolněním pravidel: dnes je zodpovědnost za zdraví včel na každém chovateli, kdežto dříve bylo zvykem, že se všechna včelstva léčila shodnými přípravky a v tentýž čas. Naopak kritici s přílišnou „centralizací“ nesouhlasí, podle nich je direktivní systém tlumení varroázy zastaralý a ukazuje se jako nefunkční.

Co teď? „Včelaři jsou zvyklí si vypomáhat, poskytují si roje, oddělky a podobně. Nedoporučujeme převážet nová včelstva ze vzdálených míst ČR,“ říká Texl. Postiženým včelařům dle něj může pomoci i veřejnost tím, že bude nakupovat včelí produkty.
„Tím obor nejvíce podpoří. Média pomohou pozitivním informováním o včelařství, o významu opylování rostlin, o nových metodách vzdělávání. Velkou výzvou je podpora rozmanitosti krajiny proti ekonomickým zájmům zemědělského byznysu. Zdravá a pestrá krajina je vhodná nejen pro včely, ale i obyvatele,“ dodává.

Nejviditelnějším dopadem úhynů bude - kromě zemědělského a emotivního aspektu - úbytek medu, jehož cena vzroste. Už loni byla situace v Česku špatná: z předchozích 8063 tun produkce klesla zhruba na polovinu. Cena za kilogram kvalitního medu roste, blíží se až ke 200 korunám. Mohou se objevit i horší výrobky.

„Medu bylo extrémně málo už loni, tak mizernou sezonu nepamatujeme. Příští rok bude dle mého úsudku medu maximálně průměrně, spíše méně,“míní Hřebecký. „Přeživší včelstva mohou být oslabena, takže nebudou schopna využít jarní zdroje snůšky,“ míní vědec Jiří Danihlík.