V Česku jsou čtyři miliony aut

Vyplývá to z dopravní ročenky, kterou pro ministerstvo dopravy zpracovalo Centrum dopravních výzkumů (CDV).

Počet registrovaných osobních automobilů v Česku loni poprvé v historii přesáhl čtyři miliony. Republika se tak rychle blíží průměru EU. V unii dnes připadá na tisíc obyvatel průměrně 467 osobních aut, v České republice je to už 401.

„Za posledních sedm let stouplo množství osobních automobilů v ČR o sedm set tisíc,“ řekla LN Markéta Vaňurová z CDV. Zatímco v roce 2000 vlastnili Češi 3,4 milionu osobních aut, na začátku letošního roku už to bylo 4,102 milionu. A počet vozidel ve vlastnictví Čechů i nadále roste. I když Česká republika stále v počtu aut na obyvatele pokulhává za většinou západních států Evropy, ve světovém měřítku patří do absolutní světové špičky.

Podle údajů, které nedávno shromáždil Rakouský dopravní klub (VCÖ), dnes jezdí na celém světě 900 milionů osobních automobilů, z toho však polovina připadá na Spojené státy a Evropskou unii. Takzvané „automobilové pokrytí“ zeměkoule je tedy značně nerovnoměrné.

V Evropské unii je dnes registrováno 231 milionů osobních aut, v USA pak dalších 228 milionů.

Ve zbytku světa však není vlastnictví auta zdaleka takovou samozřejmostí jako u zmíněných automobilových velmocí. Například v miliardové Číně dnes jezdí po silnicích 29 milionů osobních automobilů, tedy desetkrát méně než ve třistamilionových Spojených státech. I čínský automobilový trh však v posledních letech výrazně roste, stejně jako další trhy zejména v Asii. Pokud by mohlo být auto považováno za živý organismus, bylo by zřejmě nejrychleji se množícím živočišným druhem na světě. „Od roku 1995 stoupl počet aut na světě z pěti set milionů na 900 milionů, tedy takřka o dvojnásobek,“ řekla expertka VCÖ Ulla Rasmussenová.

Rozvoj automobilismu ale přidělává starosti klimatologům i ekologům. Doprava se totiž na emisích takzvaných skleníkových plynů, přispívajících ke globálnímu oteplování, podílí podle většiny odborných studií až jednou třetinou. Ani v západních státech, kde už není místo pro další dálnice a města, se topí v dopravních zácpách, počet aut neklesá, ale nadále stoupá. I přes deklarovanou snahu vlád přimět obyvatele, aby v co možná nejvyšší míře využívali veřejnou dopravu či kola, využívají lidé auto i na vzdálenosti, které by snadno překonali pěšky.

„Každá desátá jízda osobním autem v Rakousku je kratší než jeden kilometr, každá čtvrtá pak nepřesahuje dva kilometry,“ upozornila Rasmussenová. Lidé se podle ní odmítají vzdát auta i přes stále rostoucí ceny pohonných hmot.

Se zajímavou studií na toto téma přišel minulý týden státní Výzkumný ústav pro komunikace a transport (Sika) ve Švédsku. Vědci dospěli k závěru, že, aby Švédové splnili deklarovaný cíl snížit emise z dopravy do roku 2020 o 20 procent, musel by stát litr Naturalu 95 místo současných 12 švédských korun (37 Kč) takřka dvojnásobek. Teprve taková cena by Švédy přiměla k tomu, aby začali nakupovat v masovém měřítku auta šetrnější k životnímu prostředí či jezdit více na kole a hromadnou dopravou.