Loni tak zaniklo 759 nejmenších obchodů o prodejní ploše do 50 metrů čtverečních. V roce 2016 přitom v této kategorii ukončilo činnost 396 prodejen, tedy zhruba polovina. Naopak velké prodejny o ploše nad 400 čtverečních posílily o 39 maloobchodních jednotek. „Je tedy patrné, že zatímco nejmenší venkovské obchody zanikají, rostou nové supermarkety,“ uvedl předseda asociace Zdeněk Juračka.
Za posledních deset let zaniklo v ČR 3923 prodejen o velikosti do 400 čtverečních. Naopak vyrostlo 236 supermarketů a hypermarketů. „Před tímto stavem varujeme už řadu let. S otevřením každého supermarketu, byť ho v dané lokalitě ani není zapotřebí, dojde k zásadnímu ohrožení existence ryze českých prodejen v okruhu i dvaceti kilometrů,“ dodal Juračka. Mezi další nejpalčivější problémy ohrožující existenci malých obchodů asociace označuje i opakované navyšování minimální mzdy bez dalších ekonomických změn.
Češi chodí do hypermarketů
Nejvyšší část výdajů domácnosti utrácejí v hypermarketech, loni to bylo 32,1 procenta. Dlouhodobě rostou výdaje v diskontních prodejnách a supermarketech, a to na úkor malých prodejen. V diskontech nakupuje 20,1 procenta lidí, supermarkety preferuje 16,8 procenta a malé prodejny 17,3 procenta, vyplývá z údajů společnosti GfK.
Minulá vláda loni v červnu schválila plány na podporu obslužnosti venkova, pomoci by mohl prodej potravin v partnerských pobočkách pošty nebo lepší internet. Prodej potravin v malých obcích by se pak mohl podle tehdejšího návrhu ministerstva zemědělství označit za veřejnou službu, která by měla nárok na veřejnou podporu. Otázkou však nyní je, jak se k plánu postaví nová vláda. Podle původního návrhu ministerstva by za splnění některých podmínek bylo možné označit zajištění potravinové obslužnosti v obcích pod 1000 obyvatel za veřejnou službu.
