Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

V digitální hedvábné stezce čínských firem hraje Česko zásadní roli

Ekonomika

  6:00
Praha - Zapomeňte na přístavy, které kupují v Africe, i na železnice, jež stavějí v Asii. Zapomeňte na fotbalové kluby, lukrativní domy v centru metropolí nebo strojírenské podniky a automobilky. Čína má plán, jak dobýt západní ekonomiky pomocí jejich vlastního trumfového esa – moderních technologií. Digitální hedvábná stezka buduje předpolí masivní expanzi čínských firem a Česko v tom hraje zásadní roli.
Peking (ilustrační snímek)

Peking (ilustrační snímek) foto: Reuters

Jsme slabí ve vědeckých a technologických inovacích, prohlásil v roce 2013 čínský prezident Si Ťin-pching v jednom ze svých proslovů, který měl lid v jeho zemi motivovat v dalším postupu vpřed. Dnes už v podstatě neomezený vládce takto promlouval v době, kdy byla Čína stále spíše považovaná za „copycat“. Tedy za zemi, která spíš než vlastní nápady dokázala vzít ty ze západu a díky levné pracovní síle a výrobnímu ekosystému v megapolích, jako je Šen-čen, doručit hodně podobné kopie. V roce 2013 se také začaly objevovat první zmínky o novodobé hedvábné stezce (One Belt, One Road), kterou se asijská velmoc snaží budovat do dneška.

Proklatě dobrý telefon. KFC a Huawei vydají v Číně limitovanou edici smartphonů

Od doby Siovy proklamace se toho poměrně dost změnilo. Řada čínských technologických firem bezpochyby stále těží z průmyslové špionáže a cizích vynálezů, další řádka z nich se ale naopak dostala mezi přední světové hráče s vlastním výzkumem a inovacemi. DJI je největším prodejcem dronů na světě. Mezi pěti největšími prodejci světa jsou tři čínské společnosti. Země v podstatě kompletně přešla na placení pomocí mobilních telefonů. Chytrá sdílená kola ofo, která se odemykají pomocí telefonu, jsou v řadě světových metropolí a po pilotním provozu v Praze 7 se jich v Česku mají objevit až tisíce. A Čína má také třeba jednoznačně nejvíce strojů mezi 500 nejrychlejšími superpočítači světa, včetně dvou úplně nejrychlejších.

Index Lidových novin dnes

Čína se posouvá do role silného technologického hráče a vedle zásobování obrovského domácího trhu má společně s rostoucí kvalitou ambice dostat se také do zahraničí. V jihovýchodní Asii se to poměrně daří, stejně jako v problematické Africe (naposledy se ukázalo, že Číňané pět let prováděli špionáž v sídle Africké unie, které na klíč postavili včetně IT vybavení), ale i latinské Americe. Západ je mnohem ostražitější a pro Čínu představuje velkou výzvu. Už i tam se ale čínské technologie berou v potaz.

Součástí snah, jak podpořit expanzi čínských technologických firem, je novodobá hedvábná stezka. O ní se referuje zejména ve spojení se sklady, železnicemi, dálnicemi nebo přístavy. Je zde ale ještě její jedna zcela zásadní a strategická část. Označit ji lze za digitální hedvábnou stezku.

Digitální hedvábná stezka

Moderní výstaviště v Šanghaji je narvané k prasknutí. Vedle tisíců Číňanů ze všech provincií se zde ve velkých hloučcích pohybují také delegace z celého světa složené zejména ze zástupců vlád a státní správy. Velké části z nich náklady na pobyt uhradil telekomunikační obr Huawei, který zde pořádá svoji pravidelnou konferenci. Nabídku podle informací Indexu LN dostali i zástupci z Česka, ti ale z obav o nařčení z uplácení a ovlivňování raději odmítli. Na technologiích Huawei běží například české mobilní sítě a firma v Šanghaji chtěla ukázat, kam se sune dál a co je díky chytrým technologiím možné.

Jedním z hlavních prohlášení směrem ke světu bylo, že Huawei začíná budovat svůj vlastní cloud, se kterým by vedle expanze v Číně ráda vyrazila také do světa. „Chceme se stát jedním z pěti největších cloudů na světě,“ vysvětluje v Šanghaji Guo Ping, jeden z rotujících výkonných ředitelů Huawei. „Půjdeme cestou spolupráce se svými partnery. Očekáváme, že budeme schopní vytvořit cloudovou alianci po celém světě. To si lze představit jako SkyTeam nebo Star Alliance, ve kterých se sdružují aerolinky.“

Alibaba koketuje s Trumpem. USA láká na vidinu milionu pracovních příležitostí

Cloud je označení pro počítačové služby, které běží v rozsáhlých datových centrech. Firmy a organizace díky cloudům nemusejí provozovat vlastní IT systémy a pronajímají si je od poskytovatelů těchto cloudů. Vzhledem k tomu, že jde o dostupný a relativně pohodlný model, a také tomu, že IT je dnes pro všechny zcela zásadní k fungování, oblast je ve velikém rozmachu. Světovou jedničkou je Amazon se svým Amazon Web Services. Tento cloud v roce 2017 vygeneroval tržby kolem 17 miliard dolarů a lze říci, že jde stále o počáteční fázi.

Zatímco světové trhy ovládají cloudy od Amazonu, Microsoftu, Googlu a trochu i IBM a dalších menších hráčů, v Číně je situace poněkud odlišná. Číslem jedna je Alibaba Cloud označovaný také jako Aliyun s podílem na trhu přes 30 procent. Následují cloudy od China Telecom a internetového obra Tencent. Amazon, Microsoft a IBM se krčí až za nimi s malými podíly, které do budoucna nejspíše budou klesat.

Čínské cloudy se nyní z domácího trhu, který jim generuje slušné peníze, soustředí na zahraniční expanzi. Prezident Alibaba Cloudu například uvádí, že jeho firma chce během několika následujících let dohnat až předehnat Amazon Web Services. Nejenom e-commerce gigant už rozjel zahraniční výstavbu datacenter za miliardy dolarů. Po jednom má na západním a východním pobřeží Spojených států, jedno v Německu, Dubaji, Sydney, Bombaji a další v jihovýchodní Asii. V plánu jsou další projekty. Podle informací Indexu LN Alibaba už nějakou dobu zvažuje stavbu jednoho z datacenter také v Česku. Firma již letos ostatně v Česku skrze partnera 4PX Express rozjede vlastní sklad, konkrétně v logistickém centru VGP Park kousek za Prahou.

Společnost Huawei rozjíždí trochu jinou strategii. Datová centra si v zahraničí nehodlá stavět sama, ale společně s partnery. V Evropě se Číňané spojili s telekomunikačními operátory Orange, Telefónica (někdejší vlastník české O2) a Deutsche Telekom (vlastník českého T-Mobilu). „Dokážeme tak pokrýt většinu francouzsky, španělsky a německy mluvících zemí, stejně jako další trhy, kde mají tito operátoři aktivity,“ dodává Guo Ping. Pro Huawei je cesta přes operátory strategická. Podle údajů společnosti asi 50 procent uživatelů mobilních zařízení na celém světě využívá sítě, které na technologiích Huawei běží.

Čínské cloudy jsou po technické stránce na slušné úrovni. Jedním z důvodů je to, že západní IT společnosti v posledních letech ve velkém přešly na takzvaný open source model vývoje softwaru. To znamená, že řadu nástrojů, které si vyvinou, následně vypustí zdarma do světa s tím, že je zájemci mohou nadále upravovat a používat. To původním tvůrcům pomáhá v inovacích a šíření ekosystému. A také to pomáhá čínským firmám, které se takto dostanou ke špičkovým aplikacím zdarma. V rozsáhlém komplexu Huawei v Šanghaji je pak možné vidět deset tisíc softwarových inženýrů, jak tyto open source aplikace nadále upravují.

Západní cloudy jsou ale přeci jenom v mnoha ohledech stále napřed. Firmy jako Google si pro ně například vyvíjejí vlastní specifické čipy, které dokážou pohánět funkce spojené s umělou inteligencí a strojovým učením. V oblasti čipů je Čína nadále hodně slabým hráčem. I tato branže se ovšem postupně otevírá ve stylu open source. Navíc se do spolupráce s čínskými technologickými obry rády hrnou západní společnosti jako Nvidia, jejichž čipy se na umělou inteligenci využívají. Čínská vláda také před pár týdny informovala, že do výzkumných a vývojových aktivit kolem čipů chce investovat přes 30 miliard dolarů a náskok západu postupně snižovat.

Autor: