Podle kritiků zákon znesnadní policejní vyšetřování a omezí svobodu tisku. Shromáždění svolala odborová organizace novinářů FNSI. Další protesty se prý uskuteční 9. července.
"Děláme vše, co je v našich silách, abychom zamezili schválení tohoto špatného zákona. Je nebezpečný pro nás i pro celou společnost," uvedl podle AP prezident FNSI Roberto Natale.
"To je bitva, kterou musíme vyhrát všichni společně. Chtěl bych vyjádřit dík premiéru (Silviu) Berlusconimu, že nás dokázal takto stmelit," prohlásil podle agentury ANSA Enzo Iacopino z italského sdružení novinářů.
Italský premiér Berlusconi opakovaně kritizuje tisk za údajné překrucování skutečnosti. Opoziční strany a média zase premiéra viní, že se snaží tímto "náhubkovým zákonem" zabránit zveřejňování svých korupčních afér.
Italský Senát schválil návrh kontroverzního zákona 10. června. Za nedemokratický zákon označili opoziční strany, média i prokurátoři. Poslanecká sněmovna bude o zákonu jednat 29. července.
Levicová opozice nejostřeji kritizuje, že vláda chce omezit také odposlechy při policejním vyšetřování. Zákon by tak podle ní mohl ohrozit razie proti mafii, které byly často úspěšné právě díky informacím z odposlechů. Vláda naopak namítá, že odposlechy by měly být pouze poslední možností při vyšetřování, zatímco dnes se prý používají pravidelně a některé případy jimi dokonce začínají. Zákon má prý také sloužit ochraně soukromí.
Nový zákon by umožnil odposlechy jen v případě, že budou existovat vážné důkazy, že byl nějaký zločin spáchán. Oprávněnost odposlechů by schvalovali tři soudci, platnost povolení by byla maximálně 75 dnů.
Média by měla zakázáno publikovat přepisy nebo souhrny z těchto odposlechů a ani by nemohla informovat o probíhajícím vyšetřování. Pokud zákon vstoupí v platnost, bude nakladatelům, kteří nahrávky v rozporu s ním uveřejní, hrozit pokuta až 450.000 eur (asi 11,1 milionu korun).
Takvzaný náhubkový zákon platí od dubna loňského roku také v České republice. Norma znemožňuje zveřejňování informací z policejních odposlechů a zakazuje zveřejnění identity obětí závažných trestných činů. Podle jeho odpůrců to zasahuje do svobody projevu a práva na informace. Média na něm kritizují také hrozící pětileté vězení nebo až pětimilionovou pokutu za jeho porušení.
