Plyn využívají lidé na topení a energii pro spotřebiče nejvíce i dnes. Jeho podíl na spotřebě domácností se má ale podle koncepce snižovat. Téměř úplně pak mají lidé přestat využívat hnědé uhlí. Růst má naopak spotřeba energie z nových zdrojů jako jsou biomasa, kolektory či tepelná čerpadla.
"Zde by si zasloužily pozornost programy investiční podpory pro domácnosti, zejména pro rodinné domy, jejich navýšení a rozšíření," uvedl analytik BH Securities Petr Hlinomaz.
ČTĚTE TAKÉ: |
Míní, že bez podpory by pro řadu lidí mohlo být obtížné zvládnout počáteční investice do vlastních kolektorů nebo tepelných čerpadel. "Je nicméně otázkou, do jaké míry je takové osamostatnění domácností v zájmu energetické lobby," dodal.
V případě pevných paliv, tj. hnědého, černého uhlí a briket by podle něj měl být pokles u domácností ještě větší než předpovídá koncepce. Promítnout do spotřeby se totiž mohou legislativní zásahy, například uhlíková daň. Vliv ale budou mít i demografické a geografické jevy.
Přechod k domovním kotelnám
"Mladší generace migruje do měst, kde jsou tuhá paliva málo obvyklým médiem. A stárnoucí populace mimo velké sídelní celky, tj. na vesnicích a v městysích, kde se asi nejvíce topí pevnými palivy, bude početně klesat," dodal Hlinomaz.
Koncepce nicméně nepředpokládá ani dramatický rozpad takzvané soustav zásobování teplem, do kterých patří hlavně teplárny.
"Nadále však bude pokračovat trend odpojování bytů v soustavách, kde nebude dodávka tepla zajištěna za konkurenceschopných podmínek pro zákazníky," uvádí koncepce.
Řešením má být například přechod k domovním kotelnám na zemní plyn. Celková spotřeba energie na jednu domácnost se podle koncepce sníží, především v důsledku zvyšování účinnosti spotřebičů. Podle materiálu se také projeví vliv dalšího zateplování a poklesne spotřeba elektřiny na svícení.
Nekorektní koncepce
Řada odborníků však vidí návrh koncepce jako příliš nekonkrétní. "Návrh nové Státní energetické koncepce nevěnuje dostatečnou pozornost spotřebě energie a nepočítá s řadou konkrétních opatření na zvýšení energetické účinnosti, které mohou povzbudit českou ekonomiku a na konci desetiletí ušetřit domácnostem a firmám řádově 40 miliard korun ročně," uvedl ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.
Výtky ke koncepci má i poradce premiéra a bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Podle něj koncepce dostatečně nereaguje na úbytek zásob uhlí, nemá v úplně prioritě rozvoj systémů regulace a chybí ji hlubší propojení s německou energetickou koncepcí (tzv. Energiewende).
