"Včelstva přezimovala poměrně dobře i na to, jak to vypadalo ošklivě, protože se vyskytla pozdní medovice a byly zde obavy, že by včelstva nemusela dobře přezimovat," podotkl Peroutka. Dobrému přezimování podle něj nahrála velice mírná zima. Přesná čísla o tom, kolik včelstev zimu bez úhony přečkalo, by měl mít svaz k dispozici na přelomu dubna a května.
Český med Produkce medu v Česku loni meziročně vzrostla o desetinu na 8063 tun, med zároveň mírně zdražil. Z dlouhodobého hlediska byla loňská snůška průměrná, na rozdíl od roku 2012 se však loni v důsledku příznivějšího počasí urodil i tmavý lesní med. |
"Po této stránce byla zima příznivá. Nebyla příznivá co se týče rozvoje roztoče varroa," uvedl s tím, že podobně mírná zima byla také na přelomu let 2007 a 2008.
Roztoč se na podzim roku 2007 přemnožil, v důsledku čehož zimu následně nepřežila přibližně třetina včelstev v zemi. Trvalo potom několik let, než se jejich počty zvýšily na stav před epidemií.
Včelaři by proto měly podle Peroutky letos v létě věnovat sledování zdravotního stavu svých včel mimořádnou pozornost a při zjištění varroázy včas nasadit léky. Varroáza se léčí například za pomoci kyseliny mravenčí.
Varroáza je parazitní onemocnění včelího plodu i dospělých včel, které vyvolává roztoč Varroa destructor. Do Česka pronikl z Asie přes Balkánský poloostrov koncem sedmdesátých let. Léčba onemocnění je nutná každoročně, protože roztoč vyvolávající nemoc nemá ve zdejším klimatickém pásmu přirozeného nepřítele.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zatímco v závěru roku 2012 tuzemští včelaři zazimovali 541 000 včelstev, loni na podzim to bylo 553.000. Stavy včelstev jsou zhruba o pětinu vyšší než po epidemii varroázy.
"Sice máme asi o 150.000 méně včelstev, než bychom potřebovali, ale pořád jsme na třetím místě v Evropské unii, co se týče počtu včelstev na kilometr čtvereční," řekl již dříve Peroutka. Více včelstev na plochu mají podle něj pouze Řecko a Maďarsko.
