Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Vedení ČEZ udělalo v Bulharsku ostudu, tvrdí minoritní vlastník Michal Šnobr

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Komu jinému by na vývoji v nejvlivnější tuzemské společnosti mělo záležet více než jejím spoluvlastníkům. Jedním z nich je i finančník Michal Šnobr, který v ČEZ drží minoritní podíl. Česká energetická jednička se podle něho neměla pouštět do riskantního obchodu s pochybnou firmou Inercom, která od ní kupuje bulharská aktiva. Šnobr má obavu, že obchodní spolupráce s pochybně financovanou bulharskou společností může ČEZ poškodit.

Michal Šnobr foto:  Petr Topič, MAFRA

„Pokud největší energetická společnost v regionu, ovládaná ze 70 procent českým státem, dělá obchod v Bulharsku, musí její vedení a kontrolní orgány mít jistotu, s kým a za jakých podmínek uzavírá smlouvu. Úplnou tragédií obchodu by bylo, kdyby byl ČEZ zatažen do situace, která by, byť minimálně, zaváněla legalizací praní špinavých peněz či nelegálních toků peněz,“ řekl Šnobr v rozhovoru pro LN. Podle něho selhal nejen management ČEZ, ale i vláda premiéra Andreje Babiše.

Zda Bulharsko získá díl prodaných aktiv ČEZ, bude známo do týdne

Šnobr nehodlá sedět se založenýma rukama. S dalšími minoritními akcionáři si chce vyžádat informace od dozorčí rady, na jejichž základě kontrolní orgán smlouvu s Inercomem posvětil. Smlouva mezi ČEZ a Inercomem byla podepsána 23. února.

Vzápětí se však proti kontraktu vymezili jak český premiér v demisi Babiš, tak především jeho bulharský protějšek Bojko Borisov. Tamní vládce se obává ztráty důvěry na veřejnosti, neboť neznámá a neprověřená firma Inercom se má dostat k distribuční energetické síti pro tři miliony obyvatel.

ČEZ v Bulharsku

Borisov proto navrhl, že by stát mohl majetkově do Inercomu vstoupit. Půjde však o velice komplikovaný proces, kvůli kterému by majitelka Inercomu Ginka Verbakovová měla přiletět do Prahy vyjednávat. Termín zatím není známý.

LN: Jste minoritním akcionářem ČEZ. Co se vám honí hlavou při sledování dění v Bulharsku?
Potvrzuje se, že situace kolem investic ČEZ je v jihovýchodní Evropě dlouhodobě mimořádně komplikovaná. Začalo to divesticemi a podezřeními v Albánii, pokračuje to v Bulharsku a mám obavu, že nedobře se investice vyvíjí i v Turecku. Otázkou také je, jak bude ČEZ řešit zdánlivě klidnou situaci v Rumunsku.

Prostředí v Bulharsku je ale složité o to více, že vedení ČEZ tamní situaci nezvládá dlouhodobě. Došlo to tak daleko, že někteří manažeři společnosti jsou pod tlakem bulharských vyšetřovatelů a problémy se řeší na nejvyšší politické úrovni v zemi. Aktuální průběh prodeje aktiv ČEZ v Bulharsku ukazuje, že nejde o náhodu, ale gradující nezvládnutí minulosti.

LN: Jak hodnotíte nejnovější záměr bulharského premiéra Borisova, který by chtěl Inercom ovládnout a distribuční síť ČEZ dostat pod kontrolu vlády?
Zdá se, že společnost Inercom, kterou ČEZ tak pečlivě prověřoval, pod tlakem domácích politiků a detailů, které vychází najevo ohledně financování transakce, nyní poměrně rychle hodila ručník do ringu. O důvodech lze jen spekulovat. Snaha bulharské vlády ovládnout zpět část distribuce vlastněnou nyní ČEZ je pochopitelná.

V horší situaci je ČEZ. Bude mít nyní transakci pod kontrolou? Za jakou cenu? Jak bude chtít dál podnikat v zemi, kde má takto zásadní problémy a premiér země mluví o tom, že prodej aktiv ČEZ organizovaný ČEZ bere jako útok na svou osobu. Navíc z pohledu ČEZ nejde jen o prodej bulharských aktiv, ale i arbitráž proti Bulharsku, která může mít o dost větší hodnotu, než kolik může ČEZ prodejem svých aktiv v této zemi získat.

Český premiér Andrej Babiš (vlevo) a bulharský premiér Bojko Borisov.

LN: Obchod schválila dozorčí rada a vedení následně podepsalo smlouvu. Jak to hodnotíte?
Postup dozorčí rady a hru managementu jsem sledoval s velkým údivem. Podivuji se i nad tím, jak se k celé věci staví i zástupce majoritního vlastníka ČEZ, tedy vláda premiéra Andreje Babiše. Všechno dohromady to ukazuje na zásadní věc, že funkčnost dozorčí rady je zcela narušená a ta zřejmě není schopna odpovídajícím způsobem plnit svou roli. Vztahy mezi managementem a akcionáři jsou napjaté na všech frontách. Hrají se jakési zákulisní hry o vliv na ČEZ a zájem společnosti ČEZ je až na druhém místě.

LN: V čem spočívá toto narušení?
Kauza prodeje bulharských aktiv se už táhne dlouho. Víte, neumím si vysvětlit jednu věc. Na konci ledna dozorčí rada přerušila projednávání prodeje. Později prodej schválila, aby prakticky za pár hodin představenstvo ČEZ podepsalo smlouvu. Dozorčí rada transakci schválila na základě informací, které jí poskytl management přímo nebo prostřednictvím vždy velmi podivných, ale zdánlivě „léčivých“ auditů.

MACHÁČEK: Možné důsledky kauzy ČEZ v Bulharsku

Historie se opakuje. Když máte dostatek prostředků, koupíte si audit na cokoli a kdykoli, navíc se v nich pod čarou vždy dočtete, že nikdo za nic neručí. No a nedlouho poté se začnou objevovat informace zpochybňující transakci jak po finanční stránce, tak z hlediska rizik podezření typu praní špinavých peněz. Téměř okamžitě poté český premiér označí transakci za netransparentní a nevýhodnou.

Bulharský premiér dokonce zuří. Kdo, kdy a jaké informace tedy vlastně měl? Je zvláštní, kam až tato kauza došla. Co si o tom všem mají myslet minoritní akcionáři, kteří mají přístup pouze k informacím, které se objeví v tisku. Jsme mimořádně znepokojení tím, co se odehrává a na jaké platformě se to děje. Vlastně je to velká česká ostuda. Největším rizikem je, že ČEZ bude zatažen do nějaké kauzy, v níž hrozí – byť i jen vzdáleně – propojení s penězi ze šedé zóny.

LN: ČEZ dosud argumentoval tak, že klíčovým hlediskem je vysoká cena, kterou má Inercom zaplatit: zhruba 8,5miliardy korun, díky čemuž by ČEZ z Bulharska odešel bez ztráty. Podle vás tedy cena není jediným hlediskem, kterým by se vedení mělo řídit? Mohl by původ peněz Inercomu ČEZ poškodit?
Cena je velmi důležitý parametr, ale jsou tu pochybnosti o transparentnosti obchodu, a tím vyvstávají rizika, která cenu mohou dost degradovat. Pokud se takové pochybnosti ukážou jako reálné, ČEZ to může poškodit, může to poškodit i souvztažnou arbitráž. Obchod rozhodně není dokončený. K transakci se budou nyní v Bulharsku vyjadřovat nejrůznější orgány, bulharský premiér řekl, že obchod prozkoumá centrální banka a zpravodajské služby. Bulharská vláda chce dokonce do obchodu nyní vstoupit.

Když vidíte reakce bulharské vlády, nedokážu si představit, jak by ČEZ chtěl za těchto podmínek v Bulharsku dále podnikat, kdyby se prodej aktiv zastavil. Neohrožuje vlastně celý postup ČEZ hodnotu bulharských aktiv? Nejsou rizika cesty, kterou manažeři ČEZ zvolili, moc vysoká? Co je ve skutečnosti ve hře? Vždyť celá transakce je už teď na hraně, ať už z politických důvodů, nebo kvůli tomu, že se některé subjekty už nechtějí na financování transakce podílet.

Transakce ČEZ v Bulharsku (grafika LN).

LN: Spatřujete nějaký problém ve výši ceny prodeje?
Cena vypadá relativně příznivě, minimálně z účetního pohledu neutrální. Na druhou stranu nikdo z nás nezná detaily a podmínky smlouvy, kterou ČEZ uzavřel. Jako minoritní akcionář vidím riziko v tom, aby nedocházelo z nejrůznějších důvodů k postupnému snižování finální ceny. Dokážu si představit, že obchod je navázaný na ukončení řady sporů a podmínek, které závisí na vývoji v Bulharsku. Nejsem si jistý, zda ČEZ bude mít po případném odchodu z Bulharska na tyto věci nějaký vliv. Je tedy otázkou, zda ve finále nemůže něco snížit cenu prodeje.

LN: Jakou roli v celém případu může mít arbitráž, kterou ČEZ vede od roku 2016 proti bulharskému státu?
V tomto sporu jde o nemalé prostředky. Je velkou otázkou, zda v arbitráži nebude potřeba součinnost nového vlastníka bulharských aktiv – v tomto směru by mohlo dojít k oslabení pozice ČEZ.

LN: Nemůže být arbitráž o stovky milionů eur oním lákavým „bonbonkem“, o který primárně v celém příběhu jde?
Ano, může. Vzhledem k původním investicím ČEZ v Bulharsku půjde ve sporu o stovky milionů eur. Ve finále může hodnota arbitráže překonat cenu bulharských aktiv, které nyní ČEZ prodává. Určitě tedy nejde o malé prostředky. Je dobré znovu připomenout, že ČEZ už tak nemá v Bulharsku dobré postavení. Pokud by se současný obchod nějak pokazil, situace se pro ČEZ ještě více vyhrotí. Jako akcionáři bychom pak postupovali opravdu velké riziko.

Majitelka firmy kupující majetek ČEZ v Bulharsku se cítí vydírána

LN: Jaký postup byste v této chvíli navrhoval?
Premiér Babiš o transakci mluví jako o neprůhledné a netransparentní. Jak je to možné? Jaká je tedy vlastně role dozorčí rady? Neměly by se takové věci řešit na půdě valné hromady? Neměl by hlavní akcionář zvážit odvolání členů dozorčí rady, v důsledku čehož by došlo ke změnám ve vedení společnosti? Je dlouhodobě nepřijatelné, aby tato situace pokračovala. Bulharsko není prvním případem, kdy akcionáři nejsou spokojení s tím, jak je ČEZ managementem spravovaný. Jde o chronický problém ČEZ, který se dlouhodobě neřeší. Mám obavu, že pokud se něco nezmění, komplikace, a nejen v Bulharsku, se budou jenom vršit.

LN: Takže s přístupem Babišovy vlády a vedení ČEZ k bulharské akci nejste spokojený?
Už dlouhé měsíce a roky tu kolem ČEZ panuje napětí. Já se nedivím. Majetek společnosti z mého pohledu spravuje neúspěšný management, problémy se notoricky opakují. Bulharsko je jen další v řadě problémů. Vláda má možnosti, jak jako hlavní akcionář situaci napravit. Jenže nekonečně dlouho nekoná. To se netýká jen premiéra Babiše, je to dlouhodobý a politiky záměrně přehlížený problém. Je to historicky založený systém.

Je samozřejmě otázka, co se i nyní děje v zákulisí z pohledu sestavovaní nové vlády, jak moc se hraje o uspořádání ve vedení ČEZ a jakou roli sehrává i to, že nad generálním ředitelem Danielem Benešem drží ochrannou ruku prezident Zeman. Z mého pohledu jsou ale možnosti současného vedení ČEZ řešit rozumně nastalou situaci v Bulharsku a vůbec jihovýchodním regionu Evropy v zásadě vyčerpané. Musí dojít ke změnám v orgánech společnosti a nastartování nové politiky, nové strategie.

LN: Budete usilovat o svolání mimořádné valné hromady?
Ano, dříve či později to nastane. Je to ale časově náročné a musíme být dobře připraveni. Nejdříve se chceme ptát dozorčí rady, jakým způsobem a na základě čeho se její členové rozhodovali v otázce schválení prodeje bulharských aktiv firmě Inercom. Dozorčí rada musí mít po všech stránkách plnou odpovědnost za transakce, které schvaluje. Bude nás zajímat ale nejen Bulharsko, ale například i otázka přípravy dělení ČEZ a další věci. Na základě získaných informací budeme moci zvolit další postup a podle toho vystupovat na valné hromadě – ať už té řádné, nebo mimořádné.

LN: Jaký dojem na vás dělá fakt, že ČEZ nevadilo, že uzavírá obchod s firmou Inercom, která se opírá o finance miliardářů z Paradise Papers, o kontroverzní podnikatelské bulharské skupiny, nebo že již dvě banky dávají od Inercomu ruce pryč?
Pokud největší energetická společnost v regionu, ovládaná ze 70 procent českým státem, dělá obchod v Bulharsku, musí její vedení a kontrolní orgány mít jistotu, s kým a za jakých podmínek uzavírá smlouvu. Úplnou tragédií obchodu by bylo, kdyby byl ČEZ zatažen do situace, která by, byť minimálně, zaváněla legalizací praní špinavých peněz či nelegálních toků peněz.

Postup, který jste zmínil ve své otázce, je naprosto nepřijatelný. Tím více v době, kdy se zvyšuje tlak USA na Rusko v rámci sankcí. Bylo by velkým neštěstím, kdyby v tomto směru padl na ČEZ jakýkoliv stín pochybností. Jméno ČEZ by to poškodilo. Doufám, že k ničemu takovému nedojde, zveřejněné náznaky jsou však alarmující.