Jakou cenu má 11 miliard korun? Právě odpověď na tuto otázku bude klíčová pro rozhodování, zdali zavádět v Česku sektorovou daň na banky. Tuto částku sice může získat státní kasa, ale v důsledku mohou navrhovanou daň nakonec zaplatit klienti.
ČSSD chce speciálně zdanit banky. Do voleb půjde s návrhem zvláštní daně |
ČSSD má jasno: Z českých bank odtékají na dividendách desítky miliard ročně, je proto třeba navýšit daně a udržet peníze doma.
Oponenti varují: Zavedení nesystémové daně povede ke zdražování hypoték i nízkému úročení vkladů. V delším horizontu to ekonomice uškodí, odradí to investory, sníží se počet pracovních míst. Ztráty nakonec budou vyšší než očekávaných 11 miliard.
„V Česku je spousta zahraničních investorů jako Volkswagen, Siemens, francouzské, japonské nebo korejské firmy. Tito investoři vytvořili stovky tisíc pracovních míst. Ve chvíli, kdy by byl pohyb dividend omezen, začnou zvažovat další působení v zemi. Nebo začnou omezovat investice, což určitě není v zájmu české ekonomiky ani občanů,“ varuje Pavel Čejka – nejvýše postavený Čech v bankovní skupině Société Générale, která vlastní tuzemskou Komerční banku.
„V Česku pro něco takového zatím nevidím důvod,“ dodal Čejka (rozhovor vznikl ještě před oznámením záměru ČSSD zavést speciální daň – pozn. red.).
Země, které zavedly sektovou daň
Z a pravdu bankéřům dávají i ekonomové. Upozorňují, že k zavádění sektorových daní není v Česku důvod. Na rozdíl od jiných zemí, kde již sektorové daně zavedeny byly, nepotřeboval domácí bankovní sektor ani korunu od státu. Zátěžové testy České národní banky navíc nenapovídají, že by bankovnímu sektoru v ČR hrozila v dohledné budoucnosti krize.
Rakousko změklo
Od zavádění sektorových daní odrazuje i zkušenost ze sousedních zemí. Například Rakousko letos přistoupilo nejen ke snížení celkového výnosu sektorové daně z původních 640 milionů eur na 100 milionů, ale také upravilo základ pro výpočet daně. Nově jím má být zisk, nikoliv bilanční suma bank.
Sazbu daně snižovali z 0,4 procenta na 0,2 procenta i na Slovensku. K snižování bankovní daně pak přistoupilo i Maďarsko. Problémy má pak Polsko, které začalo v souvislosti s navyšováním daní ztrácet atraktivitu u zahraničních investorů.
„Polský bankovní trh byl před třemi lety asi nejziskovější v Evropě. Během roku a půl, kdy byly v zemi parlamentní volby a byl vybrán nový prezident, se situace velmi rychle změnila. Ziskovost výrazně poklesla v důsledku nové legislativy, včetně zavedení sektorové daně či povinných konverzí spotřebitelských úvěrů, které byly vedeny v cizích měnách. Politické dopady tak mohou být zásadní,“ varuje Čejka.
Zavedení bankovní daně by otřáslo i ziskovostí domácích bank. Podle informací LN z bankovního trhu by zvažovaná daň ČSSD například u Komerční banky znamenala pokles zisku o 15-20 procent, u menší banky, jako je Moneta Money bank, by to pak bylo 10-15 procent. „ČSSD počítá s výnosem mezi 11 až 12 miliardami. Čistý zisk bankovního sektoru se dnes pohybuje kolem 60 miliard korun. To by znamenalo, že by zmizela pětina zisku,“ upozorňuje Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus.
Rozhovor s Pavlem Čejkou s nejvýše postaveným českým finančníkem v západním bankovním světě, čtěte v magazínu Index, který vychází v pondělí 27. února.
