Stát by do něj mohl přesunout úředníky z pronajatých budov a ušetřit tak na nájemném, provozních nákladech ve starých objektech i na nutných investicích. Navíc by se tím měl údajně vyřešit nedostatek kanceláří.
Komplex by mohl vzniknout v oblasti Bubny-Zátory v městské části Praha 7. Tato lokalita, ohraničená stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice, patří mezi velká rozvojová území metropole.
„Právě tam se uvažuje o vzniku živé městské čtvrti, jejíž součástí by mohly být i vládní budovy,“ potvrdil LN Adam Švejda z Institutu plánování a rozvoje (IPR), který se podílí na tvorbě zadání pro územní studii na dnes ne využívané parcely.
Vládní čtvrť v pražských Holešovicích? Nechceme ‚mrtvé město‘, říká vedení radnice |
Zatím ale nikdo nechce předjímat, kdy by mohl být vládní kampus hotov. Jisté je, že to nějakou dobu potrvá. Pozemky v lokalitě totiž patří několika vlastníkům, a bude tedy nutné vyřešit majetkové vztahy.
Oblast je navíc, až na výjimky, pod stavební uzávěrou. K tomu, aby se mohlo začít stavět, je nutná změna územního plánu.
Zpracování územní studie schválili pražští radní koncem roku 2016. Záměrem je vznik celé nové čtvrti s byty, kancelářemi, obchody a dalšími službami. Studie určí, jaká bude kapacita zastavěných ploch, výšku budov, kde vzniknou veřejná prostranství a jaká bude v místě občanská vybavenost.
Územní studie se bude týkat oblasti o rozloze 110 hektarů. Vládní kancelářský komplex by měl zabírat asi deset procent této plochy.
IPR je přesvědčen, že v Praze není vhodnější umístění pro vládní čtvrť, než jsou právě Holešovice.
„Jde o výborně dostupné místo v širším centru Prahy, vede tam metro, tramvaj i mezinárodní železniční trať,“ vypočítává přednosti Švejda. A dodává, že v budoucnosti tam povede i rychlodráha na letiště.
Nové vládní kanceláře navíc nezaberou plochu vhodnou pro byty, protože by měly stát v blízkosti nádraží, což kvůli hlukovým limitům bytovou výstavbu značně omezuje.
„Umístit tam kancelářské budovy – ať už státu, nebo kohokoliv jiného – je tedy dobrým řešením,“ tvrdí Švejda.
Vylidní se historické budovy v centru?
Plán vládní čtvrti má ale i kritiky. Příliš se nezamlouvá vedení městské části. Starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL) souhlasí s tím, že vedle nádraží se skutečně nemohou stavět byty, a nenamítá nic proti kancelářím.
„Vymezuji se ale proti obřímu projektu vládní čtvrti a proti tomu, aby se vylidnily historické budovy v centru města, v nichž dnes sídlí některé státní úřady,“ prohlásil Čižinský. Starostovi by nevadilo, kdyby se mělo do nových kanceláří přesunout několik set či jednotky tisíc úředníků, kteří dnes pracují někde na okraji města. Takovým parametrům ale zamýšlený projekt zatím neodpovídá.
Úřad jedná o vládní čtvrti v pražských Holešovicích. Původně mělo jít o Letňany |
Z programového prohlášení vlády vyplývá, že hlavním argumentem pro výstavbu administrativního komplexu je snaha o snížení nákladů na kanceláře. Podle údajů z Centrálního registru administrativních budov (CRAB), který spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, stát ročně za administrativní budovy v Praze platí 1,4 miliardy korun, z toho přes miliardu tvořily výdaje na provoz a údržbu.
Průměrné roční výdaje na úředníka ve státním objektu činily bezmála 37 tisíc korun, výdaje na úředníka, který pracuje v pronajatých kancelářích, dosahovaly téměř 83 tisíc korun.
„Jde o čísla pouze za administrativní budovy registrované v CRAB, celkové výdaje, které by zahrnuly všechny administrativní budovy využívané státními zaměstnanci, tak budou ještě vyšší,“ upozorňuje mluvčí majetkového úřadu Radek Ležatka.
Plán, jak bude vládní kampus vypadat, jaké instituce v něm budou sídlit a pro kolik úředníků se stane domovem, má zatím jen hrubé kontury. Majetkový úřad nyní připravuje koncepci rozmístění státních institucí v Praze.
„Jejím výstupem bude doporučení, které složky státu by bylo vhodné a účelné do nového komplexu přesunout a které nikoliv,“ tvrdí Ležatka. Záležet prý bude na celkové návratnosti projektu i s ohledem na to, že do objektů, které dnes státní složky užívají, bude v následujících deseti letech nutné investovat zhruba osm mi liard korun.
Příkladem privátní sektor
K obdobnému kroku, o němž nyní uvažuje vláda, tedy sestěhovat do jedné centrály zaměstnance z několika budov rozesetých po Praze, již dříve přistoupila řada privátních firem – bank či telekomunikačních společností. Roli nehrála jen úspora peněz, ale i snaha o vyšší efektivitu, lepší komunikaci či dostupnost.
Příkladem může být ČSOB, která se z vícero míst přesunula do jedné centrály v Radlicích. Nevyužívaných objektů se zbavila.
„Naše společnost prodala devět nemovitostí, všechny jsou dnes rekonstruované a plně využívané,“ říká Zdenka Klapalová, ředitelka mezinárodní poradenské realitní společnosti Knight Frank, která se na konsolidaci ČSOB podílela. „Výnos z prodeje plně pokryl výstavbu nové centrály, která splňuje všechny požadavky na efektivní a udržitelnou budovu,“ dodává.
Klapalová záměr vládní čtvrti vítá. Šanci vidí v tom, že by se podařilo rozvinout v současné době zanedbanou oblast Prahy s vynikající infrastrukturou a přetvořit území na multifunkční čtvrť, kde budou kromě kanceláří byty, obchody, prostor pro zeleň i oddech a další funkce sloužící v rámci veřejného prostoru obyvatelům.
„Praha velkorysé záměry potřebuje, zejména pokud je cílem vytvořit živou novou městskou čtvrť. A kdyby došlo k uvolnění některých historických az hlediska dispozice a technického stavu nevyhovujících centrálních objektů ve vlastnictví státu, jen dobře,“ dodává šéfka Knight Frank.
