O necelá tři desetiletí později jeho otec Jacques sestoupil jedenáct kilometrů pod mořskou hladinu do temných hlubin Mariánského příkopu. Dnes se může 59letý Bertrand Piccard hrdě zařadit v historii po bok svých příbuzných.
Bylo 26. července 2016, pár minut po čtvrté hodině ráno, když na letiště al-Batín v Abú Dhabí majestátně dosedl z potemnělé oblohy kolos s téměř 72metrovým rozpětím křídel - o tři a půl metrů větším než má největší z civilních boeingů, model 747-8I. Na rozdíl od svého 133krát těžšího příbuzného přistál těsně před rozbřeskem na ranvej takřka neslyšně a bez jediné kapky paliva. Po dlouhých 16 měsících tím tehdy skončila pro švýcarského pilota, dobrodruha a vizionáře Bertranda Piccarda a jeho kopilota Andrého Borschberga odvážná a do té doby nepředstavitelná mise: projekt Solar Impulse.
Zemák 2.0 (banner).
Poslední etapu 42 438 kilometrů dlouhé cesty si v kokpitu Piccard náležitě užíval. A měl k tomu důvod. Jemu a jeho více než šedesátičlennému týmu se podařilo poprvé v historii obletět svět s letounem poháněným jen sluneční energií. I když mu to prý všichni, ostatně tak jako kdysi i jeho dědovi a otci, rozmlouvali a říkali, že je to nemožné.
„Jste tam nahoře, neslyšíte žádný zvuk, nevytváříte žádné znečištění a víte, že teoreticky tam nahoře můžete zůstat napořád. Říkáte si, že je to sci-fi. Ale ono není. Znamená to jen to, že všichni ostatní žijí v minulosti,“ namítal Piccard před publikem tchaj-pejského Světového kongresu o informačních technologiích. Na jeho okraj poskytl Indexu LN rozhovor.
LN: Patříte mezi hlasité a vlivné propagátory přechodu na čisté zdroje energie a snažíte se nyní tuto myšlenku zasít i mezi představiteli vlád četných zemí. Jakou dostáváte odezvu?
Velmi často mi politici říkají, že je obtížné posunout se rychle dopředu, protože vůči tomu existuje silný odpor. Vlády se někdy obávají převzít iniciativu a přivést na trh čisté technologie. Obecně je ve světě politiky hodně setrvačnosti. Velmi dlouho tu existovala mezera mezi ekonomií a ekologií. Ještě před deseti lety tu nebyla žádná řešení k ochraně životního prostředí, která by zároveň byla výnosná. Dnes se ale dá vše propojit, taková řešení existují. Lze vytvářet pracovní místa a generovat zisk a zároveň mít udržitelný rozvoj a chránit životní prostředí. Můžeme mít u jednoho stolu zástupce průmyslu a zástupce ekologického sektoru a každý si najde něco.
LN: Přesto, proč by měly společnosti profitující z fosilních paliv, řekněme třeba takový ExxonMobil, usilovat o zavedení čistých zdrojů energie? Vždyť by přece šly tyto korporace samy proti sobě.
Konkrétně ExxonMobil je nakloněn pařížské dohodě a snížení emisí oxidu uhličitého. Proč? Protože svět ropy a plynu chce zlikvidovat svět uhlí. Je to pro něj rival, špinavý rival. Usiluje proto o zavedení daní na produkci oxidu uhličitého, aby zlikvidoval uhelný průmysl a dosáhl většího využití plynu.
LN: Považujete plyn za čistý zdroj energie?
Některé zdroje jsou čistější než jiné, ale musíme začít tím, že se zbavíme toho nejhoršího. Plyn představuje dobrou možnost, jak kompenzovat výpadky obnovitelné energie. Pokud nesvítí slunce ani nefouká vítr, potřebujete zkrátka něco jiného. Třeba ve Švýcarsku tak sice máme energii z hydroelektráren, v řadě dalších zemí to ale není možné. Potřebujete tedy plyn. Něco, co lze vypnout a zase zapnout. Nemůžete jen tak zapnout a vypnout jaderné nebo uhelné elektrárny. Jakmile jsou jednou zapnuté, jsou v běhu celé měsíce, a trvá dny, než se ochladí, a další dny, než se znovu ohřejí. Plyn je tedy velmi dobrou alternativou ke slunci a větru.
Pokud se navíc podíváte na životní cyklus jaderné elektrárny, je to absolutně nevýnosné. Řeší se, co se starými reaktory a jak jejich rozmontování vůbec zaplatit. Kdyby se přitom tyto miliardy za rozmontování promítly do ceny elektřiny za kilowatthodinu, nikdy by se už za stávající ceny neprodávala, protože je to celé jednoduše příliš nákladné. Nemusíme k tomu tedy přistupovat jen z pohledu ochrany životního prostředí, ale i právě zisku. Je zkrátka logické nahradit moderními technologiemi ty, které stále ještě dnes používáme.
