Určité úlevy by měly mít podle poslaneckého znění předlohy i Česká televize a Český rozhlas. Pod zákon by sice spadaly, nemusely by ale vkládat do registru smlouvy, které se týkají výroby a vysílání sportovních pořadů včetně nákupu práv, a dohody o nákupu práv převzatých pořadů. Veřejné vysoké školy v registru nemusely zveřejňovat smlouvy, které uzavírají se soukromou podnikatelskou sférou.
Pro předlohu hlasovalo 80 ze 159 přítomných poslanců zejména z ČSSD a KSČM. Hlasy přidala také část členů KDU-ČSL a ODS. Proti bylo 47 členů dolní komory, hlavně z klubů TOP 09 a Starostů, ANO a Úsvitu. Dolní komora rozhodovala o novele dvakrát, poprvé nebyla schválena o dva hlasy. Verdikt však zpochybnil předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák.
Jak je na tom Česko z pohledu účetníků? Ministerstvo zveřejnilo účetní výkazy za celou zemi |
Zpravodaj novely Jan Farský (STAN, za TOP 09), jenž v minulosti zákon o registru smluv prosadil, uvedl, že je „v podstatě vykostěn“. Podle jeho odhadu zmizí z registru kolem dvou třetin objemu sledovaných veřejných peněz, například jen státní podniky představují podle něho stovky miliard korun ročně. „Spíš je otázka, co tam zůstalo. Moc toho není,“ řekl novinářům po hlasování Farský.
V debatě na plénu zdůraznil, že zákon plní svou roli zhruba osm měsíců. „Svět se nezhroutil, ekonomika nepadá, upozorňuje se na nesprávnosti,“ uvedl Farský. Poukazoval i na to, že již při schvalování zákona se zvýšila ochrana obchodního tajemství, údaje se mohou ve smlouvách začerňovat.
Lidovci původně chtěli výjimku obecně pro národní podniky, což je ale nyní jen Budvar. Upozorňovali na podle nich značné škody, které mohou pivovaru hrozit kvůli odkrytí obchodní strategie. Někteří poslanci následně poukazovali na to, že s podobnými problémy se mohou potýkat i další společnosti, na něž se nyní zákon vztahuje.
Pod zákon o registru smluv by navíc neměla spadat ujednání, na něž se vztahuje bankovní tajemství, a ta, která se týkají nakládání s výbušninami. Výjimku budou mít i kolektivní smlouvy. V databázi nebudou muset být ani smlouvy některých dobrovolných svazku obcí.
„Poslanci ČSSD, KSČM a ODS vyprázdnili jediný nový zákon, který má zabraňovat plýtvání veřejnými prostředky. Přijali plošné výjimky pro státní a městské firmy, které ročně potajmu hospodaří se stovkami veřejných miliard - například dopravní podniky, městské holdingy, Českou poštu, České dráhy či Lesy ČR,“ komentoval verdikt Sněmovny Nikola Hořejš z iniciativy Rekonstrukce státu, která zákon dlouhodobě podporuje.
Babiš: Registr se měnit nemusel
Problémy s ochranou obchodního tajemství se daly řešit lépe než přijatou verzí zákona o registru smluv, řekl vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Poslanci hnutí ANO podle něj chtěli znění zákona ještě pozměnit, Sněmovna to ale neumožnila. Zákon podpořili zejména poslanci ČSSD a KSČM, proti byli hlavně zástupci ANO, TOP 09 a Starostů a Úsvitu.
„Poslanci hnutí ANO podporovali vrácení zákona do druhého čtení, aby se připravily přesnější a vyhovující pozměňovací návrhy, které by řešily problémy z praxe, které se objevily od účinnosti zákona. Když se to nepodařilo, hlasovali pro užitečné pozměňovací návrhy, ne pro vynětí státních podniků,“ napsal Babiš ČTK v textové zprávě. V závěrečném hlasování už poslanci ANO návrh jako celek odmítli.
„Určitě se reálně existující problémy s obchodním tajemstvím firem daly řešit lépe, než to dopadlo. Teď budeme intenzivně prosazovat odborné jmenováni do dozorčích a řídících orgánu státních podniku,“ uvedl Babiš s tím, že hnutí ANO předloží příslušný návrh ve Sněmovně ve čtvrtek.
Zákon o registru smluv dopadl od loňského července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50 000 korun. Od letošního července má být zavedeno pravidlo, že nezveřejněná smlouva není platná.
