ČTK to sdělil mluvčí Občanské demokratické strany Martin Kupka.
"Paragrafovanou důchodovou reformu není možné stihnout prosadit do září příštího roku. Zároveň ale musíme nějak reagovat, protože by to jinak vedlo k výpadkům v důchodovém systému v řádu desítek miliard korun," oznámil Kupka. Důležité je podle ODS najít aspoň krátkodobé řešení, které nebude předmětem politického handrkování.
Návrhy stran na reformu se výrazně liší
Podle některých sociálních demokratů je přitom řešení poměrně jednoduché. Již před časem ekonomický expert ČSSD Jiří Havel navrhl změnu důchodového pojištění na důchodovou daň.
"Už to nebude pojištění, ale běžná důchodová daň. Tím pak máte celý problém vyřešený, protože daň můžete nastolit naprosto volně," řekl Havel Hospodářským novinám 19. dubna. Podle sociálních demokratů je tato klička jedinou možnou variantou, která zabrání tomu, aby lidem se středními a nižšími příjmy, kteří míří do penze, neklesly důchody. Zda se od té doby názory ČSSD nezměnily, se ČTK nepodařilo zjistit.
Havlův návrh našel příznivce například u KSČM. "Nebylo by to nic nového, pouze bychom se vrátili před rok 1993," říká její poslanec Miroslav Opálka.
Naopak proti je Strana zelených, protože ho nepovažuje za korektní a systémově správné řešení. Skepticky se k němu staví i TOP O9. "Když něco přejmenujeme, neznamená to, že je problém vyřešen," říká senátorka Ludmila Müllerová (TOP 09). Hrají tam podle ní roli i další věci. Které to jsou, však blíže nespecifikovala.
Rozhodnutí Ústavního soudu přitom s dosavadními plány, které mají v oblasti důchodové reformy jednotlivé strany, příliš nepohnul. "Řešení máme už v našem programu, kdy navrhujeme třípilířový systém, kdy je zachována solidarita v průběhovém pilíři, ale zároveň navrhujeme možnost dobrovolného převodu čtyř procent na soukromý státem garantovaný účet," říká Josef Fišer z Věcí veřejných (VV). Rozhodnutí ÚS podle něj plány VV jenom potvrdilo.
Vytvoření druhého, zásluhového pilíře důchodového systému navrhují i Zelení.
Naopak Strana práv občanů - zemanovců (SPOZ) výrazné posílení zásluhovosti oproti dnešku nepovažuje v situaci očekávaného demografického vývoje za reálné. "Zásluhovost lze jistě posílit a naplnit tak požadavky (ÚS) mírnou modifikací stávajících redukčních hranic při výpočtu důchodového nároku, a zejména pak rozumným snížením stropů na platby sociálního pojištění, které by nás přiblížilo poměrům v okolních vyspělých zemích jako například Německu či Rakousku," říká Jiří Rusnok (SPOZ). Jeho strana je rovněž pro další veřejnou podporu dobrovolného spoření na stáří.
Nic na svém programu v oblasti důchodů nezměnila ani KDU-ČSL, která "sází" především na podporu rodin s dětmi. "Náš návrh říká, čím více vychovaných dětí, tím větší podíl na průběžném systému. A opačně, čím méně vychovaných dětí, tím větší povinnost individuálního spoření na vlastní důchod," říká Pavel Horák (KDU-ČSL). I jeho strana počítá s dvoupilířovým systémem.
"Souhlasíme také se "zastropováním" odvodu důchodového pojištění," dodává Horák.
Také ODS zatím setrvává na svém plánu důchodové reformy. Připouští však - podobně jako TOP 09 - možnost změn na základě takzvané Bezděkovy komise, která v současnosti jako poradní sbor ministrů financí a práce a sociálních věcí připravuje návrhy jednotlivých variant.
ÚS zrušil 16. dubna tohoto roku s platností od 30. září 2011 výpočet důchodů, který je méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Soudci dali za pravdu názoru, že systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali, a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému. Výpočet procentní výměry důchodu je podle ÚS protiústavní, protože staví solidaritu nad zásluhovost a v kombinaci s ostatními parametry důchodového systému negarantuje dostatečně právo na přiměřené hmotné zabezpečení.
