Uniklé tisícovky dokumentů, které před pár dny zveřejnil ne zcela transparentní web DCLeaks, ukazují na poměrně kontroverzní praktiky jednoho z nejbohatších lidí na světě – mi liardáře maďarského původu George Sorose.
Zveřejněné stránky ukazují na to, jak se Soros prostřednictvím některých svých projektů, především pak nadace Open Society Foundations, pokoušel ovlivnit volby v Evropě v roce 2014. Ukazují také na údajné ovlivňování politiků, kteří se Sorosem nesouhlasili, nebo naopak na to, jak finančně podporuje ty, kdo s ním souzní. Takovým příkladem je například i americká prezidentská kandidátka Hillary Clintonová.
Silná vazba na demokraty
Právě té se týká část zveřejněných stránek. Ještě v době, kdy byla Clintonová ministryní zahraničí USA, ji měl Soros nabádat k tomu, aby zasáhla do albánské politiky. A to v době, kdy touto balkánskou zemí zmítala politická krize. Clintonová měla navrhnout i mediátora tohoto sporu.
Nejmladší miliardář se vyhne dědické dani. Obyčejní Britové ji platit musí |
„Milá Hillary, v Albánii nastala vážná situace, která si zasluhuje pozornost vlády USA. Myslím, že by se měly udělat dvě věci. Jednak by měla být využita autorita mezinárodního společenství, aby došlo ke zmírnění tónu a předešlo se demonstracím. Za druhé by měl být jmenován vysoký evropský úředník, který bude vyjednávat,“ psalo se v mailu.
Na miliardářovy rady pak i došlo. Mediátorem byl jmenován na doporučení Clintonové současný slovenský ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák.
Soros s Clintonovou údajně udržuje kontakty dodnes, i když nepřímo. Jen letos daroval platformě Priorities USA Super PAC, která přímo podporuje volbu Clintonové do Bílého domu, sedm milionů dolarů. Na podporu amerických demokratů pak měl poskytnout 25 milionů dolarů.
Otazníky vzbudilo rovněž nedávné setkání Sorosova syna Alexandra s nynějším demokratickým kandidátem na viceprezidenta USA Timem Kainem.
Sorosovy organizace měly ovlivňovat či podporovat vícero různých hnutí a aktivit. Například poskytly koncem roku 2015 asi 650 tisíc dolarů na podporu hnutí Black lives matter, které upozorňuje na policejní násilí na černoších. Server Investors.com ale upozorňuje, že následné protesty hnutí se pak zvrhly v násilné potyčky.
Web DCLeaks rovněž zveřejnil dokumenty týkající se výdajů nadace spojených s volební tematikou v jednotlivých státech Unie.
Miliardář měl podle uniklých dokumentů rovněž tahat za nitky při volbách do Evropského parlamentu v roce 2014. V dokumentech měla být obsažena i jména několika evropských poslanců, kteří mají blízko miliardářovým ideám. Na těchto seznamech jsou i jména dvou českých europoslanců – Martiny Dlabajové (ANO) a Jiřího Maštálka (KSČM).
Seriózní weby jsou vůči zdroji i informacím rezervované
Soros měl rovněž podporovat aktivity, které měly vybudit Izrael k tomu, aby odhalil svůj skrytý rasismus a nedemokratičnost vládnutí. Izraelce rovněž pobouřilo, že miliardář podporuje i několik palestinských organizací, které bojují proti židovskému státu.
Zatímco samotná data o Sorosových aktivitách zveřejnily nepříliš známé weby, významná světová média jako New York Times, CNN či Washington Post přistoupila k těmto informacím rezervovaně. Jedním z důvodů je netransparentnost webu DCLeaks, za kterým mohou stát ruské zpravodajské služby.
