1. října 2010 13:38 Lidovky.cz > Byznys > Státní pokladna

Z Bruselu saje peníze nejvíce Polsko, doplácí na to tradičně Němci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Prezidentské volby v Polsku  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prezidentské volby v Polsku | foto: Reuters

BRUSEL  Největším čistým příjemcem peněz z Evropské unie ze všech členských zemí bylo loni Polsko. Dostalo z Bruselu o více než pět miliard eur (asi 123 miliard korun) víc, než tam odvedlo. Vyplývá to z konečného vyúčtování rozpočtu Evropské unie z roku 2009, které bylo zveřejněno tento týden. Dalšími rekordmany v čerpání peněz z Unie byly Řecko, Maďarsko a Portugalsko.

Česká republika dostala z Unie o 1,6 miliardy eur (necelých 43 miliard korun) více, než byl její příspěvek do unijního rozpočtu. Velkou sumu v poměru ke svému HDP dostala z nových členských zemí také Litva. V jejím případě však je unijní příspěvek navýšen kvůli tomu, že Litva musela na nátlak Evropské unie loni vyřadit z provozu svoji jadernou elektrárnu Ignalina, která pokrývala 70 procent spotřeby elektrické energie země.

Platí i Francie
Naopak čistými plátci do evropského rozpočtu byly především země, které stály u zrodu evropské integrace. Tradičně největším přispěvatelem je Německo, které do společného rozpočtu odevzdalo o téměř osm miliard eur víc, než dostalo zpět. Přes šest miliard eur odvedla Itálie a téměř stejnou sumou přispěla Francie. A to přesto, že Francie byla tradičně největším příjemcem evropských zemědělských dotací.

Infografika - klikněte pro zvětšení

Příjmy a výdaje EU

Podstatné příspěvky z rozpočtu ze starých členských zemí naopak dostaly Lucembursko a Belgie. V jejich případě však jde o příspěvky, které opět putují do unijní kasy. Jde totiž o peníze, které země formálně podle statistiky dostanou a poté opět vydají na provoz unijních institucí, jako je Evropská komise (sídlí v belgickém Bruselu) či Evropský parlament (částečně sídlí v Lucemburku).

Evropská unie vydala loni na svůj provoz asi sedm procent svého rozpočtu. Letos by tyto výdaje měly klesnout na šest procent z unijního rozpočtu. Z nových členských zemí více do rozpočtu Unie přispěly, než dostaly, Malta či Kypr.

Zmenšit, nebo zvětšit?
Čistí plátci do unijního rozpočtu v čele se starými členskými zeměmi pochopitelně chtějí současnou situaci změnit a tlačí na snížení svého čistého příspěvku nebo alespoň zmenšení celého unijního rozpočtu. Naproti tomu Evropská komise by chtěla unijní rozpočty v dalším období, tedy od roku 2013, výrazně zvětšit.

Například Michel Barnier, komisař pro vnitřní trh, chce získat další peníze na stavby silnic a železnic, podporu výzkumu, středních a malých podniků a také pro výzkum vesmíru. Podle něj je třeba podpořit hospodářský růst v Evropě a mělo by se zvážit, zda by si na to Unie neměla půjčit na finančních trzích. "Musíme zvážit myšlenku vydání evropských dluhopisů," prohlásil nedávno v Bruselu.

Jak budou vypadat unijní rozpočty po roce 2013, by se mělo rozhodnout v létě příštího roku.

  • 0Diskuse