"Státní energetickou koncepci psal člověk pracující v ČEZu, a právě jen silné energetické firmy mohly ovlivňovat její podobu," uvedl Sequens na otázku ohledně pokusů o dlouhodobé energetické plány v Česku.
Nově jmenovaná komise pod vedením předsedkyně SÚJB Drábové a biochemika Pačese podle něj nemůže dospět k lepším výsledkům, jelikož je předpojatá a zcela v ní chybí odborníci na energetickou efektivitu nebo obnovitelné zdroje energie.
Celý on-line rozhovor si přečtěte ZDE |
Mohou být však obnovitelné zdroje alternativou k těm tradičním například při suchu, bezvětří a teplotě -20°C? "Pochopitelně obnovitelné zdroje energie nebudou moci pokrývat 100 % spotřeby hned zítra, ale povede k tomu postupné budování systému decentralizované energetiky s nástupem chytrých sítí," obhajoval zelené zdroje Sequens.
Podle něj je však také důležité propojení sítí v rámci Evropy. "Když bude v lednu bezvětří v Česku nemusí být na pobřeží Dánska a Německa a slunce může být ve Španělsku nebo Itálii."
Kromě toho však má smysl i budování menších decentralizovaných zdrojů v rámci konceptu energeticky soběstačných obcí. "Z hlediska energetické bilance (vyrábějí více energie z obnovitelných zdrojů, než na svém území spotřebují) už takové máme – Kněžice, Jindřichovice pod Smrkem apod., za našimi hranicemi v Rakousku nebo Německu jsou takových již desítky a jsou i celé regiony snažící se o energetickou soběstačnost."
Blackout jako klacek
Hrozbu blackoutu (celkového výpadku elektřiny v síti), která bývá v Česku aktuálně připisována severoněmeckým větrným elektrárnám, vnímá Sequens trochu jako další klacek vůči všem obnovitelným zdrojům.
"Přetížení přetoky několika tisíc MW z Německa do Rakouska v druhé dekádě února nebylo kolísání díky větrným parkům, ale díky exportu elektřiny z Německa přes naše území.
"Málo se ví, že jen dílem je problém německé elektřiny tekoucí přes Česko technický. Dalším dílem je ekonomický - ubírá volné profily ČEZu na export naší elektřiny," vysvětluje. Přenosy elektřiny by však podle něj měly být zpoplatněny a tím kompenzovány náklady, které s tím Česko má.
Proč to Češi nechápou?
Nepopularita obnovitelných zdrojů podle něj představuje střet starého a nového. "Dnes jsou naši politici silně ve vleku velkých energetických firem. Hrozí tedy, že si svoji pozici budou chtít ještě dlouho udržet a modernizaci naší ekonomiky blokovat," dodává.
Nepochopení role a možností čisté energetiky má podle něj řadu příčin. Jednou z nich je bezesporu silná lobby velkých energetických firem: ČEZu a těžebních společností. "Když se podíváte na minulé a současné návrhy energetické koncepce, pak vám musí být jasné, že 18 nových reaktorů nebo bourání Horního Jiřetína kvůli uhlí není energetická politika pro občany, ale pouze pro ekonomický zájem těchto společností."
Politici se podle Sequense mohou inspirovat progresivní energetické vizí nejenom v Německu, ale třeba v Dánsku. Vláda chce tamní ekonomiku zbavit uhlí a ropy a do roku 2035 by měly být všechny dodávky elektřiny a tepla ze 100 procent z obnovitelných zdrojů.
ČTĚTE VÍCE: |
Ekonomická sebevražda
Mohou být však větrníky či solární parky ekonomicky soběstačné, když musí být v Česku zálohovány uhelnými bloky? "Výkon větrných a solárních zdrojů lze s dobrou pravděpodobností dobře předpovědět a dle jejich očekávaného výkonu se také připravit," oponuje Sequens.
Odpadá tím podle něj argument na nespolehlivost dodávek. "Příklad si můžeme vzít v sousedním Německu, kde jsou větrné nebo sluneční zdroje zálohované bioplynovými stanicemi – jeden čistý zdroj je jištěný druhým a celkově přispívají k decentralizaci energetiky."
"Pokud by v Česku měl vzniknout energetický systém podle náměstka ministra průmyslu Pazdery z 80% založený na jaderných reaktorech, zbytek uhlí, plyn, pak by tu vznikla jakýsi energetický ostrov nekompatibilní nejen s Německem, ale i Rakouskem a celou řadou dalších států na západ, jih i sever od nás," varoval Sequens.
