Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Z evropských dotací si nejvíce ukrojí doprava, technologie a výzkum

Evropa

  17:31
PRAHA - Evropské dotace dnes čerpá několik typů příjemců. Jsou jimi státní sektor, kraje, města a obce, firmy a podniky, osoby samostatně výdělečně činné a takzvaný neziskový sektor. Nejvíce peněz z evropských dotací spolkne stát, šanci mají ale i všichni ostatní – s výjimkou fyzických osob.

Na projekty zaměřené na výzkum, technologický rozvoj a inovace půjde v ČR opět hodně peněz. foto: Reuters

Dohoda o partnerství mezi Evropskou komisí a Českou republikou stanovila jedenáct oblastí, do nichž budou v následujících letech směřovat evropské dotace prostřednictvím deseti operačních programů.

V terminologii evropských dotací jsou tyto oblasti nazývány „tematickými cíli“. Jejich určení vychází z analýz, které jsou hlavní součástí Dohody o partnerství mezi Evropskou komisí a Českou republikou, tedy podkladem pro nastavení konkrétních typů dotací z jednotlivých operačních programů.

Dotace za 11 miliard míří do Prahy. Podpoří technologie i boj s chudobou

Znalost těchto oblastí je základním předpokladem pro hrubou orientaci v tom, na co je možné žádat o dotaci z evropských peněz. Podmínkou pro získání každé dotace je spoluúčast na úhradě části nákladů na realizaci dotací podpořeného projektu.

Výzkum a životní prostředí

Když pomineme dotace pro dopravní stavby a na projekty zaměřené na životní prostředí, tak z celkového rozpočtu programového období 2014–2020 nejvíce peněz půjde na projekty na výzkum, technologický rozvoj a inovace v ČR. Bude to více než 68 miliard korun. Důvodem je podle Dohody o partnerství roztříštěnost tuzemského výzkumného systému.

„Výzkumné týmy nedosahují kritické velikosti pro realizaci ambiciózních výzkumných témat reagujících na potřeby společnosti. (...) Výzkum nemá dostatek kvalitních pracovníků a potýká se s nedostatkem financí pro zajištění kvalitní služby,“ stojí v Dohodě o partnerství. Problémem podle ní je i nedostatečná spolupráce akademického a podnikového sektoru. V této oblasti budou moci o dotaci žádat všechny typy žadatelů.

Další oblastí, kam budou z evropských fondů směřovat velké peníze, bude oblast zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů. Bude to celkem 75 miliard korun, přičemž špatná kvalita ovzduší v ČR bude v tomto ohledu jednou z klíčových dotacemi podporovaných oblastí. Důvodem je, že koncentrace suspendovaných částí benzopyrenu a přízemního ozonu stabilně překračují imisní limity na celém území ČR.

Zde si na své přijdou opět hlavně kraje, města a obce, ale i domácnosti. Dohoda o partnerství však nezmiňuje pouze to. Podle ní je v případě ČR problematické i plošné znečištění vodních toků a nádrží pocházející ze zemědělství anebo nedostatečné materiálové využití komunálního odpadu.

Dotace v této oblasti jsou opět určeny zejména městům a obcím, avšak v určitých dotacemi podporovaných opatřeních je mohou získat i ostatní.

Doprava a nízkouhlíkové hospodářství

Vůbec nejvíce peněz, celkem 170 miliard korun, přijde na dopravní stavby a vůbec podporu udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách.

Operační program Doprava, z něhož budou tyto peníze zejména přerozdělovány, však pracuje s velmi úzkým okruhem žadatelů. To je Ředitelství silnic a dálnic a Správa dopravní železniční cesty. Nově je však možné získat dotaci i na projekty zaměřené na rozvoj inteligentních dopravních systémů, o dotace si tak v tomto případě mohou říci i další typy žadatelů.

Šedesát miliard korun půjde v následujících letech také na projekty podporující nízkouhlíkové hospodářství. Důvodem je, že Česká republika má jednu z nejvyšších náročností tvorby HDP na spotřebu elektřiny v rámci Evropské unie. Je zhruba 25 procent nad evropským průměrem.

„Návratnost investic do energetické efektivnosti je obvykle delší než do vlastní produkce, takže tempo těchto investic firem do této oblasti je při jejich rozpočtových omezeních pomalé,“ stojí v Dohodě o partnerství. V této oblasti budou hlavními příjemci dotací firmy a podniky.

Boj proti chudobě

Sto šest miliard korun si mezi sebou rovným dílem rozdělí v následujících letech dvě související oblasti. Jsou jimi sociální začleňování, boj proti chudobě a vzdělávání a získávání dovedností. V tomto případě evropské dotace významně ulevují vládě v zajišťování často základních služeb pro občany.

„Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost je v ČR jednou ze zásadních příčin sociálního vyloučení a chudoby a je spojena především s nízkou kvalifikací, zdravotním znevýhodněním a s diskriminací ze strany zaměstnavatelů,“ uvádí Dohoda o partnerství. ̈

Z toho vyplývá, že dotace budou směřovat například do sociálních center anebo na rozvoj takzvaného sociálního (společensky prospěšného) podnikání. Velký důraz ze strany Evropské komise je přitom kladen na podporu rovného přístupu žen na trh práce – a to třeba i formou dotací na hlídání dětí.

Nelichotivě Dohoda o partnerství přitom zmiňuje i oblast vzdělávání v ČR. „Výsledky českých žáků na úrovni základních a středních škol ve všech sledovaných oblastech nejsou uspokojivé. Žáci nedosahují výsledků svých vrstevníků před deseti až patnácti lety. Zásadní je kvalita ředitelů a pedagogických pracovníků. Současné postavení a role pedagogů nemá odpovídající ohodnocení a společenskou prestiž, úroveň pregraduální přípravy pedagogů je nízká, s nedostatečným podílem praxe.“

Jakkoli i zde se možnost získání dotace otevírá všem typům žadatelů, je jisté, že většina peněz poputuje přes školské úřady do škol.

Firmy a podniky

Na dotace zejména pro malé a střední podniky vyčlenila Evropská komise spolu s Českou republikou pro následující roky 38 miliard korun. Dotace firmy a podniky již mohou žádat třeba z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a následně z operačního programu Rybářství a Programu rozvoje venkova.

Důraz se bude obecně klást hlavně na vyšší přidanou hodnotu, než je v tuzemském soukromém sektoru obvyklá.

„Hospodářský výkon ČR zajišťuje především segment zahraničních firem, jejichž strategické funkce jsou umístěny mimo ČR. Průmyslové firmy, vytvořené privatizací bývalých státních podniků, stále mají zastaralou výrobní infrastrukturu a energeticky náročný provoz. Malé a střední podniky nemají dostatečné znalosti v oblastech, které jsou stěžejní pro vyhledávání a využívání nových podnikatelských příležitostí. Tím se obtížně dostávají ze závislosti na omezeném množství velkých odběratelů,“ stojí v Dohodě o partnerství.

Dotace tak půjdou na modernější vybavení firem a podniků, účinný marketing, ale třeba i na rekultivaci brownfieldů. Dotacemi podporovány budou i projekty, které pomohou s motivací lidí k zakládání vlastních firem a podniků. Dohoda o partnerství například poukazuje na to, že většina absolventů vysokých škol v současnosti usiluje o nalezení zaměstnání v renomovaných firmách či ve veřejném sektoru, ale nemá zájem vytvářet vlastní firmy.

Zaměstnanost a změna klimatu

V České republice jsou výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti ve srovnání se zeměmi Evropské unie jedny z nejnižších. Podle Dohody o partnerství současné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti již také částečně neodpovídají potřebám uchazečů a nejsou ani vždy efektivně cíleny na ty, kteří to nejvíce potřebují. Jakkoli je v této oblasti hlavním příjemcem dotací Úřad práce ČR, dotace z EU se tu nabízejí na projekty udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a podpory mobility pracovních sil.

Trendem přitom je bránit se stále rostoucímu počtu problematických skupin osob na trhu práce, včetně mladých uchazečů a neaktivních osob. Do této oblasti prostřednictvím projektů podpořených z EU půjde v následujících letech více než 37 miliard korun.

S částkou o jednu miliardu korun nižší mohou dále počítat ti žadatelé, kteří se zaměří na projekty věnované takzvaným přírodě blízkým opatřením. To jsou projekty na přizpůsobení se změnám klimatu. Dohoda o partnerství uvádí, že je nezbytné podporovat ty projekty, které zvýší retenční schopnosti krajiny a zpomalí odtok vody, ale i další typy projektů, které pomohou v období záplav a dlouhotrvajících such.

Sektor ICT a veřejná správa

„Sektor informačních a telekomunikačních technologií v ČR se potýká s malým růstem, nízkou konkurenceschopností, co se týče nabídky nových informačních systémů, řešení, produktů, aplikací a služeb. Samostatnými problémy je nerozvinutost takzvaných sdílených služeb a nízká elektronizace agend veřejné správy,“ zhruba takto definuje Dohoda o partnerství oblast, do níž prostřednictvím dotacemi podpořených projektů bude investováno z evropských fondů 29 miliard korun.

Největším žadatelem v této oblasti bude zřejmě stát, avšak dotace mohou získat i podnikatelé, firmy nebo neziskový sektor.

Samostatnou kapitolou jsou pak dotace na zvyšování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných subjektů a zlepšování účinnosti veřejné správy. V tomto případě pěti miliardami korun budou podpořeny projekty, jež si budou klást za cíl odstranit dle Dohody o partnerství „úzký resortismus, nekoncepční rozhodování veřejné správy, nedostatečné využívání evaluačních a analytických nástrojů pro efektivní provádění politik, ale i neefektivní rozvoj a řízení lidských zdrojů“. Dotacemi podpořeny budou rovněž projekty, které pomohou více rozhýbat podle dohody málo efektivní soudní soustavu ČR.

Autoři:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!