Návrh předložila sněmovně minulý týden, věří ale, že je reálné prosadit ho ještě před podzimními předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny.
Rodič, který nemá dítě v péči, by měl podle návrhu platit měsíčně alespoň 1400 korun na dítě do šesti let věku a 1680 korun na starší dítě. Pokud tak neučiní a nepomůže ani exekuční řízení, vyplatil by stát dítěti polovinu minimálního výživného, tedy nejméně 700, respektive 840 korun.
Minimální částky by byly vyšší pro lidi s vyšším příjmem. Výše alimentů by se valorizovala. Předlohu musí posoudit vláda, podle Čurdové by mohla sněmovna v prvním čtení projednat návrh už na své červnové schůzi.
Čurdová ale přiznává, že se dají očekávat i mnohé překážky: "Ten zákon asi vyvolá hodně velkou diskusi jak odbornou, tak veřejnou." Pokud by zákon neprošel do voleb, sociální demokraté ho prý předloží znovu sněmovně v novém složení.
Návrh by měl podle poslankyně pomoct hlavně rodinám samoživitelek, případně samoživitelů, kteří se pohybují na hranici chudoby a bývalý partner jim odmítá platit alimenty.
Bohatec neplatí
"Uvedu příklad, matka pracuje v pražském supermarketu, děti 11 a 15 let, bývalý muž má velmi slušné příjmy, ale dětem z prvního manželství dluží, je tam dluh na výživném už 150.000 korun," přiblížila Čurdová jeden z případů, který prý osobně zná.
Zejména ODS ale upozorňuje na to, že by státem proplácené výživné jen posílilo nezodpovědnost dlužníků. Aktuální návrh s tím, že by stát vymáhal výživné od neplatících rodičů, nepočítá. Zřejmě by se to prý státu nevyplatilo, což ukázaly také zkušenosti ze sousedního Slovenska.
Dnes soudy nemají žádná oficiálně daná vodítka, podle kterých určují výši alimentů. Liší se to kraj od kraj a soud od soudu. Nárok na výživné má v České republice asi 400.000 dětí. Loni bylo u soudu kvůli neplacení alimentů přes 9000 lidí. Podle statistik ministerstva spravedlnosti bylo v loňském roce odsouzeno za neplacení alimentů 6066 lidí, z toho 513 žen.
