2. června 2018 16:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Za staré živnostníky není náhrada, udržet v práci je mohou daňové úlevy či omezení byrokracie

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
V příští dekádě bude 400 tisíc nynějších živnostníků už v důchodu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V příští dekádě bude 400 tisíc nynějších živnostníků už v důchodu. | foto: Shutterstock

PRAHA Na 400 tisíc živnostníků dosáhne v příští dekádě důchodového věku. Asociace středních a malých podniků je chce udržet v práci například omezením byrokracie či daňovými úlevami.

Majitel a provozovatel soukromé benzinky v Dymokurech na Nymbursku Květoslav Švarc oslavil už 70 let a nechce neustále sledovat a řešit záplavu administrativních povinností, která se na něj valí. Přemýšlí proto o odchodu na odpočinek.

„Už mě to nebaví,“ stěžuje si Švarc. „Naposled třeba to GDPR (nařízení EU o ochraně osobních údajů – pozn. red.). Nebo nemám ke dvěma zaměstnancům nikoho na vystřídání, když onemocní, musel jsem načas zavřít. Prodal bych pumpu i celé fungující a nezadlužené eseróčko, ale není komu.“

Není přitom sám. Lidé, kteří začali podnikat hned po revoluci, odcházejí postupně do důchodu a jen těžko za sebe hledají náhradu. Podle Asociace malých a středních podniků (AMSP ČR) začíná především venkov pociťovat nedostatek řemeslníků, maloobchodníků i různých služeb včetně pohostinství.

Ohrožený venkov

„Pokud by všichni v momentě, kdy dosáhnou důchodového věku, zavřeli účetní knihu, pak je to pro trh malá katastrofa, okamžitě by chyběly běžné služby, zejména na venkově,“ varuje šéf asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. „Když se podíváme na věkový průměr těch, kteří to ještě zajišťují, pak se blíží důchodovému věku, přičemž mladí se do těchto oborů příliš nehrnou, tedy je to i udržení živého venkova, turismu a regionů,“ pokračuje Havlíček.

Udržet seniory v aktivní ekonomické činnosti se tak podle něj musí stát celospolečenským tématem. Už dnes je bezmála každá pátá samostatně výdělečná osoba (OSVČ) starší 61 let, konkrétně jde o zhruba 190 tisíc lidí. A během příštích deseti let jich bude dvojnásobek. Celkem je přitom v Česku registrováno na 991 tisíc aktivních OSVČ. Problém je i v tom, že zároveň klesá počet mladších podnikatelů.

Grafika k živnostníkům.

Zatímco ještě roku 2016 bylo 20 procent živnostníků ve věku do 36 let, loni jich bylo už jen 18 procent. Letos tak podniká více lidí starších 61 let než mladších 36 let. „Z našich průzkumů vyplývá, že třetina podnikatelů skutečně skončit chce. Dvě třetiny to sice zvažují, ale mají chuť pokračovat. To je velká výzva, musíme tedy v následujících deseti letech z čísla 400 tisíc věkem ohrožených živnostníků udržet ty dvě třetiny, které ještě mají chuť pokračovat, a ideálně ještě motivovat a přesvědčit někoho z odcházející třetiny,“ říká Havlíček.

Starobní daňová úleva?

„Navrhujme, ať se důchodcům dá osmdesátiprocentní daňový paušál, jako mají dnes třeba zemědělci či řemeslníci. Tedy když by měl obrat 600 tisíc, zdanění by podléhalo jen 120 tisíc z příjmů,“ přiblížil strategii AMSP Havlíček.

Ministerstvo financí však s ničím takovým zatím nepočítá. „Věk sám o sobě není v Česku kritériem pro selektivní daňové úlevy či zvýhodnění. Podnikatelé v důchodovém věku mají přístup ke standardním daňovým úlevám,“ uvedl Filip Běhal, mluvčí resortu.

„Pokud vůbec, tak by to mělo být nejen pro podnikatele, ale i pro normálně pracující důchodce. Proč by ten neměl mít také daňovou úlevu, pokud pracuje?“ komentuje návrh AMSP Ondřej Trubač, odborník na daňové právo.

O podpoře podnikání prostřednictvím snížení byrokracie, z čehož by měli prospěch všichni, nejen pracující důchodci, se nicméně jedná. Úlevu by mělo přinést například úplné online daňové přiznání, na kterém resort financí dlouhodobě pracuje v rámci projektu Moje daně. 

„Díky němu budou moci všichni daňoví poplatníci vyřídit své povinnosti s využitím předvyplněného daňového přiznání, kdy systém automaticky předvyplní údaje, které už má o poplatníkovi k dispozici, a ten je poté pouze potvrdí či upřesní,“ popisuje Běhal. Zjednodušeně řečeno by stačilo, aby člověk uvedl své IČO, a systém by mu vystavil předvyplněný formulář s jeho jménem. Pokud by používal EET, načetl by se mu i předvyplněný výnos z podnikání. „Když to dobře půjde, mohlo by to být hotovo během dvou let,“ věří Karel Havlíček.

  • 3Diskuse