17. června 2018 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Zákaz na kuřáky nezabral. Spotřeba tabákových výrobků loni neklesla

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 13Diskuse
(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: Shutterstock

PRAHA Zákon nezákon, spotřeba cigaret loni neklesla, i když stát na konci května 2017 vyhnal kuřáky z restaurací, hospod i barů. Dokládá to meziroční srovnání vybrané spotřební daně a množství nakoupených kolků na krabičky cigaret za červen až prosinec.

Nedávno přitom ministr zdravotnictví s odkazem na nejnovější studii Státního zdravotního ústavu tvrdil, že v souvislosti s takzvaným protikuřáckým zákonem poklesl loni v Česku podíl kuřáků o 3,5 procenta.

Studie vs. celní statistika

Realita však nemusí být tak růžová. V tomto případě totiž na sebe narazily dvě rozdílné statistiky. Na jedné straně ta zdravotnická uvádí, že ve druhé polovině loňska klesl meziročně o více než devět tisíc počet lidí, hospitalizovaných s nemocemi, které souvisejí s tabákovým kouřem.

„Pokud bychom to přepočítali na 12 měsíců, letos by nemuselo z uvedených důvodů do nemocnice skoro 20 tisíc lidí jen proto, že kuřáci chodí kouřit za dveře,“ má jasno bojovnice proti kouření profesorka Eva Králíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Na druhé straně data celní správy o daňovém inkasu ukazují, že loni odbyt kuřiva (možná jen výjimečně) rostl. Konkrétně: za červen až konec prosince vybrali celníci na spotřební dani 35,2 miliardy korun, což je oproti stejnému období předchozího roku o osm procent víc. Každý rok sice roste sazba daně, loni to ale bylo v průměru o dvě procenta, takže vybrané sumě přilepšila kromě zdražení cigaret i vyšší spotřeba.

Sami celníci přiznávají, že relevantnějším ukazatelem prodeje v inkriminovaném období je počet kolků, které tabákové firmy pro jednotlivé krabičky cigaret, doutníků a tabáku odebraly. I v takovém případě je ale loňských sedm měsíců po zákazu kouření meziročně v plusu.

Nejlépe však podle mluvčí Generálního ředitelství cel Hany Prudičové ilustruje vývoj spotřeby údaj o tom, pro kolik cigaret a tabáku prodejci kolky odebrali.

Loni od konce května to bylo pro 11,2 miliardy cigaret (oproti předchozímu období červen až prosinec nárůst o půl miliardy kusů, tedy zhruba o 25 milionů krabiček), dále pro 47,7 milionu doutníků a cigarrilos (meziročně plus 1,6 milionu kusů) a pro 1,1 milionu kilogramů řezaného tabáku – v tomto jediném případě zaznamenala celní správa mírný pokles – o 100 tisíc kilogramů.

„Z uvedených čísel tedy rozhodně nelze vyvozovat, že by spotřeba tabákových výrobků po zavedení takzvaného protikuřáckého zákona klesla. Spíše naopak,“ uvedla pro LN mluvčí celníků.

Část putuje za hranice

Čísla o doma prodaných kusech samozřejmě zdaleka neznamenají, že zplodiny ze stejného množství skončily v plicích tuzemských kuřáků. Významné množství (možná až třetina všech v Česku prodaných) cigaret kupují turisté a vyvážejí je pak za hranice.

Jenže tenhle podíl „exportu“ se podle informací z tabákového trhu mění rok od roku pomalu. Vývoj domácí spotřeby se tedy v procentuálním vyjádření příliš neliší od vývoje prodeje v Česku.

Nelze ani říci, že počet kolků, které tabákové firmy skutečně nalepí na krabičky cigaret a pak je reálně prodají, je významně nižší než počet od celníků odebraných kolků. Tabáková nálepka je cenina, jejíž hodnotou odběratelé platí státu vysokou spotřební daň (kolem 50 korun z krabičky), takže ztráty nebo poškození při expedici jsou minimální.

Státní zdravotní ústav ve své studii, v níž loni v listopadu oslovil 1806 respondentů napříč regiony, vzděláním i věkem, vyčíslil podíl kuřáků v české populaci na 25,2 procenta, meziročně o 3,4 procenta méně. Ministr zdravotnictví Vojtěch to označil za úspěch protikuřáckého zákona.

Pokud však údaje ze studie i od celníků odpovídají skutečnosti, znamenalo by to neblahý trend, že meziročně významně nižší počet kuřáků loni vykouřil meziročně víc cigaret. To ale zase rozporuje sama studie, podle níž v roce 2017 vykouřili denní kuřáci průměrně 12,3 cigarety za den, téměř stejně jako v předchozím roce.

„Data Celní správy reflektují situaci ohledně uvádění výrobků do volného oběhu v České republice, tedy výskyt výrobků na trhu, ale nevypovídají o chování spotřebitelů, respektive o míře a charakteru výskytu užívání tabáku v populaci. Není proto možné tyto dva rozdílné údaje interpretovat společně,“ reaguje mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Na hodnocení je brzy

Sama studie důvody poklesu kuřáků neuvádí a ani nezjišťuje. „Zatím není možné říci, že zaznamenaný pokles podílu počtu kuřáků způsobil zákaz kouření v restauracích. Je možné připustit, že to mohla být jedna z příčin uvedeného poklesu,“ vyjádřila se pro LN její spoluautorka Alena Váňová.

Jak ministerstvo, tak i další zastánci přísné regulace kouření připomínají, že na objektivní vyhodnocení efektu zákazu kouření v restauracích je třeba počkat delší čas. Přitom ale tvrdí, že zákaz už přinesl pozitivní efekty na zdraví.

Odkazují třeba na čísla Ústavu zdravotnických informací a statistik, který uvádí pokles hospitalizací pro vybrané diagnózy, související s kouřením, případně jen pasivním, jako je infarkt, ischemická choroba srdeční, angina pectoris či astma. A to o 9405 za loňský červenec až listopad oproti stejnému období 2016.

  • 13Diskuse




Najdete na Lidovky.cz