Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

ZÁPISNÍK ZE SILICON VALLEY: Jak se vaří digitální revoluce

Ekonomika

  6:00
SAN FRANCISCO - Pokud chcete postavit nové Křemíkové údolí, potřebujete infrastrukturu, vzdělání a trochu peněz. To je ale jenom úplný začátek. A možná je lepší to vůbec nedělat.

Silicon Valley. foto: Jan Klesla, Lidové noviny

Na počátku byl hřebík, univerzita a garáž. Tedy přesněji řečeno muž jménem Leland Stanford, a pokud vám jeho jméno něco říká, byl to právě prezident pacifické železnice s často více než kontroverzními podnikatelskými praktikami, kdo věnoval v přepočtu ekvivalent dnešní miliardy dolarů na založení světoznámé univerzity nesoucí jeho jméno. Však také ve zdejším muzeu uchovávají pozlacený hřeb, kterým se přitloukl poslední pražec dráhy propojující celý kontinent.

ZÁPISNÍK ZE SILICON VALLEY: Zasekl se Apple v nekonečné smyčce?

A byl to právě profesor Stanfordovy univerzity Frederick Terman, kdo ještě před druhou světovou válkou povzbuzoval studenty elektrotechniky, aby raději zakládali vlastní firmy, než aby chodili pracovat do velkých korporací. Dva z nich to v roce 1938 opravdu udělali v garáži se zelenými vraty cihlového domku jednoho z nich na adrese 367 Addison Avenue. Mladší se jmenoval Bill Hewlett, starší Dave Packard a o pořadí jmen v názvu firmy si prostě hodili mincí. Zbytek už je historie.

Kapitál, zvědavost a komunita

První dvojici průkopníku následovaly za skoro osm dekád tisíce dalších, z Packardovy garáže se stala kulturní památka a z ospalých předměstí v údolí Santa Clara údolí křemíkové. Především poté, co se třicet let po Hewlettovi s Packardem rozhodli dva inženýři odejít od svého zaměstnavatele a založili podnik pojmenovaný prostě Integrovaná elektronika - Intel.

Co bylo ale důležitější, chvíli poté, v roce 1972, se objevila první firma takzvaného rizikového kapitálu Kleiner Perkins. V následujících letech dali tito investoři tisíce a miliony dolarů na rozjezd dnes největších světových firem, jako jsou Google nebo Apple, jež tehdy sídlily v okolních garážích. Velká část z těchto obchodů se mimochodem uzavřela v proslulé, leč nenápadné restauraci u silnice Buck’s of Woodside.

Vybudovat si podobný zázrak a motor ekonomiky by dnes chtěla skoro každá země. Podporují proto různé inkubátory, nejlépe u vysokých škol, a poskytují dokonce i investice z veřejných peněz. Podobně jako se pro to rozhodla už poněkolikáté minulý týden česká vláda.

Jenže ten nejzásadnější háček spočívá v tom, že to zdaleka nestačí. I kdyby se nakrásně tentokrát státní fond opravdu podařilo rozjet, i kdybychom alespoň ve městech postavili slušné internetové sítě namísto jejich dnešní parodie a i kdyby se do toho celého zapojily hašteřivé vysoké školy, budeme teprve na začátku. A to by se spolehlivě našla i ta příjemná restaurace.

Historii Silicon Valley si mohou zájemci prohlédnout v expozici Muzea počítačové historie naproti zdejšímu vývojovému centru Microsoftu, jehož budovy se mimochodem neúspěšně snaží koupit stále rostoucí a bobtnající sousední Googleplex. Klíč k úspěchu je ale ještě kousek jinde. „Pokud se ptáte, proč je Silicon Valley dnes Silicon Valley, jsou to tři věci: kapitál, komunita a zvědavost,“ vysvětluje Timothy Chou, bývalý topmanažer Oraclu, dnes investor a vyučující na Stanfordově univerzitě.

Povinně na pivo

Pod pojmem kapitál ale nemyslí zdaleka jenom peníze, jsou to celkové podmínky, tedy právě ona infrastruktura, vzdělání a investice. Hlavně ale lidé. „Nejenomže je dodávají špičkové univerzity z okolí, stal se z nás Hollywood a přichází sem elita z celého světa,“ vysvětluje Chou, který v údolí žije už 35 let.

Dalším a pokročilým klíčovým bodem je pak zvědavost, osobní motivace. Snaha řešit velké problémy a stavět na nich podnikání je to, co pohání vznik tolika firem. A právě to je často problém ve všech zemích, které si budují své vysněné křemíkové oblasti. Samozřejmě je to něco, co do velké míry u těch správných lidí chybí i u nás.

Vštípit i těm nejlepším vývojářům toho správného podnikatelského ducha je často tvrdý oříšek a finanční motivace není zdaleka ta nejsprávnější. Navíc se v USA přidává kultura respektu k neúspěchu, tedy celkové naladění společnosti, jež neodsuzuje bankrot. Naopak fandí stále novým a novým pokusům, což může zavánět lehkomyslností, ale občas se to zhmotní - jako v případě automobilky Tesla Motors.

Do třetice a z hlediska napodobování zdaleka nejhorší je pak komunita, která v Silicon Valley funguje. Místní mluví o otevřenosti a spolupráci dokonce mezi začínajícími konkurenty, zkrátka americkém byznysovém myšlení na druhou. Chou vypráví, že musel dokonce své podřízené vyhánět na tradiční každotýdenní odpolední pivo, jež se drží ve všech kancelářích od nejmenšího startupu po obří korporaci.

“Taková atmosféra pospolitosti, jako je tady, je nesmírně důležitá a vlivná, ale také jen těžko napodobitelná,“ krčí rameny s tím, že úspěšně si vybudovat křemíkové srdce ekonomiky se podaří jen málokomu. Do značné míry úspěšný je například Izrael se svým Silicon Wadi, jenže prostředí země, kde inovace a novátoři vyrůstají z armády, je z řady dobrých důvodů také nenapodobitelné.

Nekopírujte nás, nejde to

Občas až křečovitá snaha imitovat americký styl může třeba v českém středoevropském prostředí vypadat, pravda, až trochu hloupě. Pár studentů či čerstvých absolventů v mikinách a s kávou v kelímku tvářících se v pošmourné Praze, že jsou v Kalifornii, ale zase není takový problém. Bohatě to vyváží několik opravdu úspěšných firem, jako jsou například napůl americké GoodData nebo antivirové hvězdy Avast a AVG, všichni v čele se staršími a zkušenějšími zakladateli.

Hlavní chybou je nedostatek vize přímo pro danou zemi a ekonomiku. Nestačí zkrátka přivést zpátky někoho, kdo si chvíli pobyl v Křemíkovém údolí, nebo tam třeba poslat za státní peníze pár podnikatelů rozkoukat se. Po návratu se v lepším případě pokusí napodobit to, co tam viděli, politici upustí nějaké peníze, nechají se u toho vyfotit a odškrtnou si políčko digitální ekonomika jako splněné. Jenže to prostě nestačí a na uvadajících tuzemských startupových inkubátorech je to vidět dokonale.

Rada, na které se většinou shodují přímo v Silicon Valley, totiž zní: „Nekopírujte nás, nejde to.“ Podle nich je potřeba stavět celé digitální podnikání tak trochu po svém. Poučit se, ale hlavně využívat toho, co máme nejlepší, jaké jsou naše výhody a silné stránky, pěstovat si vlastní kulturu digitálního podnikání. Stát by přitom měl především vytvářet celkové prostředí, kdy nebude překážet, či přímo škodit. Zkrátka neregulovat, neomezovat, nefízlovat.

Silicon Valley vyrostlo díky mimořádně šťastné kombinaci okolností v místě, kde se zrodila první digitální revoluce. Není přitom důvod, proč by třeba i v Česku nemohla zapustit kořeny nějaká další. Stačí opravdu a upřímně chtít a třeba si jednou před nějakou garáž také zatlučeme cedulku kulturní památka.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.