„Vždycky se najde část klientů, řekněme deset až dvacet procent, kteří řeknou, že do ruské banky nepůjdou. Pokud ale získám těch zbylých 80 procent, budu spokojený,“ dodává.
LN: Jaké jsou dnes cíle Sberbank v Česku? Skupina dnes zvažuje opouštění několika trhů včetně Slovenska a Maďarska. V čem se Česko podle vás od nich liší?
Banka tady vždy byla v rozumném zisku. Rovněž i z hlediska velikosti trhu: s výjimkou Polska, jde o nejzajímavější trh regionu. Už to, že Sberbank Europe označila za své primární trhy Německo, Rakousko a Česko, tak je jasné, že jí jde o velikost trhu a byznysu v zemi. Je třeba dosáhnout určité velikosti banky, abyste byl dostatečně efektivní. Na českém trhu jsou ziskové především ty banky, o kterých ČNB mluví jako o velkých bankách s bilanční sumou přes sto miliard korun. Největší tuzemské banky, jejichž bilanční suma je ještě několikrát větší, pak dosahují návratnosti kapitálu kolem 14–15 procent.
ČTĚTE TAKÉ: |
LN: Sberbank chce být pátou největší bankou v Česku. Vaše bilanční suma dosahuje asi 70 miliard korun. Dosud pátá největší banka Raiffeisenbank má asi 220 miliard. Zároveň říkáte, že toho chcete dosáhnout při 200 tisících klientech. Jak to chcete udělat?
Samozřejmě že bilanční sumu na retailových klientech nenasbíráte. Naberete ji na velkých korporátních transakcích. To je také oblast, které se chceme nadále věnovat. Chceme být bankou pro všechny, ne jako náš předchůdce– Volksbank – jen bankou pro klienty z řad středních a malých podniků. Podíleli jsme se tak například na těch největších transakcích, které se v Česku udály. Ať už to byla akvizice O2 společností PPF, nebo koupě Slovenského plynárenského průmyslu ze strany EPH. Dále jsme financovali nákup Sanify společností Renova či se podíleli na skupinovém úvěru Sberbank Slovenským elektrárnám ve výši 870 mil. eur.
LN: Většina jsou ale syndikované úvěry, na kterých participovaly i další banky...
Naše banka ale patřila mezi největší úvěrovatele. Například v případě O2 poskytla skupina Sberbank asi 180 milionů eur, což žádná další banka neudělala.
LN: Zpět k původní otázce. Jak chcete dosáhnout bilanční sumy řekněme kolem 200 miliard?
Nejrychleji bilančně porosteme v korporátní části, protože jde o transakce v řádech miliard korun. Vždy ale platilo, že se financujeme sami a nepotřebujeme žádný zdroj likvidity zvenčí ani od skupiny, až na pár dočasných úvěrů.
Poslední dva roky se ale intenzivně zbavujeme velkých firemních vkladů, které jsou nestabilní. Namísto nich nabíráme retailová depozita. Jen od počátku roku jsme navýšily retailové vklady o deset až jedenáct miliard korun na dnešních asi 32 miliard korun. Korporátní tvoří asi 26 miliard korun. Navíc naše matka chce v Česku investovat.
LN: Čím se chcete odlišit od ostatních bank?
Naší výhodou je, že jsme relativně malá banka s menší pobočkovou sítí, což bude dle současného trendu během pár let ideální model. Více byznysu se dnes řeší online. Směřujeme tak k větší digitalizaci. Díky velikosti si ale do budoucna ušetříme náklady spojené s uzavíráním poboček, které se stanou do jisté míry neefektivní. Na druhou stranu lidé budou vždycky chtít mít možnost si jednou za rok dojít na pobočku.
LN: V souvislosti s větší digitalizací se řeší bezpečnost online bankovnictví. Tady riziko nevidíte?
Rozhodně se sem investují velké peníze. Přesto je to efektivnější než živit velkou pobočkovou síť. Je dobře známý fakt, že 90 procent problémů je mezi klávesnicí a židlí, tedy jde o chybu lidského faktoru. Takže je to hlavně o vzdělávání lidí a jejich opatrnosti.
LN: Není sázka jen na digitál nebezpečná? Například u bezpobočkových bank stačí, aby přestaly fungovat karty, a lidé jsou rázem bez přístupu k penězům.
Právě proto říkám, že nechceme být čistě digitální banka. Ukázalo se, že se tento koncept neosvědčil. Alespoň základní pobočkovou síť musíte mít právě proto, abyste byl schopen řešit problémy, se kterými se nesetkáváte na denní bázi.
Ostatně se říká, že lowcostové banky jsou výborné až do toho okamžiku, kdy všechno funguje bez problémů. Ve chvíli, kdy se stane něco, co vybočuje z normálu, ale selhávají.
Druhý čínský nájezd do Česka. V čele půjdou Alibaba či aerolinky Hainan |
LN: Znamená to, že posun do digitálního světa, o kterém dnes všechny banky mluví, se neobejde bez problémů?
Tady jde o něco jiného. Kdy si myslíte, že přijde Evropská unie s tím, že fyzické peníze zruší?
LN: O tom se již nějakou dobu mluví v souvislosti s daněmi. Například jde tímto směrem Švédsko.
Právě. Řekl bych, že v Evropě k tomuto procesu dojde velmi rychle, zvláště v případě států platících eurem. Bavíme se tu o horizontu přibližně deseti let. Například ve Švédsku se mluví o tranzitu na ekonomiku bez hotovosti během pěti let. Ve chvíli, kdy k takovému kroku přistoupí Evropa, Česko se velmi rychle přidá. Jak říkáte, vidina snadného zdanění je hrozně atraktivní. Dnes se mluví o elektronické evidenci tržeb, což je vlastně podobné. Možnost platit pouze bezhotovostně je vlastně takové EET na steroidech.
LN: Co ale v digitální oblasti dnes podnikáte vy?
Teď budujeme multikanálovou banku, tedy kdy stejné služby jako na pobočce můžete dostat iv mobilu nebo na internetu. Postupně by tak v onlinu měly být všechny produkty, které dnes nabízíme, tedy včetně hypoték. V rámci skupiny jsme pilotní zemí. Náklady půjdou do jednotek milionů eur. Podobný koncept pak v rámci skupiny připravujeme i v Německu.
LN: Sberbank se na českém trhu objevila na počátku roku 2013. O rok později koupil ruský finančník Igor Kim LBBW a teď koupila banku Zuno ruská Alfa Bank. Co tolik láká ruské banky na českém trhu?
Ruské banky obecně expandují a nejen v Česku. Ve stejném roce, kdy Sberbank koupila v Evropě Volksbank, koupila i v Turecku Denizbank. Igor Kim (majitel Expobank – pozn. red.) koupil už několik bank. To, co se děje v Česku, je to, že místní trh je ve fázi před konsolidací. Samozřejmě tu hrají roli i další faktory. Další věcí je, že jde celkem o velký trh, ale nejde zase o tak masivní investici, jako kdybyste šel a koupil Commerzbank. Pak tu bylo relativně dost příležitostí, co koupit. Další věcí ovlivňující rozhodování je, zda chcete jít na klidný český trh, nebo třeba maďarský, který je vůči bankovnímu sektoru nepřátelský? Je tu také velmi kvalitní regulatorní rámec. Rovněž tu neexistuje žádná bankovní daň.
LN: Podle Finančního analytického útvaru slouží Česko jako tranzitní země, přes niž ruští obchodníci a jejich firmy vyvádějí stovky milionů korun do daňových rájů. To vliv mít nemůže?
Popravdě nevidím důvod, proč by někdo měl takové transakce provádět přes Českou republiku. Osobně se domnívám, že k praní špinavých peněz v Česku v nějak velkém objemu nedochází. To, že pro řadu investorů je to destinace, kde si chtějí skutečně něco koupit, třeba nemovitost, to ano. Například v Cannes bude ale koncentrace ruských majitelů nemovitostí vyšší než v Praze.
LN: Jaké je to žít se stigmatem „ruská banka“? Například loni kvůli sankcím zaznamenala vaše skupina odliv vkladů za 400 milionů eur. Podobné problémy řeší i Expobank, která se chtěla soustředit na korporátní klientelu, avšak po koupi ruským majitelem jí velká část korporátů utekla.
Stigma je velmi silný výraz. Mimoto jsme česká banka. Od začátku roku jsme nabrali asi 25 tisíc klientů a dnes jich máme 100 tisíc. To je ve srovnání s rokem 2013 dvojnásobek. Evidentně tak klienti více reflektují to, jak kvalitní službu jim nabízíte, než to, jestli je váš akcionář z Ruska, či ne.
Odliv vkladů byl dán tím, že my se dlouhodobě zbavujeme korporátních vkladů. Náš předchůdce – Volksbank – byl v jistou chvíli až příliš závislý na tomto druhu depozit. Jenže ta jsou zpravidla krátkodobá a vy je tak nemůžete počítat do svého likvidního polštáře, který po bankách vyžaduje ČNB. Je ale pravda, že když se v médiích objeví nějaká negativní zpráva, tak korporátní klient, který u nás má miliardu korun těchto „krátkých peněz“, zvedne telefon a převede si peníze jinam. Jde ale o likviditu, a nikoliv funding, takže z těchto peněz nelze stejně nikoho úvěrovat.
Splín v Deutsche Bank. Sráží ji Putinovi blízcí, chybně poslala miliardy |
LN: Nebylo by tedy lepší podnikat pod jiným jménem, jako to dělá například Sberbank v Turecku?
Nevidím, že by s tím alespoň retailoví klienti měli problém. Když k nám dnes přichází firemní klient, je to právě proto, že jim umíme pomoci v zemích, jako je Bělorusko, Kazachstán, Rusko, Ukrajina či Turecko, kde máme tradičně lepší pozici než české banky. Je to tedy pro nás spíše výhoda. Vždycky se najde část klientů, řekněme deset až dvacet procent, kteří řeknou, že do ruské banky nepůjdou. Pokud ale získám těch zbylých 80 procent, budu velmi spokojený.
LN: Říkáte, že to klienti tolik nevnímají. Teď v pololetí se vám ale úvěry meziročně propadly o 2,7 procenta na 53 miliard korun a klientské vklady o 4,55 procenta na 53 miliard. Nenaznačuje právě to negativní vnímání ze strany klientů?
V minulosti zde byla špatná skladba financování. Například tu jeden klient měl šest miliard korun. To je strukturálně špatně. My jsme se od roku 2013 začali zbavovat velkých korporátních depozit. Na takové bázi těžko poskytnete desetileté úvěry. Proto jsme šli více do retailu. Nepopírám, že část velkých korporátních depozit od nás odešla. Byl bych sice radši, kdyby to bylo postupně, ale z hlediska regulatorních požadavků by musely odejít stejně.
LN: Výrazně poklesl i váš pololetní zisk, kdy Sberbank vydělala necelých 61 milionů korun, což je o 60 procent méně než loni, kdy banka vykázala zisk převyšující 152 milionů.
S tím jsme počítali. Koncem loňského a počátkem letošního roku jsme otevírali nové pobočky, což se promítlo v našich nákladech, takže nám vzrostly náklady právě v souvislosti s akvizicí nových klientů. S tím souvisí i to, že platíme poměrně vysoké garantované sazby na spořicích účtech, abychom klientům nabídli produkt, který je přiláká. Přiznávám ale, že tento závazek bolí, protože velký přebytek likvidity nás stojí peníze.
LN: Nevnímáte hrozbu v tom, že to, jak se vztahy mezi Západem a Ruskem stále vyostřují,by mohlo mít další negativní dopad na ruské firmy včetně Sberbank?
Problém dneska způsobuje jiná věc. Ruské firmy přestaly investovat do velkých projektů a raději sedí na obrovských balících hotovosti. Důvodem je obrovská ekonomická nejistota, což má za důsledek odkládání velkých investic. To ruskou ekonomiku časem dostihne, protože, když se neinvestuje, nelze mít zisk. Problémem je, že v tuto chvíli to dopadá i na naše české klienty, kteří se soustředí na ruský trh. Co se týče obecně sankcí, tady nevidím žádný jejich reálný dopad.
LN: Teď jste představili výsledky, kdy máte červenou nulu...
Čekali jsme sice nižší výsledek, protože jsme nabrali více depozit než jsme chtěli, větší vliv na výsledek však mělo rozhodnutí soudu v jednom sporu, kdy musíme zaplatit náhradu škody ve výši asi 130 milionů korun u případu z roku 2006, který zbyl po Volksbank. Přestože jsme vyhráli o soudu první instance, nyní odvolací soud rozhodl, že jsme porušili svoji povinnost, když jsme na základě pravomocného exekučního příkazu v roce 2002 konali a danou částku vyplatili z účtu. Jelikož s rozhodnutím zásadně nesouhlasíme, podali jsme dovolání k Nejvyššímu soudu a případně budeme požadovat odškodnění od státu.
LN: Jak vnímáte čínský zájem o Česko, který se nevyhne ani bankovnictví. Neobáváte se případné čínské konkurence, která by mohla být ještě agresivnější?
Už teď Číňané oznámili, že tu otevřou pobočku. Popravdě si nemyslím, že to bude nějaký agresivní hráč na českém trhu. Pro většinu čínských bank, dokonce i pro Sberbank je český trh „zaokrouhlovací chybou“ z hlediska velikosti. Otázkou, kterou si musíte zodpovědět, je, proč jít z čínského trhu, který je rozumně ziskový, na evropský trh, který je velmi regulovaný a výrazně méně ziskový.
Druhá věc je to, jestli chcete kupovat jen banku v Česku, anebo přijdete a koupíte například celou Commerzbank nebo UniCredit Bank, díky čemuž bude vaše stopa v Evropě mnohem větší. Proto jsem skeptik v tom smyslu, že by sem Číňané vstoupili jinou formou než jen otevřením pobočky.
LN: Do jaké míry se vám podařilo od vašeho vstupu rozvinout exportní financování do Ruska?
Určitě došlo vzhledem k vývoji mezinárodní situace k ochlazení zájmu klientů. Teď vidíme, že se ale začínají přeorientovávat na státy jako Turecko, Ázerbájdžán, Kazachstán a další státy.
LN: Jak moc dění v Rusku zbrzdilo rozvoj, který jste měli v plánu?
Náš retail funguje skutečně tak, jak jsme plánovali. V oblasti exportního financování je propad zřetelný. Problémem je obecně zpomalení ruské ekonomiky. Propad jejího HDP o 4,5 procenta se prostě podepsal na investicích, což ovlivňuje i bankovnictví. Jsme ale česká banka, která má více klientů z Ukrajiny nebo Vietnamu než Rusů. Takže efekt sankcí na českou Sberbank je mizivý.
