Podobné fondy či jiné způsoby tohoto pojištění už fungují nejen v jižních státech Evropské unie, ale také například v sousedním Rakousku, vývojem klimatu srovnatelným s Českem. České pojišťovny pojišťují dokonce i proti jarním mrazíkům, proti suchu však nikoliv.
„Není problém zahrnout i toto pojištění do nabídky, ale vzhledem k úskalí, jaké s sebou toto riziko přináší, by takový produkt byl pro zemědělce buď příliš drahý, nebo málo efektivní,“ řekl LN mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. Významným faktorem je prý například plošný charakter tohoto rizika. Následky sucha jsou podle Bálka na porostech rozdílné a pro účely pojištění obtížně definovatelné.
Česká pojišťovna, u níž je pojištěno 90 procent zemědělců, nabízí například pojištění proti mrazu, krupobití, záplavám, větru nebo sesuvu půdy, riziko extrémně suchého počasí si pojistit nelze. Vedení Agrární komory ale tvrdí, že nastal čas, aby se začalo pojišťovat i proti suchu. „Ukazuje to vývoj klimatu v posledních letech. Letos způsobilo sucho rozsáhlé škody na některých plodinách zejména v oblasti jižní Moravy a středních Čech a my se obáváme, že podobné počasí bude čím dál tím častější,“ řekl LN viceprezident komory Pavel Novotný. Komora už zahájila s ministerstvem zemědělství jednání o tom, jak celý problém vyřešit, dodal. „V úvahu přicházejí různé modely, známé ze zahraničí,“ uvedl Novotný. Například ve Francii či Španělsku přispívají zemědělci, stát i pojišťovny do společného fondu, ze kterého se pak škody ze sucha hradí. Od roku 2000 pojišťují pojišťovny zemědělce proti suchu i v Rakousku. Letos tu získali zatím náhradu škod kvůli živelným pohromám, včetně sucha, ve výši 60 milionů eur (1,6 miliardy korun).
V Česku mohou zemědělci v případě pojištění plodin získat státní podporu až 35 procent z ceny pojistného, pokud však je škoda způsobená suchem, na které se pojistka nevztahuje, musejí vyjednávat se státem a také vyjednávají o přímé dotaci.
„O požadavku zemědělců na pojištění proti suchu víme, ještě je však předčasné mluvit o nějakém řešení. Jednání je teprve v počátcích,“ řekla LN ředitelka tiskového odboru ministerstva zemědělství Ilona Chalupská. Stejně jako zástupci pojišťoven i ona tvrdí, že tento druh pojistky představuje složitý problém. „Například letos na jaře skutečně mnoha zemědělcům na některých místech vznikla kvůli nedostatku srážek škoda, jinde ale problémy s vodou neměli,“ řekla. Podobně se musí rozlišovat druhy plodin ohrožených suchem. „Například sklizeň obilovin bude letos i přes suché jaro nejlepší za poslední roky,“ dodala Chalupská.
„Není problém zahrnout i toto pojištění do nabídky, ale vzhledem k úskalí, jaké s sebou toto riziko přináší, by takový produkt byl pro zemědělce buď příliš drahý, nebo málo efektivní,“ řekl LN mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. Významným faktorem je prý například plošný charakter tohoto rizika. Následky sucha jsou podle Bálka na porostech rozdílné a pro účely pojištění obtížně definovatelné.
Česká pojišťovna, u níž je pojištěno 90 procent zemědělců, nabízí například pojištění proti mrazu, krupobití, záplavám, větru nebo sesuvu půdy, riziko extrémně suchého počasí si pojistit nelze. Vedení Agrární komory ale tvrdí, že nastal čas, aby se začalo pojišťovat i proti suchu. „Ukazuje to vývoj klimatu v posledních letech. Letos způsobilo sucho rozsáhlé škody na některých plodinách zejména v oblasti jižní Moravy a středních Čech a my se obáváme, že podobné počasí bude čím dál tím častější,“ řekl LN viceprezident komory Pavel Novotný. Komora už zahájila s ministerstvem zemědělství jednání o tom, jak celý problém vyřešit, dodal. „V úvahu přicházejí různé modely, známé ze zahraničí,“ uvedl Novotný. Například ve Francii či Španělsku přispívají zemědělci, stát i pojišťovny do společného fondu, ze kterého se pak škody ze sucha hradí. Od roku 2000 pojišťují pojišťovny zemědělce proti suchu i v Rakousku. Letos tu získali zatím náhradu škod kvůli živelným pohromám, včetně sucha, ve výši 60 milionů eur (1,6 miliardy korun).
V Česku mohou zemědělci v případě pojištění plodin získat státní podporu až 35 procent z ceny pojistného, pokud však je škoda způsobená suchem, na které se pojistka nevztahuje, musejí vyjednávat se státem a také vyjednávají o přímé dotaci.
„O požadavku zemědělců na pojištění proti suchu víme, ještě je však předčasné mluvit o nějakém řešení. Jednání je teprve v počátcích,“ řekla LN ředitelka tiskového odboru ministerstva zemědělství Ilona Chalupská. Stejně jako zástupci pojišťoven i ona tvrdí, že tento druh pojistky představuje složitý problém. „Například letos na jaře skutečně mnoha zemědělcům na některých místech vznikla kvůli nedostatku srážek škoda, jinde ale problémy s vodou neměli,“ řekla. Podobně se musí rozlišovat druhy plodin ohrožených suchem. „Například sklizeň obilovin bude letos i přes suché jaro nejlepší za poslední roky,“ dodala Chalupská.
