Zaměstnanci britské technologické firmy +rehabstudio nastoupí po víkendu do práce až v pondělí po obědě. Dopoledne tak budou moci v klidu dohnat spánkový deficit – ve dvě hodiny ráno totiž zasednou k premiéře zahajovacího dílu šesté řady seriálu Hra o trůny s názvem Rudá žena.
I tento velkorysý krok vedení ostrovní společnosti svědčí otom, jak velký vliv má fantasy seriál vycházející z knih amerického spisovatele G.R.R. Martina.
Video:Spolu se zimou přichází další série Hry o trůny |
Ostatně, dvojznačné postavy i svět Martinovy zatím nedokončené knižní ságy Píseň ledu a ohně už přilákaly k analýze literární kritiky a prestižní média jako Foreign Policy či The Economist.
Hlavní charaktery z knihy mohou sloužit jako příklady šéfů, na něž lze v reálných firmách narazit, a poskytovat ponaučení, jak se takový podnik nemá vést. Svědčí o tom i před rokem vydaná kniha Hra o trůny v byznysu: Lekce strategie, morálky a vedení podle nejdiskutovanější televizní show na světě (česky 2016).
Zároveň se stále častěji Západozemí, tedy fiktivní kontinent, kde se většina ságy odehrává, stává předmětem hospodářských analýz. Na rozdíl od jiných fantasy světů totiž jeho ekonomika funguje takřka dokonale reálně.
  |
Každý, kdo viděl závěrečné díly páté série, ví, v jaké dluhové krizi se Západozemí pod vedením královny matky Cersei nachází. To, že se Cersei v zatím posledním odvysílaném díle musí na důkaz pokory a hanby projít městem nahá, není podle časopisu The Economist jen dílem intrik. Na vině je z velké míry i její naivní a nezodpovědná hospodářská politika.
Zkrachovalé království
Jako například když se Cersei rozhodne nechat království padnout na kolena. Místo toho, aby koruna splatila své závazky největší finanční instituci v Západozemí Železné bance, použije prostředky raději na znovuvybudování potopeného námořnictva.
Zmíněná banka, u níž se G.R.R. Martin inspiroval středověkými italskými domy, se pyšní tím, že „vždy dostane, co jí patří“. Aby dostála svému sloganu, začne finančně podporovat rivaly Cerseiných potomků na trůnu. A doufá, že od případného nového vládce se jí dostane splacení dluhů, které u ní království má.
To, že Martinův svět stojí na pevných ekonomických základech, není náhoda. V roce 2014 v jednom rozhovoru prohlásil, že mu vadí, jak ostatní autoři fantasy literatury selhávají v případě, když se mají vypořádat s ekonomickými otázkami.
Herci ze seriálu Hra o trůny podpořili běžence. Někteří Češi se naštvali a vyhrožovali bojkotem |
„Stejně jako obdivuji Tolkiena (autor Hobita a Pána prstenů – pozn. red.), tak s ním nesouhlasím. (...) Jaká byla například Aragornova daňová politika?“ citoval autora ságy The Economist.
Nicméně na první pohled by se mohlo zdát, že ani Martinovy hospodářské reálie nejsou zcela důvěryhodné. Mezi jednotlivými knihami ságy se značně liší ceny základních komodit i pohled na to, co hrdinové považují za hodně peněz.
„Pokud se ale blíže podíváme na jednotlivé části ekonomiky, zjistíme, že na první pohled odporující si prvky pramení z toho, jak jeho svět odráží jedinečné politické, sociální a klimatické podmínky v ekonomice,“ uvádí historik Ken Mondschein ve své práci o hospodářských a společenských aspektech Západozemí.
Naráží tím na fakt, jaký vliv na zemědělskou ekonomiku, kterou svět Písně ledu a ohně představuje, má blížící se dlouhodobá zima. Člověk podle něj nemusí být géniem z Wall Street, aby si uvědomil spojitost mezi množstvím obilí v sýpce a zlata v pokladnici.
