Podle hlavního předkladatele novely poslance Martina Komárka (ANO) se to stihnout dá, garantovat to však odmítl.
„Nadějí je, že pod návrhem jsou podepsáni poslanci takřka ze všech klubů,“ řekl Komárek na tiskové konferenci, které se účastnili zástupci platformy. Novela podle právničky Hany Marvanové kopíruje dřívější návrh vypracovaný na základě analýzy z roku 2010.
Jeho tvůrci se inspirovali v Bavorsku, členy rady by měli být zástupci organizací, které reprezentují různé společenské složky. Politické strany by pak nominovaly do rad vždy jednoho člena za sněmovní klub, tím by mělo být zajištěno, že nepřevládne názor dominantní strany.
Návrh podle předkladatelů znamená totální odpolitizování veřejnoprávních médií, což odpovídá slibům vládní koalice. Podle Marvanové přináší i větší kontrolu hospodaření ČRo a ČT, dohlížely by na to nové správní rady.
Liberecko má po 56 letech vlastní vysílání. Český rozhlas chce pokrýt i další kraje |
Nyní obsazuje devítičlennou Radu Českého rozhlasu a patnáctičlennou Radu České televize Sněmovna. Dolní komora členy volí z kandidátů, které navrhují nestátní organizace. Předkladatelé ale hovoří o politické volbě, kdy poslanci dávají přednost domluveným stranickým nominantům, které navrhla někdy i účelově založená sdružení.
Nově by nominace přicházely vedle politických stran zastoupených ve Sněmovně z 22 nevládních organizací. Sněmovní volba by zanikla. Nominanty by jmenoval předseda Senátu, pokud by splnili zákonné podmínky. V krajním případě by mu kandidáta navrhovala horní komora.
Počet členů rad Českého rozhlasu a České televize by sice předloha zvýšila, nově by to ale byla nehonorovaná čestná funkce. Tyto rady by vybíraly členy správních rad, v nich by bylo pět míst. Členství ve správních radách, které by schvalovaly i zásadní rozhodnutí ohledně hospodaření rozhlasu a televize, by podle novely honorované už bylo. Částky by se odvíjely od průměrného platu v těchto médiích. Rady by měly odborné zázemí a organizační zázemí.
