V roce 1901 vyrobila firma svůj první motocykl a o čtyři roky později přibyl i automobil. Výroba rostla a NSU mělo ambice na expanzi, která se ovšem příliš nezdařila. Firma si v Heilbronnu postavila zcela novou továrnu na výrobu automobilů, ale velkoobjemovou výrobu se jí nedařilo rozjet. Proto pod tlakem financující banky v roce 1932 NSU továrnu prodalo Fiatu, výroba aut pod značkou NSU však pokračovala.
Pak produkci přerušila druhá světová válka, během které dodávalo NSU německé armádě motocykly a také známý pásový motocykl HK101 Kettenkrad. Po válce obnovila firma doslova v rozvalinách výrobu v roce 1946, ale soustředila se opět na motocykly. V roce 1955 se dokonce NSU stala největším výrobcem motocyklů na světě. První nový automobil značky přišel až v roce 1957, šlo o malý typ Prinz.
  |
Tou dobou už ovšem v NSU pracovali na projektu, který měl zajistit budoucnost firmy coby respektované automobilky a technicky zdatné firmy. Zhruba od roku 1951 totiž ve firmě pracoval Felix Wankel, vynálezce rotačního motoru. Wankel postavil první funkční prototyp „svého“ motoru v roce 1957, v témže roce ho ovšem napodobil ještě kolega Hans Dieter Paschke.
Právě Paschkeho konkrétní technické řešení nakonec zvítězilo pro použití v praxi, nicméně tento typ motoru i přesto nese jméno Wankela coby jeho původního vynálezce (první patenty měl Wankel z roku 1929).
DÁLE ČTĚTE: |
Rotační motor vypadal jako výtečný nápad a vzbudil velkou pozornost snad mezi všemi tehdejšími automobilkami. Řada z nich neváhala a s NSU podepsala různé licence a dohody o případném použití a vývoji rotačních motorů. Byly mezi nimi i takové značky jako Alfa-Romeo, Mercedes-Benz, Porsche, Rolls-Royce nebo obří koncerny GM a Toyota. Zdálo se, že NSU bude finančně zajištěno jen z těchto licenčních poplatků a firma si vysnila skvělou budoucnost.
Ještě když NSU uvádělo na trh svůj revoluční model s rotačním motorem, typ RO80, panovalo okolo tohoto řešení nadšení. Hladký chod motoru, jeho relativně jednoduchá konstrukce a nenáročná výroba se zdály být jistotou skvělé budoucnosti. A když se k tomu u RO80 přidal elegantní design a moderní konstrukce a výbava, titul Auta roku 1967 byl na světě. RO80 mimochodem nebylo prvním vozem s rotačním motorem, automobilku, která tento pohon přinesla do praxe v aplikaci předběhla japonská Mazda, která patřila k nejaktivnějším firmám s licencí od NSU.
Jenže ani Mazda ani NSU nedovedly vyřešit potíže, které wankelův motor skrýval. Problematické těsnění vrcholů rotoru znamenalo, že agregáty často selhávaly ještě v podstatě nové, jen s pár desítkami tisíc kilometrů na tachometru.
A jelikož NSU vsadila na rotační motor vše, průšvih nakonec firmu dovedl do náruče koncernu Volkswagen. Ten ji v roce 1969 sloučil s Auto Union, která už tehdy používala značku Audi. RO80 se v Neckarsulmu vyrábělo až do roku 1977, pak už nikdy značka NSU použita nebyla.
V Neckarsulmu má dnes Audi jednu ze svých nejmodernějších továren, kde vznikají špičkové modely značky. A Wankelův motor aktuálně nenajdeme v žádném produkčním voze. Potíže s těsněním se sice Mazdě, která jako jediná ve vývoji pokračovala, podařilo výrazně omezit, ale i tak jsou zásadní komplikací v životnosti agregátu.
Navíc, nevhodný tvar spalovacích komor komplikuje plnění dnešních velmi náročných emisních norem. Čas od času se ale objevuje informace, že Mazda Wankel do výroby vrátí. To NSU, jeho faktický původce, už zůstane jen minulostí.
