25. února 2018 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Zrušení letního času nám nevadí, krčí rameny čeští průmyslníci. Střídání časů jim peníze neušetří

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Průmysl - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Průmysl - ilustrační foto. | foto: Shutterstock

PRAHA Hodina sem, hodina tam. Obyvatelé Evropské unie jsou vesměs zvyklí přetáčet dvakrát za rok ručičky hodinek o hodinu dopředu či dozadu. Tato povinnost, zavedená v minulém století kvůli šetření nákladů, jim ale možná brzy odpadne. Jaký vliv ale může mít zrušení střídání letních a zimních časů na průmysl a výrobu obecně?

Osmého února odhlasovali poslanci Evropského parlamentu návrh Evropské komisi na zrušení střídání letního a zimního času. Zastupitelé argumentovali především negativním vlivem na lidské zdraví, k němuž se řadí únava či dezorientace a obecně rozhození rytmu lidského organizmu. Letní čas byl zaveden už během první světové války, nejdříve ho zavedlo Německo v roce 1916, ve stejném roce byl zaveden u nás. Měl ušetřit energii vynakládanou k osvětlení. Dnes jsou však již úspory s ním spojené zanedbatelné.

„Pro průmysl nemá dnes střídání letního a zimního času žádné výhody a na většinu firem by jeho případné zrušení nemělo větší vliv,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Dodává navíc, že velké provozy jako ocelárny, hutě či cementárny, které spolknou zdaleka největší porci energie, stejně fungují na směnný provoz, který umožňuje vyrábět prakticky non-stop. Na případném osvětlení i jiných energetických výdajích proto stejně neušetří ani korunu.

Za pravdu mu dává Pavel Tuček ze společnosti Foxconn, která patří u nás k největším zaměstnavatelům, a naopak vidí některé pozitivní rysy možné změny. „Ve vícesměnných provozech výrobních závodů odpadne navíc nepříjemný moment prodloužení nebo zkrácení příslušné směny v okamžiku časového posunu. Ten totiž způsobuje problém s odměňováním, kdy některé směny pracují o hodinu méně a jiné o hodinu více,“ řekl serveru Lidovky.cz Tuček.

Rozdíl mezi letním a zimním časem byl zaveden hlavně kvůli úspoře energie. V  samotném energetickém průmyslu by ale změna mnoho neznamenala. „Pro energetiky je naprosto jedno, zda je letní nebo zimní čas, zda dochází ke změně nebo ne. Jediné co by nám poněkud komplikovalo život, by byla skutečnost, pokud by změny časů v okolních státech, se kterými je naše elektrizační soustava propojena, probíhaly rozdílně. Pro energetiku je důležitá synchronizace zavádění letního a zimního času v rámci Evropy,“ vysvětluje Roman Gazdík ze společnosti ČEZ.

Pro energetiku je podstatné, aby byl čas všude jednotný, ať už letní nebo zimní.

Pro energetiku je podstatné, aby byl čas všude jednotný, ať už letní nebo zimní.

Podle Gazdíka je navíc z odborného hlediska téměř nemožné prokázat vliv zavedené letního času. Už před rokem 1989 podle něj odborníci hovořili maximálně o úspoře o velikosti 0,4%.

„Osobně mi střídání času, asi jako většině lidí, není příjemná. Nemá ale výrazný vliv na provoz v pivovarech, nemám ani žádné signály tohoto typu od zaměstnanců, prostě si na změnu vždy musíme zvyknout,“ konstatuje Ivo Kaňák, manažer závodu pivovaru Radegast. Problém by sjednocení času na hodinkách neměl dělat ani společnosti Unipetrol, jak řekl serveru Lidovky.cz její tiskový mluvčí Pavel Kaidl.

Pravidelně se změnou času doposud museli vypořádávat i dopravci. „V době, kdy je kvůli změně času noc delší o 1 hodinu stojí vlaky tuto dobu ve vybraných stanicích. V opačném případě, kdy si posouváme hodinky ze 2 na 3 hodinu a 1 hodina tak chybí, dostanou vlaky zdánlivé zdržení 60 minut, které mohou krátit,“ říká Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah s tím, že změna času tedy Českým drahám nepůsobí v podstatě žádné potíže.

Úsporné opatření? Stačí místo toho pracovat o minutu déle

Úspory, kvůli kterým byl v minulosti zaveden letní čas, jsou v současnosti pro ekonomiku zanedbatelné. Vyplývá to z výpočtů analytika České spořitelny Michala Skořepy. Peněžní hodnota roční úspory elektřiny díky posunu času totiž vychází na zhruba 30 milionů korun, což je řádově necelá jedna tisícina procenta HDP.

Úsporu Skořepa převedl i na pracovní dobu. „Kalendářní rok obsahuje v průměru 252 pracovních dnů. Odtud plyne, že posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle,“ uvedl.

Letní čas se uplatňuje ve všech evropských státech s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard. V České republice se letní čas trvale zavedl v roce 1979 nařízením vlády. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, od následujícího roku se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.

mbMichal Bernáth, ČTK
  • 3Diskuse