Ekonom, široce citovaný mnoha evropskými médii, považuje hotovost za anachronismus, který nemá v moderním světě místo.
Anic údajně už nebrání tomu, aby jediným platebním prostředkem byla jen karta, případně mobilní telefon. Papírové nebo kovové peníze by zcela zmizely.
„Při současných technických možnostech je placení hotovostí zcela zbytečným přežitkem, který postrádá jakýkoliv smysl,“ prohlásil Bofinger. Jako příklad uvádí čas strávený u pokladny hledáním drobných, stejně jako se musí prodavačky zcela zbytečně zabývat vracením peněz.
DÁLE ČTĚTE: |
Podle Bofingera už hotovost v legální ekonomice vlastně nikdo nepotřebuje. Jediný, kdo z existence hotovosti těží, jsou kriminální a mafiánské struktury a podvodníci.
„Zhruba třetina tištěných eurobankovek má hodnotu 500 eur, což jsou bankovky, kterými stejně takřka nikdo neplatí. A využívají se pouze k praní peněz a nelegálním obchodům,“ tvrdí Bofinger.
S rozhodnutím o zrušení hotovosti by se podle něj už nadále nemělo otálet. Bofinger navrhuje, aby se takzvaná eurozóna dohodla s USA, Velkou Británií a Švýcarskem, že hotovost zruší najednou a v jeden den.
„Každopádně by se měla budoucnost mincí a bankovek stát diskutovaným tématem na setkání osmi ekonomicky nejvyspělejších států světa (G8), které se chystá na začátek června v bavorském zámku Elmau,“ navrhuje Bofinger.
Radikální požadavek vzbudil pozornost nejen v Německu. Ekonom s ním totiž přišel v době, kdy se mnoho evropských států snaží platby hotovostí maximálně omezit. Dánská vláda má snahu o omezení hotovostního platebního styku dokonce zařazenu ve svém programovém prohlášení.
Ve Francii se už dnes smí platit hotovostí pouze částky do 1500 eur a připravuje se snížení této hranice na tisícovku. V Itálii už je tisícieurová hranice pro platby v hotovosti zavedena, v Řecku je povolený limit dokonce poloviční a vláda se ho chystá snížit až na 70 eur.
Srovnání domácností: kolik utrácí Češi ve městech a na vesnici? |
Vlády argumentují nejen moderními technickými možnostmi, které dovolují zrušení hotovosti, ale zejména tím, že bezhotovostní platební styk značně omezí praní špinavých peněz, práci načerno, obrat drogového trhu a další nelegální činnosti.
Na druhou stranu zaznívají ale i argumenty, že totální zrušení hotových peněz a zavedení ryze bezhotovostního platebního styku omezí lidskou svobodu a může vést i k častějšímu zneužívání osobních dat.
Z hlediska celkového obratu vyspělých ekonomik přitom už dnes hotovost hraje jen minimální roli. Podle Banky pro mezinárodní finanční operace (BIZ) se sídlem ve švýcarské Basileji se na celkové obchodní výměně v Evropě podílejí mince a bankovky jen z pěti procent, zbytek připadá na bezhotovostní platební styk. Ve státech, jako je Švédsko, už je podíl plateb v hotovosti pouze tříprocentní.
Jedná se ale o čísla zahrnující veškerý obchodní obrat včetně obchodů mezi firmami nebo placení různých poplatků. Když se statistici zaměří na placení u pokladen běžných obchodů, poměr je zcela opačný. Takřka 89 procent všech zákazníků stále preferuje při nákupu v obchodě hotovost.
Češi s nápadem nesouhlasí
Někteří čeští ekonomové se proto domnívají, že naplnění Bofingerova návrhu na úplné zrušení hotovosti by bylo jen dalším byrokratickým nařízením, které by nevycházelo ze skutečných potřeb obyvatel EU.
„Lidé mají už dnes možnost platit bezhotovostně se všemi výhodami, které tato platba poskytuje. Jestliže ale ve většině případů stále využívají hotovost, znamená to, že mince a bankovky mají svůj smysl,“ řekla LN ekonomka Markéta Šichtařová.
Ekonomický a technologický vývoj podle ní skutečně směřuje k tomu, že se jednou bude platit zcela bezhotovostně, ovšem není možné předbíhat dobu a nařizovat lidem něco násilím. „To by dopadlo špatně. My si ani dnes neumíme představit, jaké následky by mohlo mít okamžité zrušení hotovosti,“ tvrdí Šichtařová.
