Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Automobiloví ‚žoldáci‘. Závodní piloti jezdí, kde se dá, aby vydělali

Ekonomika

  17:15
MONZA - Asi největší hvězdy automobilových závodů najdeme ve Formuli 1. Alespoň u velkých týmů tam platí, že jezdec je královsky placen a na sezonu pevně svázán s týmem. Jinam si odskočí jen občas. V jiných závodních sériích je situace jiná: aby si i velmi dobří jezdci vydělali dost peněz, shání angažmá, kde se dá.

Momentka z 85. ročník vytrvalostního závodu automobilů v Le Mans. foto:  Michal Sváček, MAFRA

Ve Formuli 1 je vztah tým-jezdec poměrně pevným svazkem a piloti těch největších týmů si jen tak do jiné závodní série odskočit nemohou. Ukázal to třeba i letošní závod 24 hodin Le Mans.

V něm sice startovalo mnoho pilotů se zkušeností z F1, ale z těch, kteří tam závodí i v letošní sezóně, se za volantem neobjevil nikdo. Přitom třeba hvězdný jezdec Fernando Alonso se netají tím, že by rád v Le Mans startoval. Letos mu tým McLaren, kterému se výsledkově nedaří, dovolil startovat v jiném legendárním závodě: 500 mil Indianapolis.

Porsche využívá závody jako laboratoř. Drahé, ale vyplatí se to, říká šéf výzkumu

V této souvislosti jistě stojí za zmínku, že letos byl na návštěvě v Le Mans aktuální šéf Formule 1 Chase Carey. Jemu se dostalo té pocty „odmávat“ začátek legendárního závodu. Carey tu možná byl nejen jako vzácný host, ale jistě se účastnil i různých jednání.

Otázka lepší vzájemné spolupráce špičkových závodních sérií pod patronátem FIA se totiž řeší čím dál častěji a Formule 1 je teď s novým vedením otevřenější inovativním nápadům.

Takže kdo ví, třeba v příštích sezónách v Le Man uvidíme i některé aktuální jezdce F1.

Jednou soupeř, jednou kolega

Ti bývalí si vytrvalostní závody oblíbili, ale není to jejich jediná „štace“. Aby totiž špičkoví jezdci ukojili své finanční nároky, jen účast v jedné závodní sérii jim k tomu velmi často nestačí. A právě v závodních sériích jako je WEC nebo třeba americká obdoba, seriál IMSA, jsou zkušení jezdci vyhledávaným „zbožím“.

Týmy si je najímají buď na celou sezónu nebo třeba na jednotlivé závody – jako jsou vrcholné události v podobě Le Mans ve Francii či třeba 24 hodin Datony v USA.

Nové číslo magazínu Index LN vychází dnes (29. května) v Lidových novinách.

Velké téma o přenosu technologií ze závodů do praxe i reportáž z letošní čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans čtěte v novém čísle magazínu Index LN. Vychází dnes s Lidovými novinami.

A jelikož v těchto závodních sériích panuje trochu uvolněnější atmosféra než ve Formuli 1 a týmy si piloty tolik nezavazují, dochází tak dokonce k nečekaným situacím: v jedné sérii mohou být někteří jezdci soupeři, ve druhé pak naopak týmovými kolegy.

Potvrzují to i slova Neela Janiho, továrního jezdce týmu Porsche v kategorii LMP1: „My se známe z mnoha různých šampionátů. Třeba v LMP1 je Sébastien Buemi jedním z mých hlavních soupeřů v Toyotě, ale v závodní sérii v USA je mým týmovým kolegou u týmu Rebellion,“ popsal jeden z příkladů při předsezónních testech série WEC v italské Monze.

To vede k situacím, na které musí závodní jezdec myslet a chovat se vždy ve smyslu fair play.

„Snažíme se každý toho druhého porazit, ale víme, že je to sport a nikoli válka. To je důležité si uvědomit. Ve sportu někdy vyhrajete, někdy prohrajete, musíte to prostě přijmout a být příště lepší. Neznamená to, že po lidské stránce byste musel být mimo, nesociální. To nedává smysl,“ konstatuje Jani.

Žádaná jména

Na situaci na trhu jezdců reagují jednotlivé týmy, především ty tovární, opravdu promptně. Celkově je sice jezdců na trhu dost, ale ti nejzkušenější nebývají k dispozici na požádání. Tovární tým Porsche proto rychle reagoval na odstoupení Audi a rozhodl se pro změnu složení týmu svých jezdců.

Od Audi tak přišel André Lottrer, trojnásobný vítěz Le Mans. Ten si tak musel po letech stabilního prostředí zvykat na nové týmové kolegy „Ben, Marcel (Benoit Tréluyer a Marcel Fässler) a já jsme spolu u Audi strávili spoustu let a byli jsme jako bratři, měli jsme mezi sebou takové zvláštní pouto,“ popisoval Lotterer někdejší spolupráci na začátku sezóny.

„Snažíme se komunikovat jak jen to jde, děláme si jeden z druhého srandičky, snažíme se vzájemně poznat. Každý máme ale různé povinnosti a naše životy jsou rozdílné, takže je těžké setkávat se i mimo závody,“ popsal Lotterer situaci, jak se s kolegy sžívá. A v podstatě tím potvrdil, že každý z týmových kolegů má v průběhu roku celou řadu aktivit a často se jezdci potkají teprve až při závodech daného seriálu.

Nabitý program závodních jezdců má samozřejmě jeden hlavní důvod – peníze. Pravda, závodění jezdce baví, ale také především živí a čím více závodů odjedou, tím více peněz si mohou vydělat. Platy pilotů jsou ale v podstatě velkou neznámou. Týmy i jezdci je tají a to nejspíš i proto, že se odměny jednotlivých aktérů mohou výrazně lišit. U jezdců nezáleží totiž jen na jejich zkušenostech a schopnostech, ale také na řadě dalších faktorů. Někteří na sebe mají například navázané sponzory, kteří platí nejen jim, ale i závodním týmům, za které tito jezdci startují.

Plat i platba

Ostatně, fakt, že si jezdec doslova zaplatí za sedačku v závodním voze, není ničím neobvyklým. Děje se tak u mladých nadějných pilotů ve Formuli 1 a děje se tak i v řadě dalších šampionátů. Teprve jezdci, kteří opravdu patří na absolutní špičku, dostávají za své služby zaplaceno.

Hybridní Toyota TS050 (6, Toyota Gazoo Racing team) jezdců Mika Conwaye, Kamuie...

Ve Formuli 1 mohou odměny těch nejlepších dosahovat řádově desítek milionů dolarů za sezónu – například Sebastian Vettel má za tříletý kontrakt u Ferrari vyinkasovat až 150 milionů dolarů. A Lewis Hamilton si má za tři roky přijít asi na 100 milionů dolarů.

Ale jeho týmový kolega Valtteri Bottas, stejně jako jeho krajan Raikönen u Ferrari, mají slíbeno „jen“ asi sedm až osm milionů dolarů za sezónu. Ale jezdci slabších týmů nedosáhnou zdaleka ani na tyto částky.

Totéž platí pro různé ostatní závodní série, včetně seriálu WEC a čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans. Lotterer si podle některých za pět sezón strávených u továrního týmu Audi vydělal čtyři miliony dolarů (nejspíš včetně bonusů za tři vítězství). A to patří ke hvězdám vytrvalostních závodů. Proto není divu, že si méně cenění piloti hledají angažmá i v dalších sériích.