Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

BYZNYS ŽIJE: Šéfem z popeláře. Byznys s odpadem sice nevoní, ale je věčný

Ekonomika

  7:30
PRAHA - Řekne-li se rodinná firma, většině lidí se asi vybaví malý podnik o pár zaměstnancích a malou dílnou. Pro společnost ODAS Miloslava Odvárky však platí trochu jiná měřítka – denně na ni spoléhá sto tisíc obyvatel obcí a měst na Vysočině, že je zbaví odpadků a věcí, které už nechtějí.

Odpad od 100 tisíc lidí pravidelně odváží a zpracovává firma ODAS v obcích vysočinského kraje. foto: MAFRA - Petr Lemberk

Kromě svozu odpadu firma ze Žďáru nad Sázavou zajišťuje také třídění plastů, papíru, sběr skla, demontáž elektroodpadů či provozuje jednu z prvních bioplynových stanic na komunální odpad v Česku. A ačkoliv se ODAS pohybuje ve velmi specifickém odvětví a potýká se s ostrou konkurencí zahraničních firem i nevypočitatelnou legislativou, jednu výhodu má na své straně: „Odpady budou lidé produkovat vždycky a naše služby budou potřebovat,“ říká Miloslav Odvárka. Právě to byl jeden z důvodů, proč se do tohoto byznysu vlastně pustil.

„Zastával jsem funkci ředitele Technických služeb ve Žďáru nad Sázavou a v roce 1990 jsem dostal zadání, abych městský majetek převedl do soukromých rukou a tím zahájil nějakou novou etapu. Technické služby tehdy zajišťovaly nejen svoz odpadu, ale i o údržbu silnic, zeleně, pohřební služby. Každou z těch asi 9 činností pak převzal nějaký zaměstnanec. Městu se tento nápad líbil, dostali jsme splátkový kalendář na odkup zařízení a od roku 1991 jsme začali podnikat.“

„Co všechno se vyhazuje, to je síla,“ říká Odvárka.

Původně začínal s 12 zaměstnanci a zastaralou technikou, kterou odkoupil. Vozy například dokázaly sbírat jen jeden druh popelnic, a když někde v obci měli atypické kontejnery, muselo pro ně vyjet auto zvlášť, což bylo neekonomické. „Dneska už existují kombinované vyklápěčce na všechny druhy nádob, kulaté, hranaté i 1100litrové. Takže v současnosti už můžeme poslat jen jedno auto, které za šichtu vysype minimálně 600 popelnic,“ vypráví Odvárka. Investice do vozového parku i rozšiřování aktivit jako svoz nebezpečného odpadu nakonec přilákaly i další obce, které ODAS využívají namísto vlastních technických služeb. Ze 14 obcí a Žďáru, které firma obsluhovala na začátku, má dnes na starosti obcí 105.

„Ten technický pokrok je neuvěřitelný. Téměř ve všech autech máme GPS systémy, takže hned vidíme, kde auto jede. Trasa se tím pádem dá optimalizovat a úspory díky tomu jsou poměrně značné, odhaduji to na 15 procent času. Sleduje se i stav nafty, to je taky důležité, protože dřív nešlo kontrolovat to, když auto někde zastavilo a část nafty se odčerpala do kanystru,“ říká Odvárka s tím, že firma musela například řešit i nedůvěru vlastních zaměstnanců, když jim chtěla posílat výplatu na účet v bance – lidé byli zvyklí na peníze v hotovosti.

Seriál LN Byznys žije!

Server Lidovky.cz v seriálu Byznys žije! přináší poutavé a inspirativní příběhy úspěšných firem.

Přečtěte si minulý díl: BYZNYS ŽIJE: Kytary staví od 14, teď na ně hrají ZZ Top

Rozvoji ODAS pomohlo i to, že zahraniční odpadové společnosti zprvu neměly o Vysočinu zájem. „Tento kraj je hodně specifický. Zahraniční firmy mají zájem o města okolo 100 tisíc obyvatel, kde jsou nejlépe všechny popelnice na jednom místě. Ale tady máte jednu obec o 500 obyvatelích, za kopcem žije dalších sto lidí a tak dále. I když to dohromady dá sto tisíc obyvatel, které z této oblasti svážíme, jsou mezi nimi dlouhé přejezdové vzdálenosti.“

Podle Odvárky prošlo celé odpadové hospodářství značným vývojem, třeba z hlediska počtu černých skládek a zejména třídění odpadů. „Dřív neexistovaly sběrné dvory, všichni to házeli do lesa. Dneska už každá významnější obec svůj sběrný dvůr má. To se oproti dřívějšku ohromně vylepšilo, velký rozdíl je obecně také v třídění odpadu. Do systému třídění se zapojilo více než 6000 obcí, o mnoho víc jich v Česku ani není. Dnes jsme v tomto ohledu na podobné úrovni jako třeba Rakousko, kde ale třídí už 40 let.“

Poklady z popelnic

Co se nezměnilo, jsou občas kuriózní věci, jež se v kontejnerech najdou. Kromě peněženek a prstýnků zaměstnanci kdysi v kontejneru objevili například unikátní starou televizi – jeden ze dvou zbývajících kusů tohoto typu v celé zemi. Jindy byl zase v kontejneru s plasty exotický a jedovatý had, pro kterého si později přišel chovatel. „Naštěstí jsme zatím neměli žádný případ, kdy by se našly lidské ostatky,“ zaklepe Odvárka klouby o stůl.

To, co vyhazujeme, ale o Češích říká i mnoho dalšího. Třeba to, že celá společnost žije ve velkém blahobytu. „Jsme na tom opravdu velmi dobře. Z jednoho logistického centra maloobchodního řetězce nám týdně vozí 20 tun chleba a rohlíků, každý druhý den dovezou deset tun zeleniny s prošlým datem spotřeby, deset palet vajec, ještě zabalené a vakuované maso. A to je jeden řetězec. Žijeme obrovsky spotřebním způsobem a nevážíme si toho. Co všechno se vyhazuje, to je síla.“

Ve firmě se teď Miloslav Odvárka chystá na předání pomyslného žezla – řízení ODAS po něm převezme syn David. Není bez zajímavosti, že půjde asi o jednoho z mála ředitelů společnosti o 130 zaměstnancích a obratem několik desítek milionů korun, který si splnil sen mnoha kluků a jezdil na stupátku jako popelář.

Popelář – splněný dětský sen

„Nebylo to tak, že bych mu řekl: tak pojď k nám do kanceláře. Vyfasoval rukavice jako každý druhý a šel. Odbyl si takhle dva roky, díky čemuž dobře poznal tu práci a partu. Dnes je na pozici vedoucího provozu a vím, že to dělá dobře, takže můžu podnik s klidným svědomím předat další generaci,“ vysvětluje Odvárka.

Syn David Odvárka ale tezi o splněném snu s úsměvem trochu poupravuje s tím, že odpadové hospodářství ho příliš nelákalo: „Pamatuji si, že mi bylo jako malému hrozně nepříjemné, když jsme šli po náměstí a otec rovnal povalené popelnice a sbíral odpadky, které byly poházené kolem nich. Styděl jsem se a šel jsem pět metrů před ním, vůbec jsem se k němu nehlásil.“

To, co vyhazujeme, o nás říká mnoho. Třeba to, že celá společnost žije ve...

Jak ale říká, zkušenosti, které získal, se mu dnes velmi hodí. „Mohl jsem lidem později říci: Nepovídejte mi, že to nejde, já jsem si to sám vyzkoušel. Dělal jsem popeláře dva roky a později ještě jezdil jako řidič, takže ten náš základní provoz, tedy svoz komunálního odpadu, jsem poznal do detailů. Třeba i to, jaké to je, na stupačce mrznout v minus dvaceti, nebo že se trasa musí za každou cenu dojet celá, protože druhý den už musíte být jinde,“ vypráví David Odvárka.

Hlavní pozornost ODAS teď směřuje na unikátní bioplynovou stanici, kterou firma spustila v roce 2011. Zařízení za sto milionů korun dokáže přeměnit odpad z restaurací, vývařoven a domácností na plyn a hnojivo.

„Museli jsme najít technologii, která si poradí s tím, že se nezpracovává jen čistý materiál jako posekaná tráva, ale dostane se tam igelitový pytlík nebo třeba vidlička z restaurace. Potřebovali jsme kvůli tomu takové trochu blbuvzdorné zařízení, které si s tím poradí a nebude potřeba ho pořád odstavovat,“ vysvětluje Iva Zeroníková, manažerka ODAS.
Provoz bioplynové stanice je ale zatím ve ztrátě a firma ho musí dotovat z jiných aktivit. Mohou za to čeští politici a stále se měnící legislativa. Podnik počítal s tím, že obce budou mít za povinnost kromě třídění skla, papíru a plastu třídit i bioodpad. Zákon ale schválen ještě nebyl.

„Počítali jsme s tím a mělo nám to pomoct, nicméně se nestalo, a tak obce přesvědčujeme sami, že to pro ně bude výhodné nechat si svážet zvlášť bioodpad,“ říká Zeroníková s tím, že i když obce sice zaplatí více za svoz, ve výsledku ušetří, protože uložení tuny bioodpadu na skládku vyjde dráž než její zplynování.

Bioplyn zatím prodělává

„Už se dnes zkrátka tolik nedíváme na předpisy ČR, ale EU, protože je stejně budeme muset plnit,“ dodává. „Pokud ne letos, tak příští rok bychom se ale už měli dostat na nulu. Tuhle zkušenost jsme si zkrátka museli prožít. Do příštích let investici vidíme jako pozitivum, ale peníze nás to stojí dnes,“ doplňuje ji David Odvárka.

Syn zakladatele firmy David Odvárka. Aby firmu důkladně poznal, strávil dva...

Provoz bioplynové stanice s sebou nese ale vypořádání se i s dalšími problémy a paradoxy. Stanice má například v souvislosti s dotacemi na výrobu bioplynu problémy získat materiál. „Musíme kvůli tomu bojovat i s přesvědčením některých obcí, že by nám za bioodpad neměli nic platit, protože to je přece tak finančně výhodné. To jsou ale bioplynové stanice na zemědělské produkty, které mají vyšší výkupní cenu než my,“ říká Zeroníková. Firma například ročně zpracuje 15 tisíc tun materiálu a zbude pět tisíc tun hnojiva, o které ale zemědělci nemají zájem a ODAS jim musí i platit, aby je odebrali.
„Radši použijí dusíkatá hnojiva, na která jsou zvyklí a jež jedním pojezdem rozmetou po poli. U stejného množství živin prostřednictvím kompostu se musí jezdit více a častěji, ale vrací se tím do půdy organická složka, jejíž současná absence způsobuje vážné problémy,“ vysvětluje Zeroníková.

„Zase se můžete spolehnout na to, že odpad bude vždycky,“ říká David Odvárka podobně jako jeho otec. „Navíc jde o neuvěřitelně se rozvíjející obor, máme radost z toho, že se odpad už nesype za vesnice do strží. Nás baví ty překážky překonávat. Navíc základ naší činnosti a tržeb je stále svoz odpadu a v tom je i jistota plateb od obcí,“ dodává s tím, že do příštích let se firma zaměří na další zkvalitňování a rozšiřování služeb. „Důležité je být komplexní a umět se přizpůsobit požadavkům.“

Ačkoliv nabídky k prodeji již ODAS od nadnárodních korporací dostal, rodinnou českou firmou by měl zůstat i do budoucna. „Nic nás k tomu zatím nenutí. Uvidíme, jak to půjde dál. Navíc otec by něco takového nikdy nepřipustil,“ říká David Odvárka.

Je tak možné, že ODAS za pár let povede třetí generace Odvárků. „Můj vnuk už také zdraví popeláře, zná naše řidiče jménem, tak by ta rodinná firma mohla ještě nějakou dobu pokračovat,“ doufá Miloslav Odvárka. Přirovnání k seriálové mafiánské rodině Sopránových, kteří podnikali v odpadovém hospodářství, se ale směje: „Nový klan mafiánů opravdu nezakládáme.“

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...