Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Průšvih na Pražském okruhu. Z dálnice vypadalo těsnění, může do ní zatékat

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Silničáři řeší před blížící se zimou velkou nepříjemnost. Na části Pražského okruhu se z vozovky uvolnily stovky kusů těsnění, které slouží k tomu, aby mezi betonové desky nezatékalo. Ředitelství silnic a dálnic závadu reklamovalo a věří, že do prvních mrazů bude dálnice opravena.

Vytrhané kusy těsnění na nové části Pražského okruhu. foto: Tomáš Málek, Lidové noviny

Nejde o žádnou drobnost. Vytrhané kusy černobílé umělotiny pokryly část Pražského okruhu za Cholupickým tunelem k brněnské dálnici D1. Rozházené těsnění bylo minulý týden k vidění na desítkách míst.

Stalo se tak navíc na nejnovější části obchvatu Prahy, který je v provozu teprve šest let.

Na obchvaty zadarmo. Ťok zveřejnil místa, kde nebude potřeba dálniční známka

Silničáři o situaci vědí a v pátek 16. září závadu reklamovali u dodavatele stavby, kterým je v tomto případě společnost Dálniční stavby Praha ze skupiny Strabag. Říkají, že použitá těsnicí zálivka má krátkou životnost, okolo pěti let, což by v tomto případě odpovídalo.

„Občas se to stane téměř na každém úseku, ovšem ne v takovém množství jako nyní na Pražském okruhu,“ připouští závažnost a nezvyklý rozsah závady mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Studecký. Těsnění, které dělníci do spárů vpravují ve formě zálivky, mezi cementobetonovými deskami pracuje. A logicky zabraňuje tomu, aby do mezer mezi nimi zatékalo.

„Problémem by mohla být voda, která by v místě zatekla do dálnice. V případě, že je věc ihned řešena, však žádné poškození nehrozí. Voda by musela zatékat několik let,“ míní Studecký.

Vytrhané kusy těsnění na nové části Pražského okruhu.
Vytrhané kusy těsnění na nové části Pražského okruhu.

To by však nebyl pro vozovku ideální scénář. „Před zimou je rozhodně nutné obnovit těsnění spár (příčných a podélných), aby se do vozovky nedostala voda a v zimě nedocházelo vlivem zmrazovacích a rozmrazovacích cyklů k poškozování celého vozovkového souvrství,“ zdůrazňuje Petr Mondschein, vedoucí silniční laboratoře na Katedře silničních staveb ČVUT.

Dodává, že pokud by pod desky zatekla voda v zimním období, nemělo by to okamžitý vliv na aktuální stav desek. „K degradaci bude docházet postupně a životnost bude zkrácena. Nějaký rozumný odhad se však nedá udělat,“ řekl serveru Lidovky.cz.

Jak silničáři, tak i zástupci stavební firmy si nepřipouští, že by se opravy měly výrazně protáhnout.

„Zatěsnění spár bylo ze strany ŘSD reklamováno 16. září. Na tento podnět reagujeme obratem, aktuálně vyřizujeme dopravní opatření a počítáme s tím, že opravu spár provedeme do začátku zimního období v souladu se Smlouvou o dílo,“ tvrdí mluvčí skupiny Strabag Edita Novotná.

DALŠÍ ČTENÍ:

Proč k uvolnění těsnění došlo, není jasné.

„Na fotografiích to vypadá, že těsnící profily neplní svou funkci a sacím efektem těžkých nákladních vozidel byly ze spár vytaženy. Proč se tomu tak stalo, těžko konstatovat jen ze snímků,“ říká dopravní expert Mondschein.

Do nových staveb se už podle silničářů používá trvalejší těsnění. ŘSD v zadávací dokumentaci v současné době požaduje materiál s pryžovým profilem, která má dvojnásobnou životnost oproti současné zálivce. Tedy kolem deseti let.

Nejde o jedinou nepříjemnost spjatou s nejnovější částí Pražského okruhu. Přilehlé obce bojují o to, aby stát stavbou protihlukových stěn vyřešil rámus z obchvatu.

Květnový rozsudek Nejvyššího správního soudu pak naznačil, že pro dopravní stavby je tříletá doba zkušebního provozu až až. Část vnějšího silničního prstence okolo Prahy funguje přitom bez kolaudace už šest let. V krajním případě může dojít k jejímu uzavření.

Hlavnímu městu citelně chybí i pokračování okruhu o délce zhruba dvanácti a půl kilometru. Jde o úsek od exitu na dálnici D1 až k vyústění hradecké D11. Například kamiony by tak mohly zůstat na okruhu a nevjížděly by dále do Prahy. V současné době kvůli nim trpí zejména čtvrť Spořilov, přes níž nyní nákladní dopravci jezdí.

JAK SE DĚLÁ DÁLNICE

  • Cementobetonová vozovka se skládá z jednotlivých desek. Pokládka probíhá kontinuálně betonovým finišerem. Jelikož beton pracuje (hydratuje, smršťuje se), tak aby v něm nevznikly divoké trhliny, tak se dopředu nařeže (do tloušťky jedné třetiny desky, zbytek sám praskne) na zhruba 6 až 7,5 metru dlouhé desky.
  • Existuje i bezespárá technologie (SPOVYCED - spojitě vyztužená cementobetonová deska, kde funguje položená síť), která byla použita například ve Strahovském tunelu. Ta je ale vhodná pro podmínky, kdy se příliš nemění teplota - a to je právě tunel.
  • Nařezané desky jsou mezi sebou spojeny příčnými trny a kotvami, aby nedocházelo k vzájemným vertikálním a horizontálním pohybům desek (známé schůdky na D1). Trny a kotvy se vkládají zhruba do jedné poloviny tloušťky desky, do čerstvého betonu během betonáže.
  • Do nařezané trhliny, která má hloubku třetiny tloušťky desky, aby nedošlo k přeřezání trnů a kotev, se po zatvrdnutí vyfrézuje komůrka. Musí se vyplnit právě proto, aby do vozovky a pod desky nezatékalo.
  • Používají se buď zálivky prováděné za studena nebo za horka a v poslední době těsnící profily. Tato "ucpávka" musí měnit svoji šířku a pracovat stále se změnou délek cementobetonových desek od změny teplot.

Petr Mondschein, vedoucí silniční laboratoře na Katedře silničních staveb ČVUT

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!