9. října 2017 12:20 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Ekonomové mají monopol na řízení světa, říká čerstvý nobelista Thaler

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Richard Thaler | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Richard Thaler | foto: Reuters

PRAHA Nobelovu cenu za ekonomii letos získal Američan Richard Thaler za přínos v oblasti behaviorální ekonomie. Přinášíme velký rozhovor, který oceněný ekonom před časem poskytl magazínu Index LN.

Říká o sobě, že je líný, náchylný k prokrastinaci a rád si vychutná svůj drink. Profesor Richard Thaler je ale také prezident Americké ekonomické asociace, kterou v minulosti vedli muži jako Milton Friedman nebo J. K. Galbraith. Thaler však je především největší postavou behaviorální ekonomie, jeho systém šťouchů se snaží používat britská i americká vláda. „Až přijde další finanční krize, svěřte mi Evropu a uvidíme, jak si s tím poradím,“ říká muž, jenž se stal živoucí ekonomickou legendou.

Triumf behaviorální ekonomie přijde, až ji absorbuje hlavní proud ekonomie, tvrdíte ve své poslední knize Misbehaving. Jak daleko jsme od tohoto okamžiku?

Dostáváme se blízko, a to především u ekonomů pod 40 let. Třeba Raj Chetty, to je jedna z nejjasněji zářících hvězd současné ekonomie. On by sice o sobě neřekl, že je behaviorální ekonom, ale to, co dělá, behaviorální je. Když budeme mít dalších pět Rajů Chettyů, boj bude u konce.

U starších ekonomů to nefunguje? Ti behaviorální ekonomii odmítají?

Říká se, že věda se vyvíjí pohřeb od pohřbu. Podle mých zkušeností není možné nikoho přesvědčit, aby změnil své názory. Proto jsem také zvolil strategii „kažení“ mládeže. Pokud se někdo 40 let věnuje tradiční ekonomii, je pro něj těžké zahodit celý svůj život a prostě přepnout. Pětadvacetiletý ekonom, který právě dokončil školu, nic nemusí obětovat a shání se po těch nejnovějších dostupných poznatcích a možnostech. A to je naše budoucnost.

V Misbehaving popisujete scénu, kdy aule plné psychologů vysvětlujete konvenční modely ekonomie a oni se smějí, jako by to byl vtip. Jak je možné, že klasická ekonomie ze svého bádání vytlačila normálního člověka?

To se stalo vlastně náhodou. Po druhé světové válce vznikl tlak na to, udělat ekonomii více formální a matematickou, aby se vyrovnala exaktním vědám. Přišli lidé jako Paul Samuelson. Když přitom on sám sestavoval některé modely, jež jsou dnes považovány za definitivní, ve svých poznámkách psal, že nevěří, že by daný model byl pravdivý. Bylo to spíš teoretické cvičení. Jenže lidé, kteří přišli po něm, to ignorují a berou daný model za definitivní. Podle některých ekonomů se ale ti psychologové nesmáli oprávněně. Klasická ekonomie podle nich pravdu má, protože i když se jednotliví lidé nechovají racionálně, trh to dokáže vykompenzovat. Tento argument je však mylný. Dám příklad. Vybírám si hypotéku a nerozumím tomu, protože je to komplikované. K výsledku se můžu dostat dvěma způsoby. První je, že trh pomůže lidem vybrat si tu nejlepší hypotéku. Druhá možnost je, že banky bojují o to, kdo dokáže nejlépe přemluvit naivního zákazníka. Prostá logika nám říká, že více peněz vyděláte tím, že se budete snažit přesvědčit naivní lidi, než tím, že se je budete snažit vzdělat. Takže trh v takovém případě věci jenom zhoršuje. Je to sice nejlepší systém, jaký jsme kdy vymysleli, ale prostě nedokáže vzít hromadu naivních lidí a udělat z nich lidi geniální.

Zemák 2.0 (banner).

Takže si myslíte, že efektivní trh prostě neexistuje?

Ale ano, minimálně se mu některé trhy blíží, třeba trh s oceňováním opcí. Ale není žádný důkaz, že by třeba finanční trhy tvořily správnou cenu.

Vy sám behaviorální poznatky používáte v investování na finančních trzích. Jak se vaše strategie liší od tradičních modelů?

Začínáme tím, že vyhledáváme situace, při kterých investoři pravděpodobně dělají chybu. Hledáme tak akcie, které trh z nějakých důvodů neocenil dostatečně vysoko. A potom hledáme dva druhy chyb, přehnaně optimistickou reakci a přehnaně panickou reakci. To není samozřejmě nijak lehké. Jak říkám, „myšlenka, že lze překonat trh, je z větší část pravdivá“. Ale právě jen z části. Pokud se to někomu povede dvakrát ze tří let, je to velký úspěch.

A vám se to daří?

Ano, přibližně.

Proč si myslíte, že většina aktivních investičních manažerů nedokáže trh překonat?

Především proto, že vybírají za své služby poplatky. Jak říká můj přítel Eugene Fama, jsou tři věci, které lze předpokládat o trhu: je efektivní, účastníci jsou racionální a finanční sektor tvoří 10 procent ekonomiky. Musíte vynechat jeden z těchto tří předpokladů, aby platily druhé dva. Jinými slovy, finanční sektor je příliš velký. To je problém.

Ekonomové podle vás často ignorují skutečné lidské chování – není tedy nebezpečné, že řada z nich má velký vliv na rozhodování o věcech veřejných?

Jistě, to ale není nic nového. Ekonomové mají monopol na to, radit vládám, a to je špatně, ale naštěstí se to mění. I další vědci začínají mít vliv v politických kruzích. Skončí to tak, že řada behaviorálních vědců se bude zabývat otázkami veřejné politiky. Například psychologové dlouho netíhli k tomu, dělat aplikovaný výzkum. Až teď, když na vládní úrovni začaly vznikat takzvané „nudge“ oddělení (odbor, který má třeba britská vláda, se zabývá poznatky behaviorální ekonomie v praxi a snaží se lidi motivovat k lepšímu chování – pozn. redakce), začali se o tuto problematiku zajímat. Cítí, že to má smysl a že se jim může podařit věci změnit.

Myslíte si, že behaviorální ekonomie má díky těmto šťouchům lepší nástroje, jak řešit ekonomickou situaci po finanční krizi než ta klasická?

Rozhodně existuje řada kroků, které vlády mohou zvolit, aby pravděpodobnost příští krize klesla. Například zprůhlednit hypoteční trh, aby si každý snadno vybral. Hypotéky by si lidé vybírali tak lehce jako dnes letenky. Trh letenek je totiž neuvěřitelně efektivní a tak by to mělo fungovat u hypoték, které jsou plné skrytých podmínek. Prostě je zveřejnit online a nezávislý vyhledávač vám najde, co potřebujete. To se snažím prosadit jak v USA, tak v Británii a můžu říct, že v tom děláme drobné pokroky.

Nesetkáváte se s nepřátelstvím bank v této oblasti?

Proto také říkám, že děláme drobné pokroky.

Jak se stavíte k tomu, že je politika takzvaných šťouchů často kritizována, že manipuluje s lidmi?

Je pravda, že v rozhodovacím procesu mohu ovlivnit, co lidé zvolí. Například tím, že jednu z možností stanovím jako danou, a když s ní lidé nesouhlasí, musí ji odmítnout. A to se dá zneužít. Třeba United Airlines vás na svém webu nutí rozhodnout se ke koupi takzvaného leteckého pojištění ke každé letence, což je totální hloupost. Když Hitler pořádal volby, kroužek, kde jste mohli zaškrtnout jím preferovanou volbu, byl několikanásobně větší než druhá možnost. Používal šťouchy. Já bych Hitlerem pošťuchován být nechtěl.

Kde šťouchy, které jste měl na svědomí vy, nejlépe zabraly?

Třeba penzijní plány ve firmách v Americe se radikálně změnily. Používají automatické prodlužování, spořit přestanete až na vlastní žádost, což málokdo udělá. Mají také dobře přednastavené investice. Lidé tak spoří častěji než předtím. V Británii se zase podařilo přesvědčit lidi, kteří dlužili na daních, aby platili včas. Stačilo jen změnit slova v dopisech, které stát poplatníkům poslal. Rozeslali jsme jich několik a zdaleka nejúspěšnější byl ten, kde se psalo: Devadesát procent lidí už daně zaplatilo, jste jedním z mála, kteří to ještě neudělali. To zvýšilo počet lidí, kteří zaplatili v prvních třech týdnech, o pět procentních bodů. A bylo to zadarmo.

Lidé jsou neracionální a dělají chyby. Znamená to, že odstranění lidského faktoru nás dovede k lepším výsledkům?

Může to tak být. Například inteligentní auta. Nepochybuji o tom, že brzy budeme mít auta s automatickým řidičem, který bude řídit lépe než vy nebo já. Jsem přesvědčen, že umíme vytvořit algoritmy, které budou lepšími investory než většina lidí.

Je ale žádoucí, abychom nahradili lidi roboty?

Můj oblíbený příklad je GPS. Jsem člověk s nejhorším orientačním smyslem, jakého znám. Když jsem někde v zahraničí, opustím hotel a mám se rozhodnout, kam se vydat, tipnu to správně tak ve 40 procentech případů. Teď mám GPS v telefonu i v autě a ztrácím se mnohem méně. Ale jsem to pořád já, kdo vybírá cíl, a když se mi nějaká cesta nelíbí, můžu zvolit jinou možnost. Neznám nikoho, kdo by byl proti filozofii GPS. Usnadňuje život všem.

Favorit 30 let

V době po finanční krizi se rozšířil názor, že nás ekonomové nechali sejít z cesty a nevědí, jak dál. Jak na to může zareagovat behaviorální ekonomie?

Nemyslím si, že je správné ze všeho vinit ekonomy. Často slýcháme, že ministři financí, kteří jsou sami buď ekonomové, nebo ekonomům naslouchají, udělali špatné rozhodnutí. Ale ona tam žádná jiná skupina vědců než ekonomové není. Nikdo jiný guvernérce Fedu Janet Yellen nebo prezidentu Evropské centrální banky Mariovi Draghimu neporadí. Nemyslím si, že finanční krizi vyvolali ekonomové. Stvořil ji soukromý sektor. Roli hrály také nízké úrokové sazby, vláda v USA a její politika dostat k lidem co nejvíce půjček na bydlení. Zásadní ale bylo, že banky půjčovaly lidem, kteří si nemohli dovolit splácet, a zabalily tyto hypotéky do balíčků a prodávaly je dál. Pravda samozřejmě je, že ekonomové část viny mají. Bývalý šéf Fedu Alan Greenspan také přiznal, že příliš věřil v efektivní trhy. A bylo jen málo těch, kteří krizi dokázali předpovědět. Jenže to není to nejzásadnější.

Problém spíš je, že po krizi nedokázali vyvést Západ z ekonomických potíží…

Především se nedokážou shodnout, jaký recept zvolit. Máme tu skupinu, která chce hodně šetřit, a skupinu, která šetřit nechce. A obě se domnívají, že mají pravdu. Do toho behaviorální ekonomie příliš nepromlouvá, uplatňuje se spíše na mikroúrovni. Proto také říkám, že naší další metou je behaviorální makroekonomie. Naději nám třeba dává to, že George Akerlof, manžel Janet Yellen, je behaviorální ekonom. Takže doufám, že ona má doma dobrého poradce.

Proč se na úrovní makroekonomie tolik neprosazujete?

Nejdříve je nutné ukázat anomálii. Něco, co je pro tradiční ekonomii těžké vysvětlit. To je samozřejmě snadnější najít na nižší než celostátní nebo globální úrovni. Tam může být příkladem velká hospodářská krize, ale ani to mnohým nestačí. Další problém je, že nemáme dostatečná data. Pro testování, je potřeba mít příkladů hodně. Ale finančních krizí bylo v historii jenom pár. A nikdo nás nepustí, abychom vyzkoušeli v praxi, jak lidé reagují. Takže až přijde do Evropy další finanční krize, nechte mě řídit Evropskou unii, já navrhnu pro každou zemi nějaké řešení a uvidíme, co se stane.

Jak byste řešil tu současnou krizi v Evropě, co se týká uprchlíků, terorismu a dalších hrozeb, které jsou výrazně psychologické?

Všechny hrozby a problémy, kterým teď čelíme, jsou z podstaty behaviorální. Terorismus, imigrace, změna klimatu, náklady na zdravotnictví, všechno to souvisí s lidským chováním. Třeba většina nákladů na zdravotnictví má příčinu, kterou si způsobujeme sami. V USA je 20 procent populace obézní. A když už jdou k doktorovi, stejně neberou léky. Je tu tedy velké pole působnosti pro sociální vědy, aby všechny tyto problémy zkusily řešit. To souvisí třeba i s vybíráním daní. V Evropě jsou země, kde si lidé myslí, že kdo platí daně, je hlupák. Pak se samozřejmě daně velmi těžko vybírají. Já myšlení lidí sám nezměním, ale měli bychom zkusit nalézt cestu, jak to udělat.

  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz