28. srpna 2014 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

BYZNYS ŽIJE: Češi staví
vzducholodě. Jako jediní v Evropě

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Filip Kobrzek a Petr Mareček | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Filip Kobrzek a Petr Mareček | foto: MAFRA - Michal Šula
PRAHA Pražská firma AirshipClub.com našla díru na trhu. Soustředí se na vědecká pozorování a výzkumy. Má čtyři zaměstnance a obrat kolem tří milionů korun. Je jediná v Evropě, která něco takového dokáže, zájemců ze strany vědců či těžařských firem přitom rychle přibývá.

V éře letadel, vrtulníků a moderních dronů se může zdát, že pro vzducholodě už není místo a slouží spíše jen jako atrakce. Jsou pomalé a nelze s nimi rychle manévrovat. Právě kvůli těmto vlastnostem jsou ale v některých případech nezastupitelné; ideálně se hodí třeba na vědecká pozorování a měření.

„Zájem jde určitě nahoru, tento rok pro nás bude asi jeden z nejúspěšnějších,“ říká Filip Kobrzek, jeden ze zakladatelů společnosti AirshipClub.com. Pražská firma, která vznikla v roce 2004, dokázala najít díru na trhu a prakticky nemá konkurenci nikde v Evropě – staví malé bezpilotní vzducholodě, jež ale unesou nejrůznější zařízení o váze až 20 kilogramů.

Zájem o ně mají výzkumné instituce, zahraniční vědci nebo těžařské firmy, které z přesných snímků dokážou vypočítat, kolik horniny vytěžily z povrchových dolů.

ČTĚTE TAKÉ:

„Díky tomu, že můžeme létat velmi nízko a velmi pomalu, pořizujeme fotky s velmi vysokým rozlišením. Zatímco když se dělá letadlový průzkum pro satelitní mapy, i s profesionálními kamerami není možné dostat se na lepší rozlišení, než je 20 až 30 centimetrů na pixel. My můžeme používat normální zrcadlovku, a dokážeme dělat mapy s rozlišením dva centimetry na pixel.“

Vzducholodě z dílny AirshipClub. com se navíc dokážou řídit samy, operátorovi stačí jejich let kontrolovat z pohodlí auta. „Vzducholoď je přirozeně nestabilní, když chvilku letí rovně, začne se vychylovat předkem nahoru, když ji do boku foukne vítr, začne se čím dál tím víc stáčet. Automatické systémy ale toto všechno korigují, takže operátorovi jen stačí naklikat na mapě trasu, jakou má vzducholoď proletět,“ vysvětluje Kobrzek.

Než se ale konstruktérům podařilo vypilovat své vzducholodě do takto pokročilého stavu, museli překonat mnoho překážek. Zprvu nebylo jasné, zda se jim jejich stavba podaří, a už vůbec ne, zda bude o vzducholodě mít někdo zájem.

Těžké začátky

Nápad vznikl v hospodě „Vždycky jsem inklinoval k letadýlkům a létajícím strojům, to mě hodně bavilo. Líbily se mi vzducholodě, našel jsem si i články, jak si někdo v Americe nebo v Evropě postavil svoji vlastní.Když jsme v roce 2004 končili studium na strojní fakultě ČVUT a šli jsme s kamarádem Petrem Marečkem na doktorandské studium, jednou jsme si v hospodě říkali, že se asi budeme nudit, takže bychom si mohli postavit vzducholoď. Takhle jednoduše to vzniklo,“ vzpomíná Filip Kobrzek a dodává: „Jsme strojaři, tušili jsme, jak to zrealizovat, a zbytek jsme si našli v knížkách. Takže jsme postavili první šestimetrovou vzducholoď, na které jsme si vylámali zuby, protože na ní bylo snad všechno špatně.“

DÁL Z BYZNYSU:

Cesta pokusů a omylů Jeden z omylů byl třeba špatně zvolený tvar trupu ve tvaru obrácené kapky, který funguje jen ve velkém měřítku. V ovládacích systémech zase protékal velmi vysoký proud, a jelikož nebylo zařízení nijak chlazeno, roztavily se spoje a vzducholoď přestala být ovladatelná. Několikrát ji tak museli nahánět a sledovat, kam ji vítr zanese.

Zájem o vzducholodě projevují ropné koncerny působící v Arktidě.

Zájem o vzducholodě projevují ropné koncerny působící v Arktidě.

„Začátky byly vážně krušné, během doktorandského studia jsme žili za šest tisíc měsíčně. Někdy nám z toho bylo psychicky špatně, byli jsme vyčerpaní. Člověk celý rok na něčem dělá – a pak to během jednoho odpoledne rozfláká. Zpětně si ale myslím, že jsme udělali dobře, když jsme do toho šli s tím přístupem, že věci budeme ladit za pochodu. Kdybych tehdy věděl, kolik problémů se vyskytne a co to všechno obnáší, nikdy bych do toho nešel.“

Kromě technologických výzev se také museli doučit spoustu věcí ohledně samotného létání, tedy například to, jaké víry vznikají v zastaveném městě a ulicích nebo že je lepší vyhýbat se zoraným polím po dešti, na kterých vznikají obrovské masy teplého vzduchu, jež stoupají až do výšky jednoho kilometru. I díky podpoře ČVUT se ale konstruktérům podařilo vývoj dotáhnout a od roku 2009 začít vzducholodě provozovat komerčně.

Ze začátku šlo zejména o létání s reklamou na trupu, později se přidaly i další projekty. Firma tak například v Brně měřila kvalitu zateplení budov, na což se vzducholodě skvěle hodí – kvůli nízkému rozlišení termovizí je potřeba létat velmi nízko a pomalu.
Jindy zase pomáhala měřit šíření vlhkosti v zemi, z těchto dat lze pak nasimulovat, kde a jak bude v budoucnu krajina vysychat.

Změří znečištěné ovzduší

Vzducholodě se dále osvědčily pro mapování povrchových dolů. Ze získaných dat se udělá velmi přesný 3D model a jde z něj spočítat, kolik horniny bylo vytěženo. Tato metoda je levnější a přesnější, než když doly zaměřují geodeti, navíc nevyžaduje žádná dodatečná bezpečnostní opatření a není třeba přerušovat provoz.

Jeden z nejúspěšnějších projektů pak bylo měření znečištění ovzduší v Ostravě. AirshipClub.com dokázal dodat tak kvalitní data, že se nad nimi na mezinárodní konferenci podivovali i zahraniční vědci.

„V Evropě se to zatím vždy měřilo z velkých vzducholodí, které jsou ale na benzinový pohon, takže vyletí do velké výšky a pak musí všechno vypnout, aby kolem vzducholodi necirkulovaly spaliny. Navíc se měření musí validovat, takže všechno je potřeba proletět několikrát a náklady na tyto lety jsou pak někde jinde.

S malými elektrickými vzducholoďmi ale toto měření kupodivu nikdo nedělal a výsledky jsou velmi dobré. Naše data byla kvitována i v USA a do budoucna bychom tam mohli rozvinout nějakou spolupráci.“

Nebylo by to poprvé, co by se vzducholodě AirshipClub.com využily v zahraničí. Firma už například jednu dodávala do Ghany pro univerzitu v Kumasi. Tamní výzkumníci ji chtěli využít při pozorování stád hrochů.

ČTĚTE TAKÉ:

„Bohužel jsme tam ale byli v období, kdy bylo na severu velké horko, takže hroši celé dny trávili pod vodou a neviděli jsme žádného. Ještě předtím jsme ale museli řešit problém s heliem. Oni nám říkali, že vše zajistí, ale když jsme přijeli, tak samozřejmě nebyla v celé Ghaně jediná lahev helia. Tohle je pro Afriku typické,“ vzpomíná Kobrzek. „Nakonec se nám podařilo najít někde pět lahví helia, ještě z imperiálních dob. Krytky na ventilech byly zarezlé a nešly povolit, takže to vyřešili po africku. Vzali lahve ke svářeči, že na to navaří tyč a pak už to povolí. K té natlakované lahvi přišel chlapík s autogenem, přivřel oči, odvrátil hlavu a začal svařovat. Já jsem mezitím utekl pryč za betonovou zeď. Naštěstí se ale nic nestalo, ventil jsme povolili,“ dodává se smíchem.

Většinu dílů si dělají sami S heliem ostatně měla firma problémy již při vývoji. Párkrát se stalo, že používaný plášť praskl a plyn začal unikat. Jelikož je helium velmi drahé, v naplněné 12metrové vzducholodi je ho za 35 tisíc, museli konstruktéři vymyslet co nejméně propustný plášť.

Ve spolupráci se studenty VŠCHT nakonec vyvinuli bariérovou fólii, která, byť je tenká jako obyčejný igelit, udrží helium a zabrání, aby se do trupu dostal vzduch.

„Asi bychom si ji mohli nechat patentovat, ale nechceme, aby někdo věděl, jak je vyrobená. Je to naše konkurenční výhoda. Dneska vlastně touto fólií zásobujeme v Česku všechny, kdo dělají vzducholodě nebo balony a potřebují je mít nafouknuté po celý rok.“

Podnikatelům se tak postupně vyplácí, že si většinu dílů a elektroniky dělají sami. Vzducholodě mohou podle potřeb zákazníků upravovat. Ta nejlépe vybavená vyjde na statisíce, cena nejmenší se pak pohybuje kolem sto tisíc korun.

Zatím letí při zemi

Konkurence téměř neexistuje „Občas se ozve nějaký fotograf, že by si ji chtěl pořídit a fotografovat, ale když si to má koupit sám jeden člověk, je to opravdu hodně. Není to sériová výroba a nikdy nebude, jsme hodně úzce zaměření. Kdybychom byli známější a více se věnovali marketingu, asi bychom měli více zákazníků. Ale teď máme tolik práce, že na to není čas. Nehledě na to, že nás to ani nebaví,“ říká s úsměvem Kobrzek.

Jelikož je ale AirshipClub. com jediná firma v Evropě schopná stavět samořiditelné malé vzducholodě, je velmi pravděpodobné, že zákazníci budou přibývat sami.

„Jde to nahoru, ale uvidíme, co bude za dva roky. Na zbohatnutí to asi není, umím si představit, že se svým vzděláním bychom si v nějaké jiné branži mohli vydělat víc, ale ani mě nehne. Děláme to, co nás baví a čemu věříme,“ dodává v této souvislosti Kobrzek. Společnost AirshipClub.com

  • 3Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz